Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Čtvrtek 24. července 2014. Kristýna

Život na zámku je romantika, ale dost drsná, přiznávají jejich majitelé

  1:00
Jednoho dne se rozhodli a koupili si zámek. Bývalý poslanec Petr Kučera je majitelem Nových Hradů, herec Karel Roden má Skrýšov. Profese dalších hradních pánů jsou velmi různorodé. Koupit zámek, hrad či tvrz je totiž docela snadné.

Zámek Skrýšov si Karel Roden koupil před třemi lety i s pozemkem o čtyřiceti hektarech | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Buďte vítáni na našem soukromém zámku. Pověsit si ceduli s tímhle nápisem na branku rodinného domu, bylo by to úsměvné. Ale představte si, že projíždíte Pardubickým krajem, cesta vás zavede do údolí malé vesnice Nové Hrady, kterou i místní označují jako mírně ospalou, a tam, na návrší nad rynkem, kde byste to jen stěží očekávali, se vyloupne stavba připomínající francouzská letní sídla.

Nádherný rokokový zámek, který do dálky svítí oranžovo-bílou fasádou. Právě u jeho vstupu taková cedule visí. A člověka hned napadne, kdo se o něj asi stará? Jak k němu přišel? A může se uživit na takovém místě?

MEZI ZÁMECKÉ PÁNY PATŘÍ...

Kromě herce Karla Rodena najdeme mezi majiteli zámků i další známá jména. Zpěvák skupiny Wanastovi Vjecy Robert Kodym bydlí už patnáct let na zámku Bečváry poblíž Kutné Hory. Opravil jej a využívá čistě pro soukromé bydlení.

Loni se do podobné anabáze pustil i Dan Plovajko, mluvčí cestovní kanceláře Fischer a spolupracovník průmyslového magnáta Karla Komárka, když zakoupil chátrající barokní zámek v Nemyšli u Tábora. "Je to čistě moje soukromá investice. Na zámku nebydlím, areál je nutné zrekonstruovat," říká Plovajko, který už dříve uvedl, že by tu mohl být sportovněspolečenský komplex s hřištěm na koňské pólo.

Majitele zámků najdeme často mezi podnikateli. Od letošního roku mezi ně patří i miliardář Tomáš Chrenek, který za téměř čtvrt miliardy korun získal bývalý vládní zámek v Kolodějích.

Svým majetkem se netají exministr školství a financí Ivan Pilip, který s manželkou Lucií koupil před čtyřmi lety zámek Trnová nedaleko od Prahy. Zrekonstruovaný objekt nyní pronajímají, noc ve dvoulůžkovém pokoji přijde na dva a půl tisíce. "Největší zájem je o akce menšího typu asi pro šedesát až sedmdesát osob," řekla v rozhovoru pro MF DNES Lucie Pilipová.

Na internetu najdete jen strohou informaci: "Zámek koupili a opravili manželé Kučerovi z Prahy - tečka." Žádná bývalá šlechta, ale prostě Kučerovi. Je snad takových "Kučerových" víc? Kdo si vlastně dneska koupí zámek? Vždyť pořád ještě jde o nemovitost, která má nádech čehosi nedosažitelného.

Chcete zámek? Vyberte si!

V 90. letech si jeden pořídil například zpěvák Robert Kodym, koupil zámek v Bečvárech. Exministr Ivan Pilip je majitelem zámku v Trnové. Ale zdaleka nejde o módní záležitost známých lidí. Soukromí majitelé jsou nejrůznějších profesí. Koupit zámek, hrad či tvrz je totiž docela snadné.

Od doby, co byla řada památek navrácena do soukromých rukou, je jich v nabídce realitních kanceláří spousta, často je prodávají obce nebo právě restituenti.

"Zámky jim sice byly vráceny, ale chátrají a oni nemají na opravu peníze nebo čas. Tak se jich zbavují," vysvětluje realitní makléř Bohumír Hančl. "Myslím si, že je to specifické pro všechny postkomunistické země, kde došlo k restitucím," dodává k tomu Zdeňka Kalová, mluvčí Národního památkového ústavu. Ostatně stačí projít si pár inzerátů:

Zámek Drnholec, okres Břeclav. Z 15. století, technický stav dobrý. 38 místností + 2 kuchyně. Podsklepeno. V sousedství zámku řeka Dyje. Cena bez provize: 10 milionů korun.

Hotel Větrov. Mimořádný areál v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, tvořený historickou Kramářovou vilou, pozdně secesním zámečkem, který si nechal postavit první předseda československé vlády Karel Kramář.

Deset milionů za 38 pokojů? A na zámku? Zdá se to výhodné. Navíc teď v sezoně památky praskají ve švech. Jenomže hrad to není jen Karlštejn nebo Hluboká. Podle Ústředního seznamu památek, který vede Národní památkový ústav, je u nás 1 187 zámků a 932 hradů.

V databázi nejohroženějších nemovitých památek (kam spadají třeba i domy nebo kláštery) je 758 objektů. "Česká republika je množstvím zachovaných památek ve světě skutečně unikátní," potvrzuje Zdeňka Kalová.

Šance, že najdete nějaký volný zámek jen pro sebe, je tedy vysoká. Ovšem kupní cena se zdá tou nejmenší investicí. Renovace zámku znamená totiž prakticky nekončící starosti a úsilí, na to nejsou všichni majitelé připraveni.

"Když kromě toho lidé ještě podnikají a neustále shánějí peníze, snadno se stane, že je to unaví," říká realitní makléř Bohumír Hančl a jako příklad dává zámek Hlavenec poblíž Prahy.

Česká republika je rájem památek

Kulturních památek je v Česku kolem 40 000, patří k nim nejen zámky a hrady, ale i sochy či poutní místa. Několik stovek dalších pak má vyšší označení Národní kulturní památka.

Co mají společného zámek Jirny, Blatná, Velké Meziříčí, Loučeň? Patří soukromým majitelům. Více na stránkách Asociace majitelů hradů a zámků.

Tipy na výlety po zámcích a hradech jsou třeba na www.vyletnik.cz nebo www.zamky-hrady.eu.

"Majitel ho koupil na bydlení. Opravil ho ale jen částečně. Vyměnil střechu, došly mu peníze i síly, bylo s tím moc práce. Je z toho unavený, rozhodl se, že ho prodá. Chce si koupit statek, chovat kozy a na všechno ostatní kašle," popisuje Hančl. "Je to především otázka peněz. Musíte je mít, jinak to nikdy do pořádku nedáte."

A obětovat budete muset ještě víc. Třeba zbytek života. Alespoň podle mínění čtyř zámeckých pánů, které jsem navštívil. Každý měl trochu jiné důvody, proč zámek pořídil, a každý si jeho využití také jinak představuje. Přesto mají něco společného - nejsou to potomci žádného šlechtického rodu, nezískali zámek v restituci, ale sami jej koupili.

Peníze do jednoho místa

Zámek Nové Hrady oranžovobílou fasádou nesvítil odjakživa. V 50. letech tu byla výkrmna vepřů. Hospodářské budovy obsadilo JZD a zřídilo tu kravín, později tady sídlila škola. S minimem oprav zámek přežil revoluci a dál chátral. Až se na něj před 13 lety přijeli podívat Kučerovi.

PETR A MAGDA KUČEROVI ZÁMEK nOVÉ HRADY

Oba pocházejí z Liberecka, i když manželovy předky je možné vystopovat i v okolí Nových Hradů. Na jejich rozhodnutí, že koupí právě zdejší zámek, to však prý nemělo vliv. Kučera pracoval jako novinář, spoluzakládal Občanské fórum, byl poslancem Federálního shromáždění. Jeho žena byla zaměstnaná v japonské firmě. Mají čtyři dospělé děti. Zámek, kde byla za komunismu třeba výkrmna vepřů, koupili před třinácti lety. Nyní odhadují návštěvnost na 60 tisíc lidí ročně.

První dojem? "Lekla jsem se," říká Magda Kučerová. "Na balkoně rostly břízy, před vchodem stál strom, lidé na louce u zámku sekali trávu králíkům." Uvnitř to bylo stejně bezútěšné. "Totálně vybydlené, někde ani nebyly podlahy."

Přesto nakonec zámek včetně rozsáhlých pozemků za 14 milionů koupili. V Praze vlastnili dům a pozemky, které po revoluci výhodně prodali, ona pracovala v japonské firmě, on vystudoval mimo jiné historii a byl poslancem Federálního shromáždění. Dařilo se jim dobře.

"A dostali jsme se do situace, kterou bych přál každému - měli jsme tolik peněz, že jsme nevěděli, co s nimi," přiznává zcela upřímně Petr Kučera.
Pohodlný život si však nedopřáli, místo toho se pustili do nejistého podnikání.

"Oba máme vztah k historii, říkali jsme si, že by bylo dobré vložit všechny peníze do jednoho místa - statku, usedlosti nebo zámku - a opravit ho," říká Kučerová. Mají tři syny, ti to prý brali jako dobrodružství, hůř to však snášela dcera. "Jí se ten nápad asi líbil nejmíň, bylo jí sedmnáct, nechtěla opustit Prahu a kamarády," vypráví.

Kolega fotograf si vzpomíná, že když tudy jezdíval, vídal Petra Kučeru, jak "lítá v montérkách po lešení". A zámecký pán potvrzuje, že do oprav se skutečně zapojila celá rodina.

"Tohle není první dům, se kterým se potýkáme, takže už leccos umíme. Protože jsem věděl, že to bude velká porce, založil jsem vlastní stavební firmu a najal řemeslníky. Řídil jsem je a zároveň s nimi dělal," říká. Zpočátku bydleli v dnešní galerii. "Spali jsme ve spacáku, věci jsme měli v krabicích," doplňuje jeho manželka.

Zámek Nové Hrady oranžovou fasádou nesvítil odjakživa.  V 50. letech tu byla výkrmna vepřů

Zámek Nové Hrady oranžovou fasádou nesvítil odjakživa. V 50. letech tu byla výkrmna vepřů

Oprava zámku šla rychle, po dvou letech už začali lidé klepat na dveře, že by se rádi podívali dovnitř. "Rekonstrukce bývá dvakrát tak drahá jako kupní cena. Přesná částka ale není směrodatná, stejně není jasné, kolik práce se v tom skrývá," odpovídá na otázku peněz třiašedesátiletý Petr Kučera.

Hlavní je, že celá obec díky zámku ožila, parkoviště na náměstí bývá o prázdninách plné, pořád se tu něco děje. Podle Kučerových je v dnešní době nezbytné, aby zámek nabídl víc než jen prohlídky.

Proto je tu třeba galerie, muzeum cyklistiky, restaurace, kavárna, konají se tu svatby. "Mít jiné zaměstnání jen proto, aby člověk utáhl bydlení na zámku, nemá cenu. My jsme od začátku chtěli zámek pro podnikání," zdůrazňuje Kučerová, která na zámku i sama provází.

Magda a Petr Kučerovi koupili zámek Nové Hrady před třinácti lety

Magda a Petr Kučerovi koupili zámek Nové Hrady před třinácti lety

Roční provoz objektu, který má 37 místností, je kolem jednoho milionu korun. Je v tom vytápění, elektřina, voda, údržba zahrady, venkovní nasvícení areálu.

V Nových Hradech je normální, že návštěvníci při prohlídce cítí vůně z kuchyně, kde se vaří oběd, a nahlédnou i do dalších místností, které rodina zaplnila vlastním starožitným nábytkem. Šance, že tu někoho přistihnou třeba v pyžamu, je prý malá.

"Máme tolik povinností během sezony, že nemáme čas bydlet," směje se Kučera. "Turisté říkají, že je tu zvláštní atmosféra. Podle mě je to tím, že je zámek 'bydlenej', není to schránka na cennosti, jako je 90 % našich památek, ale že žije, že patří do 21. století a že si hledá svůj smysl."

Nejdřív koně, pak já

Zámků, které vypadají jako Nové Hrady před dvaceti lety, je pořád hodně. Kučerovi jich objeli celou řadu, než našli ten pravý. "Někdy to jsou krásné zámky, ale chybí jim okolí nebo mají úplně zdevastovaný park," shodují se.

karel roden zámek skrýšov

Herec koupil zámek s pozemkem o 40 hektarech před třemi lety, předtím bydlel v rodinném domě ve vesnici u Prahy. Zámeckým pánem se stal spíš náhodou. Chtěl koupit dům poblíž Prahy, kde by měl dostatečné zázemí pro své koně. Nakonec zvolil zámek, i když prý klidně mohl bydlet na statku. Zámku, kde za komunismu sídlilo JZD a depozitář Národního muzea, chce celkovou renovací vrátit původní barokní vzhled.

Pozemky, hospodářské budovy, lesy, rybníky - to všechno dřív k zámkům patřilo a živilo je. Zámek, aby mohl prosperovat, tak často fungoval jako velký statek. Své o tom ví i herec Karel Roden, který před třemi lety koupil barokní zámek Skrýšov. Také u něj hraje svou roli snaha zachránit chátrající kulturní památku.

Ale hlavní důvod je jinde - vlastní pět starokladrubských koní a hledal pro ně vhodné místo. "Památek na prodej je hodně, ale je málo těch, které si zachovaly svůj prostor," tvrdí. "Někdy jsou uvězněné uprostřed obce nebo kolem nich vede třeba silnice."

Skrýšov je poměrně nenápadný zámek. Jeho přední část se dívá přímo do návsi, ale to hlavní je skryto až za ním - velký dvůr s hospodářskými budovami, nyní přestavěnými na stáje, dále rybníčky, louky, výběh pro koně.

Roden dřív bydlel v rodinném domě ve vesnici u Prahy, takže pro něj přestěhování na Skrýšov neznamenalo tak obrovský skok. "Venkovský život mám rád, přesto jsem se rozhodoval dlouho, zámek znamená velkou odpovědnost." Zdůrazňuje, že rozhodně o něm nesnil, stejně tak mohl podle jeho slov klidně bydlet na statku. "Tenhle zámek jsem pořídil kvůli koním, pro ně je to tady ideální."

Trvalo asi rok, než se sem nastěhoval, nejprve musel vybudovat stáje a zázemí pro koně. Zatímco koně už bydlí v novém, opravy zámku jsou spíše v počátcích. Ani tady se v interiéru nic nezachovalo, jen holé stěny.

Karel Roden koupil zámek s pozemkem o 40 hektarech před třemi lety

Karel Roden koupil zámek s pozemkem o 40 hektarech před třemi lety

Za komunismu tu byl depozitář Národního muzea, celý dvůr patřil JZD. Roden vypráví, že původní kamennou bránu do dvora družstevníci zbourali a nahrnuli do rybníčka. To proto, že tudy neprojely kombajny.

Cílem nového majitele je úplná renovace zámku. "Hodně nám s tím pomáhá ministerstvo kultury, které chápe, co oprava takové nemovitosti obnáší," říká Roden. "Jsou lidé, kteří ze zámků dělají hotely nebo penziony. Já tady chci žít a chci, aby celý zámecký dvůr žil jako kdysi."

V barokním zámku Skrýšov chová Karel Roden pět starokladrubských koní

V barokním zámku Skrýšov chová Karel Roden pět starokladrubských koní

Na skrýšovském zámku oceňuje příjemný venkovský ráz celého místa a taky fakt, že nejde o nějaké honosné sídlo. I když jde na první pohled o relativně velký objekt, Roden namítá, že menší už nenašel.

"Velké zámky se špatně prodávají, protože většinou nejsou v dobrém stavu a lidé si uvědomují, co všechno je to bude stát. Zámek se dá koupit relativně levně, ale čím je menší, tím je dražší, protože je blíž tomu, že ho člověk opraví."

Blázni do historie

Pavla Ondráčka, majitele zámku v Dětenicích, k historii přivedla matka, se kterou v dětství navštěvoval galerie a objížděl hrady a zámky. "Měl jsem rád i pohádky," říká s trochou nadsázky.

pavel ondráček zámek dětenice

V Praze vystudoval Strojní fakultu ČVUT, pomýšlel i na studium historie, která je jeho koníčkem. Po revoluci úspěšně podnikal v cestovním ruchu a rozhodl se investovat do zámku. Za sedm milionů korun koupil v roce 1998 zámek v Dětenicích, k němu časem přibyly i dva hotely, pivovar nebo proslavená středověká krčma. Na zámku bydlí s přítelkyní a dcerou, z prvního manželství má dvě dospívající děti.

Mimochodem Dětenice, vesnici poblíž Mladé Boleslavi, možná znáte. Víc než zdejší zámek je proslavená středověká krčma, kde obsluha v dobových kostýmech mluví na hosty sprostě, což ne všichni skousnou.

Kromě krčmy je tu však i pivovar, dva hotely, restaurace, park a samozřejmě zámek. To všechno je zásluha třiačtyřicetiletého Pavla Ondráčka.

I na dětenickém zámku se komunistický režim podepsal - umístili sem zvláštní internátní školu, lidově pasťák. Pro zámek to byla katastrofa: Zdi? Vykachličkujeme! Stropní malby? Zabílíme! Vybourali vjezd, aby tam projela avie s uhlím. "Z rytířského sálu udělali tělocvičnu, do historických pilastrů nacpali šplhadla, byly tam sítě, koše na basketbal," popisuje majitel.

Není divu, že ho řada lidí zrazovala. V roce 1998, kdy zámek kupoval, bylo Pavlu Ondráčkovi teprve jednatřicet let. "Říkali, že jsem blázen, jestli si myslím, že by si to mohlo na sebe vydělat. Jsou tu jen silnice třetí třídy, vesnice, jak když tu vybuchla bomba. Nikdo nechtěl věřit, že se sem může dostat nějaký cestovní ruch," říká.

Pavel Ondráček si za sedm milionů korun koupil v roce 1998 zámek v Dětenicích

Pavel Ondráček si za sedm milionů korun koupil v roce 1998 zámek v Dětenicích

Myšlenka na koupi zámku ho přitom napadla už dřív. "Hned v únoru 1990 jsem začal podnikat v cestovním ruchu. Založil jsem cestovní kancelář, ubytovával jsem v Praze turisty, postavil jsem hotel. Začalo se mi dařit, vydělal jsem peníze a přemýšlel, kam je investovat. Koupil jsem zámek, protože mám rád historii," vysvětluje, ačkoli vystudoval ryze technický obor na strojní fakultě.

To, že trávil dlouhé hodiny studováním archivů a starých knih a hledal všechny informace o historii zámku, mi prozradila až místní průvodkyně: "Každý předmět, o kterém se dozvěděl, že kdysi patřil na zámek, chtěl získat zpět."

Pavel Ondráček si za sedm milionů korun koupil v roce 1998 zámek v Dětenicích

Pavel Ondráček si za sedm milionů korun koupil v roce 1998 zámek v Dětenicích

I když to Pavel Ondráček původně v plánu tak úplně neměl, nakonec se na zámek i s rodinou přestěhoval. Nyní tu bydlí se dvěma dětmi z prvního manželství, přítelkyní a malou dcerkou.

Na celý život

"Chceme dát zámek do lepšího stavu, než v jakém jsme ho koupili, chceme, aby znovu ožil a měl svou budoucnost," shodují se majitelé. "Spousta českých památek totiž budoucnost nemá," myslí si Petr Kučera, "a pokud se to nezmění, pak nenávratně zmizí."

RENOVACE ZÁMKU: KDE NA NI VZÍT?

S kulturní památkou majitel nemůže nakládat podle libosti, jakékoli stavební úpravy je třeba konzultovat s památkáři. Zákon o státní památkové péči říká, že o kulturní památku musí vlastník "pečovat - udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením", a to na vlastní náklady. Tohle břemeno může majiteli finančně ulehčit obec, kraj nebo ministerstvo kultury, které na opravy památek každoročně rozděluje peníze ze svých dotačních programů. Výše příspěvku se liší případ od případu a většinou je nutná finanční spoluúčast majitele památky. Ten může získat i úlevu na daních. Pokud například objekt zpřístupní veřejnosti, je osvobozen od daně z nemovitosti.

Někteří majitelé, jimž zámek prosperuje, říkají, že je nebaví poslouchat nářky jiných majitelů, hlavně restituentů, kteří si se zámkem nevědí rady.

Ale Karel Roden se jich zastává: "Naříkají právem. Někdo jejich rodinám za komunismu něco vzal a zničil, pak jim to bylo vráceno, ale nikdo jim na to nedá peníze. Přitom je to historické dědictví a ti lidé si to do hrobu nevezmou. Majitel, pokud je zodpovědný, se stává patronem a správcem něčeho, co patří této zemi. Opraví to, zůstane to tady a vy se tím budete kochat, až pojedete okolo. Zámek je romantika, ale dost drsná."

Pořídit si ho možná pro někoho může být splněný sen, ale tím dobrodružství teprve začíná. Vezměte si třeba Nové Hrady. Ačkoli na první pohled celý areál vzkvétá a turisté se jen hrnou, manželé Kučerovi říkají: "Sen se teprve plní. Až bude areál po všech stránkách zajištěný, pak si teprve budeme moci říct, ano, povedlo se nám to. Teď ale ještě ne. Jsme tak za půlkou."

Každý má svou představu vysněného bydlení a já jsem tu svou musel trochu upravit. Romantická představa o životě na zámku má totiž k realitě daleko, dřinu a starosti přenechám nadšencům, kteří to myslí vážně. Mně bude stačit, když nějaký hrad nebo zámek občas navštívím jako turista, případně jako divák doma při sledování pohádek. I doma se totiž můžete cítit jako na zámku. Ne nadarmo se říká: můj dům - můj hrad. Anebo zámek?

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.