„Pokud se se sídlišti nebude nic dělat jako teď, tak se z nich stanou ghetta,“ varoval před časem historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj je nejlepším lékem pro oživení sídlišť zahustit stávající zástavbu. „Vytvořit městotvorné prvky jako ulice, náměstí a dominanty. A kvalitní architekturu,“ navrhuje Lukeš.
Touto cestou se vydala například radnice Prahy 13, která na sídlišti v Nových Butovicích zbudovala mezi paneláky moderní park, vyrostly zde nové výškové budovy a také kostel. Jedním z nejsilnějších, ale i nejkontroverznějších vstupů do urbanismu sídlišť porevoluční Prahy je pak obytný areál Hvězda na sídlišti Petřiny. Architekt Vlado Milunić zde totiž mezi paneláky nechal postavit nové domy.
Sídliště se dají oživit i tím, že se zbytek ještě nevyužitých bývalých kočárkáren promění v obchůdky a prázdné prostory plné harampádí například v kavárny.
„Experti z Holandska na počátku devadesátých let říkali, že je pozdě něco zachraňovat. Největší problémy nás v oblasti architektury teprve čekají. Čím větší sídliště, tím větší problémy a menší vyhlídky na budoucnost,“ uvedl Lukeš.
Podle architektů se s největšími problémy bude potýkat Prosek, Bohnice a Jižní Město. Dobře jsou na tom mladší sídliště jako právě Nové Butovice nebo Barrandov.
Například sídliště Jižní Město stále jeho obyvatelé využívají spíše jako noclehárnu. A to přesto, že zde v těchto dnech dělníci pracují na výstavbě nového moderního kostela a že na Chodově před rokem a půl své brány otevřelo obří nákupní centrum.
Městské společenské a obchodní centrum osmdesátitisícového Jižního Města na konečné metra Háje totiž příliš reprezentativní není. Na oprýskaných betonových zídkách si dělníci vychutnávají své ranní lahvové pivo, nevyužité kouty se zelenají plísní, všudypřítomné plechové obložení reziví.
Socialistická pasáž u stanice metra Háje potřebuje změnu jako sůl. Ta je však v nedohlednu, přestože by si ji radnice Prahy 11 přála. Možnou rekonstrukci komplikuje fakt, že se o pasáž dělí několik majitelů, kteří se mezi sebou nedokážou dohodnout.
Vedle hlavního města Prahy a Prahy 11 patří část objektů a pozemků České poště i soukromým vlastníkům. Obrovskou nevýhodou pasáže je propojení komerční zóny s bydlením.
Obchody jsou totiž v přízemních prostorách dlouhého paneláku a z vyvýšeného chodníku vedoucího podél obchodů je vidět přímo do oken bytů v prvním patře. Odpočinek na balkoně je tak jen pro exhibicionisty.
Obyvatele trápí odpadky
Mnozí Pražané žijící na sídlištích si určitě pamatují na povinné brigády, kdy si nájemníci panelových domů o slunných sobotách oblékali tepláky a vyráželi sbírat odpadky či hrabali spadané listí kolem svých domů.
Doba, kdy „všechno patřilo všem“, je však dávno pryč a většina současných obyvatel paneláků není ochotná se o své okolí starat.
O zeleň na sídlištích tak pečují místní radnice nebo magistrát, jejichž technické služby však mnohdy nestíhají na pořádek kolem domů dohlížet.
„Na úklid kolem domů máme své vlastní pracovníky, dobrovolníky z Armády spásy a využíváme i služeb alternativně trestaných lidí,“ říká Věra Joudová, vedoucí odboru výstavby a dopravy Prahy 14.
Podle úředníků by bylo nejlepší, kdyby se o předzahrádky starali majitelé domů. Ti však podle nich nejeví o okolí svých domů zájem.
„Před naším domem bývalo dříve pěkně uklizeno, protože se o to starala jedna nájemnice. Ale poté, co se odstěhovala, je tu docela nepořádek, i když o park mezi paneláky se radnice stará opravdu vzorně,“ řekla Irena Soukupová z Chodova. „Já bych se o to starat nechtěla, ale byla bych ochotná přispět na údržbu,“ dodala.
