1. návštěva Michael Rittstein, malíř, grafik a pedagog, Praha
Z bytu do ateliéru to mám jen pár kroků
V panelovém domě máte svůj ateliér i byt, co bylo první?
První zkušenost s panelákem byla s bydlením. Vyrostl jsem v něm. Nejdříve v Hloubětíně, pak na Zahradním Městě. V 80. letech jsem se díky svému tátovi, který pracoval v ČKD, dozvěděl o výstavbě ateliérů na panelových domech na Rajské zahradě. Do té doby jsem maloval ve sklepě na Letné, takže tohle pro mě bylo jako sen. Nakonec se mi ho podařilo získat. Před šesti lety se tu začalo budovat další patro jako nástavba a aby mi nad hlavou nechodil nikdo cizí, koupil jsem i ten byt.
Co považujete za největší plus bydlení v něm?
Bydlení tu mám hezké, pracovní místo je super a navíc mám oba prostory propojené. Jsem malíř lokálního života, pro mě je panelák ideální. Jsem na něj zvyklý a také je to levné bydlení.
Sedm návštěv v paneláku |
Jakou svou inovaci považujete za nejpodařenější?
Určitě probourání ateliéru s bytem skrz střechu, i když původní návrh schodiště jsem musel upravit, aby prošel kolaudačním řízením. Nakonec jsem rád, že se tak stalo. Mám tu totiž rozsáhlý depozitář a manipulace s velkým plátnem je po širším schodišti snazší.
Měl jste někdy chuť panelák opustit?
Neměl. Pobývám paralelně na venkově, kde mám domek po babičce, vedu prostý městský a prostý venkovský život.
Existuje něco, co vám v panelovém bytě schází?
Občas, když jedu kolem hezkého domu, tak si říkám, že bych možná něco takového chtěl, ale pak mi dojde, kolik by to bylo starostí, co všechno bych musel zařizovat... a hned mě to zase přejde.
Může se hoditJe pro Vás bydlení v panelovém domě to pravé? Vyberte si byt dle svých představ na Reality.iDNES.cz. |
Co říkáte na všechny ty řeči, které o panelácích mezi lidmi kolují? Hodně lidí se na tento typ bydlení kouká skrz prsty.
Já se tím nikdy takhle nezabýval. Žiju v obrazech a panelák mi vždycky zaručil osobní svobodu. Pořízení bytu nebylo finančně náročné, a tak jsem kolegům, kteří se rozhodli pro luxusnější bydlení, nikdy nezáviděl. Bylo to něco za něco a já mohl zůstat svobodný. Vždycky jsem měl trochu jiné priority než si hýčkat kvartýr.
2. návštěva Jan Měšťák, plastický chirurg, Praha
Nic mi tu nechybí, ale přesto se chystám stavět
Jak dlouho žijete v panelovém domě?
Od ukončení dvouleté vojenské prezenční služby, kterou jsem absolvoval ještě před studiem medicíny, což představuje téměř 50 let. Moji rodiče vyměnili v té době krásný byt v cihlovém domě na nábřeží za dva byty v panelovém domě na Lhotce. Ze Lhotky následovaly další výměny bytů, a to nejdříve do Hostivaře, potom na Zahradní Město do většího bytu pro rozrůstající se rodinu a nakonec do hezkého menšího panelového domu s garáží na okraji parku v Malešicích.
Co na něm považujete za největší plus?
Naprosté soukromí, prima sousedi, krásný výhled do zeleně. K našemu bytu se nám na patře povedlo získat ještě jeden malý pro mou maminku. Když už s námi maminka nebyla, tak byt zdědil syn Ondřej, ale to už bylo v době, kdy si sám založil vlastní rodinu. Oba byty jsme propojili a Ondra získal další pokoj a navíc do budoucnosti dvougenerační byt. Podařilo se mi také pro dceru Martinu, která žije v Anglii, výměnami zajistit malý byt o patro níže. Když přijede, jsme vždy spolu.
Jan Měšťák žije v panelových domech téměř 50 let.
Bydlíte tam stále?
S rodinou bydlíme opět v panelovém domě, ale na Barrandově. Pokud potřebuji mít větší klid na psaní, zajedu do Malešic. Celý život jsem upřednostňoval svoje děti, aby měly vlastní pokoj, takže mojí pracovnou byla ložnice nebo kuchyň. Byt v Malešicích, stejně jako chalupa v Podkrkonoší, kde mám v podkroví svůj pokoj s výhledem do lesa, jsou v tomto smyslu pro mě úžasnou satisfakcí.
Co se ve vašem bydlení nejvíc změnilo?
Nedomnívám se, že došlo k podstatným změnám. Snad jenom to, že moje manželka, také lékařka, sní o bydlení v rodinném domě, a proto výhledově budu asi stavět na okraji Prahy. Přiznávám, že bydlení na Barrandově ani pro mě není optimální.
Měl jste někdy chuť panelák opustit?
Nikdy.
Schází vám v něm něco?
Dříve pracovní pokoj navíc, teď, když mám chalupu a možnost využívat byt v Malešicích, vlastně vůbec nic.
3. návštěva Lucie Röslerová, PR manažerka, Praha
V paneláku jsme volní jako ptáci
Jak dlouho žijete v panelovém domě?
Dvanáct let.
Co je podle vás jeho největší plus?
Komfort bydlení, finanční úspornost a nenáročná údržba. Máme zateplený dům, takže se protopí minimum. Uklizeno tu mám za půl hodiny. Další výhodou je, že člověk není zadlužený jako spousta našich přátel, kteří si koupili drahé byty nebo domky za Prahou. My vyrážíme každý víkend na výlet, na kola nebo na hory a oni makají kolem baráku. Je ale vidět, že je to většinou baví, takže jsou tak určitě spokojení.
Lucie Röslerová žije v panelovém domě 12 let.
Co se podle vás na sídlišti nejvíc změnilo?
Kultura bydlení a jeho bezpečnost. Náš dům je opravdu krásně zrekonstruovaný a hezky se tu bydlí. Budujeme tu společenskou místnost a hernu pro děti, možná bude malá posilovna a zatím ve fázi snů je projekt na zprovoznění pochozí střechy, odkud by byl nádherný výhled na sousední les. Střecha je naše, tak proč ji nevyužít...
Jakou inovaci považujete za nejpodařenější?
Před časem jsem si pronajala dole v domě malou místnost, ze které jsem udělala sklepošatnu. Takže se právě chystám zbourat v hale vestavěnou skříň a udělat v hale jídelnu. Taky se mi líbí cihlou obložená zeď v mém obýváku, která ruší pocit paneláku a dělá trochu venkovský dojem. Je to kýč, ale na atmosféru v bytě funguje. Mám ráda středomořský styl, takže jsem nějakou berličku potřebovala. Dalším bonusem je, že máme v domě dvě nové profi sušičky na prádlo, takže nám po bytech nevisí sušáky a nemusíme moc žehlit.
4. návštěva Dana Steinová, lektorka vzdělávacích kurzů, Praha
V paneláku si cením soukromí. Nikoho nezajímá, co děláte
Jak dlouho žijete v panelovém domě?
V panelovém domě žiju od narození. Pokud tedy nepočítám přechodnou dobu asi čtyř let, kdy jsem bydlela v Dejvicích.
Co považujete za jeho největší plus?
Rozhodně dostatek soukromí. V každém vchodu nás bydlí cca 30 rodin. Nikoho nezajímá, co děláte, v kolik chodíte domů nebo jak žijete. Sousedy na ulici nepoznám, neznám je. V Dejvicích každý věděl, jaké boty nosíte nejčastěji, jakým jezdíte autem, dokonce i jak se jmenují vaši psi.
Co se vám doma nejvíc povedlo?
Kompletní přestavba bytu. Hodně se bouralo, ale výsledek stál za to. A letos se chystám na Feng-šuej přestavbu lodžie, udělám tam relaxační zónu plnou dřeva a zeleně.
Dana Steinová žije v panelovém domě v Praze od narození. Pokud tedy nepočítá přechodnou dobu asi čtyř let, kdy bydlela v Dejvicích.
Měla jste někdy chuť panelák opustit?
Po zkušenostech z činžáku jsem docela ráda, že jsem se vrátila do panelu. Samozřejmě mají činžovní domy své kouzlo, jsou krásné, zdobené a mají duši, to paneláky jako takové nikdy mít nebudou. Ale upřímně bych neměnila, tedy zatím ne.
Opravdu vám tu nic neschází?
Nabízí se říct rodinná atmosféra, ale to není to, co vyhledávám. Ve velkém městě preferuji anonymitu. Jedině snad vlastní zahrada, tu bych si přála.
Můžete dobře srovnat bydlení v cihlovém a panelovém domě, kde jsou tenčí zdi?
V cihle jsme slyšeli každé spláchnutí, kýchnutí, telefonické rozhovory s maminkou atd. Pustit si po 22. hodině rádio bylo nemyslitelné.
Velikost pokojů vám vyhovuje?
Nebrala bych to ale jako výsadu panelových domů. Já mám v paneláku dvakrát větší byt, než jsem měla v "cihle". O panelácích se někdy říká, že v nich žijí jen šedé myši, ale myslím, že šedé myši z lidí nedokáže udělat stavba.
5. návštěva Miroslava Nezvalová, novinářka, důchodkyně, České Budějovice
Panelák je základna, ze které vyrážíme do světa
Jak dlouho žijete v panelovém domě?
Pátého dubna to bude přesně 38 let. Pokoje měly během těch let různou funkci, například ložnice se stala později dětským pokojem a obývák zase i ložnicí. Teď je ložnice díky přepažení skříněmi s posuvnými dveřmi i šatnou.
Čeho si v něm nejvíce ceníte?
Jistota tepla v zimě bez nějakého zatápění, vždy teplé vody v koupelně, na kole, které v Českých Budějovicích používáme jako hlavní dopravní prostředek, jsem v centru za 10 minut. Výhodou je i to, že mohu odjet v klidu na třítýdenní dovolenou a sousedka mi pečuje o kytky i schránku.
Co se ve vašem bydlení nejvíc změnilo?
Před třemi roky jsme díky kompletní rekonstrukci panelového domu získali lodžii. Od května do října je naší další místností, kde obědváme, večeříme, relaxujeme i popíjíme víno se známými. Umakartové jádro jsme vyměnili za zděné a místo vany instalovali sprchu.
Miroslava Nezvalová žije v panelovém domě 38 let.
Povedlo se vám něčím inspirovat okolí?
Řada známých, kteří rovněž bydlí v panelácích, se nadchla naší koupelnou. Já jsem ráda za skříně s posuvnými dveřmi v ložnici, díky nimž jsme získali velkou šatnu a odkládací prostory s policemi.
Měla jste někdy chuť panelák opustit?
Koketovali jsme s touto myšlenkou před 20 lety, dokonce jsme už měli parcelu pro dům. Když jsme ovšem spočetli náklady na stavbu s nutností půjček, navíc obě dcery tehdy už studovaly VŠ v Praze, dospěli jsme k závěru, že do konce svých aktivních pracovních dnů bychom museli dům splácet. A protože jsme nechtěli zcela opustit své koníčky, lyže, kola, koně, raději jsme zainvestovali mnohem menší sumu do bytu a vylepšili si ho podle našich představ. Panelák bereme jako naši základnu, odkud vyrážíme do světa.
Existuje něco, co vám tu schází?
Zpočátku nám velmi scházel balkon, ale díky přistavěné lodžii se naše přání splnilo. Máme chalupu 48 km od Budějovic s velkou zahradou, takže se vyřádíme tam. Nemáme výtah, což možná za pár let při šlapání do 2. patra s taškami budeme považovat za nedostatek.
6. návštěva Marcela Kazdová, blogerka a redaktorka, Praha
Největším plusem je finanční dostupnost
Jak dlouho žijete v panelovém domě?
Dva roky a čtyři měsíce, přesně. Nikdy předtím jsme v panelovém domě nebydleli, ani já, ani přítel, oba jsme z rodinných domů.
Bála jste se zabydlet se mezi panely?
Pro nás byla největším plusem paneláku výborná finanční dostupnost bytu v něm. V rámci daného rozpočtu byly možné varianty: buď malý byt v novostavbě na okraji Prahy, nebo miniaturní byt ve staré zástavbě, případně panelákové 3+1. Šli jsme cestou nejmenšího odporu, plusem byly minimální stavební úpravy a prostor.
Co se ve vašem bydlení nejvíce změnilo?
Všechno. Nebydlíme v centru Prahy a začali jsme říkat, že jedeme do Prahy. Máme větší byt než dřív a větší komfort. Interiér jsme si upravili podle sebe.
Nikdy jste nezatoužili po stěhování?
Samozřejmě, nejlépe do Tichomoří. To však nijak nesouvisí s panelákem. A do budoucna uvidíme, kam nás život zavane.
Marcela Kazdová a její přítel žijí v panelovém domě dva roky a čtyři měsíce. Nikdy předtím v paneláku nebydleli, oba jsou z rodinných domů.
Existuje něco, co vám tady schází?
Možnost "žít venku". Mám ráda byty, nepotřebuji mít u domu velkou zahradu, právě protože z domu pocházím, vím, že to není jen zábava, ale taky spousta pořádné práce. Za pěkného počasí bych na velkém balkoně nebo terase nejraději byla celý den. To ovšem balkon, jaký máme, nedovoluje, i když ho i tak přes léto celkem dost zabydlujeme.
O panelácích se říká ledacos, co je podle vás největší klišé?
Pro mě panelák není problém. Vadí mi, že sídliště jsou noclehárny. Třeba naše barrandovské, ač je jedno z nejmladších v Praze, navíc stavěné jako moderní promyšlený projekt, je toho přesným důkazem. Žije zde stejný počet lidí jako třeba v Mělníku, přesto tu není přirozené centrum, kavárna... Obyvatelé paneláků se musí probrat a jako blaničtí rytíři vyjet na cestu za lepším sídlištěm. Samo se to nestane.
Poznámka redakce: Postřehy Marcely Kazdové z panelového sídliště si můžete přečíst na jejím blogu panelstory.blogspot.cz.
7. návštěva Lucie Tomečková, učitelka na Soukromé základní umělecké škole, Brno
Máme štěstí na pohodové sousedy
Jak dlouho žijete v panelovém domě?
Osm let.
Kdybyste měla říct jednu věc, která je na životě v paneláku nejlepší, co by zvítězilo?
Mám tu větší pocit bezpečí a díky menšímu prostoru samozřejmě oceňuji nenáročnost úklidu. I když i to je někdy relativní.
Nedostatek místa vás nenutí poohlédnout se po jiném typu bydlení?
Zatím mě to nenapadlo, ale do budoucna, až se nám třeba narodí děti, o tom budeme asi muset přemýšlet. Aktuální to však právě teď není.
Je dům a byt, v němž dnes žijete, hodně jiný než ten, do kterého jste se stěhovali?
Celý dům prošel zvenku rekonstrukcí, uvnitř máme nové výtahy a v našem bytě prokoukly podlahy a nová koupelna.
Lucie Tomečková žije v paneláku osm let.
Která ze změn měla největší efekt?
Určitě koupelna. Ta se nám povedla.
Existuje něco, co vám celou dobu v panelovém bytě schází?
Jedna věc mi tady přece jen chybí. Náš byt totiž nemá balkon, ten bych měla ráda. To, že máme velmi malý byt, nám zatím plně vyhovuje.
Opravdu nenajdete na svém bydlení žádné mouchy?
Máme ideální polohu bytu a nad sebou jediného a velmi pohodového souseda. Na soukromí si nestěžujeme, ale dokážu si snadno představit, že špatní sousedé mohou být největší nevýhodou bydlení v paneláku. Špatní sousedé jsou ale průšvih jakéhokoliv bydlení. Ať jste v paneláku, nebo máte rodinný dům.
