Jeskyně na jihu Apeninského poloostrova poskytovaly přístřeší místním lidem i zvířatům celá tisíciletí. V druhé polovině dvacátého století se však staly poskvrnou města. Uchylovali se do nich totiž jen bezdomovci a lidé označovaní jako spodina.
Atrakitivní okolí vždy lákalo filmaře
Stav před rekonstrukcí
Dnes v jejích útrobách najdete citlivě vytvořený hotel, který o historii zdejšího regionu vypráví výmluvněji než mnohá muzea. Podoba této části jeskynního komplexu je splněným snem berlínské umělkyně Margarety Bergové. Kouzlu jeskyně podlehla hned po příjezdu do Matery v polovině 90. let minulého století.
Odvaha a nápad
Když v roce 1993 místní vláda ve snaze rozproudit v ospalém městečku turistický ruch nabízela za výhodných podmínek pozemky k třicetiletému pronájmu, zájemci se právě nehrnuli. Jeskynní parcely na okrajích útesů byly špatně přístupné, vyžadovaly rozsáhlou renovaci a navíc nesly stigma bídy a pohoršení.
Prostředí před rekonstrukcí lákavé nebylo
Vysoké stropy jsou pro Materu typické
Bergová se však chopila příležitosti a spolu se zkušeným restaurátorem Danielem Kihlgrenem a archeologem Enricem Ducrotem vypracovala projekt rekonstrukce, který jeskyním vdechl nový život.
O dva roky později a s pomocí několika milionů eur se zdařilo práce dokončit. Ubytovací zařízení Le Grotte dela Civita je v provozu právě rok, disponuje osmnácti pokoji a společenskou místností z bývalé kaple. Pro její výjimečnou atmosféru ji vyhledávají nadšenci z celého světa.
Veškerý materiál použitý na rekonstrukci pochází z místních zdrojů. Dveře okolních historických budov, stylový dřevěný nábytek z dílen místních řemeslníků i tradiční výšivky na polštářích přispívají dojmu opravdovosti.
Dnešní pokoje nabízejí komfortní prostředí
Koupelna pro romantiky
Právě ten byl cílem svědomitých restaurátorů, kteří vynaložili veškeré síly na zachování tradičního architektonického dědictví a autenticity. Jeskyně rozebírali kámen po kameni, pokládali podlahové vytápění, rozvody vody a elektřiny. Dnes byste stopy po těchto zásazích marně hledali, každý kus horniny byl vrácen zpět na původní místo.
"Snažíme se věrně kopírovat původní využití budov. Stopy po zubech času nezakrýváme, ale naopak zdůrazňujeme, protože právě ony přinášejí svědectví o životě původních obyvatel," popisuje Kihlgren filozofii svého týmu.
Starý nábytek doplňuje moderní vybavení
Jednoduchý luxus
Jedinou novinkou, o níž si někdejší obyvatelé mohli nechat jen zdát, byly koupelny. I ty jsou řešeny velmi minimalisticky a citlivě. V některých pokojích slouží jako umyvadlo bývalá dobytčí korýtka, doplňují je kamenné vany a dřevěné lavice. "Poskytujeme vlastně téměř stejné služby jako v Hiltonu," směje se Daniele. Cena za ubytování se pohybuje okolo 200 eur.
Na rozdíl od hotelových sítí však přidává jeskynní hotel neuvěřitelnou atmosféru minulých tisíciletí. Skulinou těžkých dřevěných dveří pronikne několik slunečních paprsků a příchozí se ocitne v rozlehlé jeskyni.
Jako kdyby se tu zastavil čas...
Koupelna, jakou hned někde nenajdete
Posvátný nádech dodává prostoru jeho jednoduchost, svit svíček a klenuté stropní oblouky. Vysoká kovaná postel, dřevěné stoličky, vyřezávaná truhla a nezvyklé ticho tvoří veškeré vybavení pokoje. Medově zbarvené stěny jsou holé, zvídavé oko na nich při troše štěstí odhalí fosilní otisk mořských lastur.
Sassi di MateraMaterské sassi (italsky 'kameny') představují komplex prehistorických jeskynních obydlí, která jsou pravděpodobně jedním z prvních míst výskytu člověka na Apeninském poloostrově. Jde o umělé otvory vyhloubené do tufu (měkké horniny vulkanického původu). V raném středověku je obývali asketičtí poustevníci a mniši, mnoho z nich si proto dodnes zachovalo religiózní charakter. Současně po dlouhá tisíciletí sloužily jeskyně jako obydlí pastevcům, kteří společný prostor sdíleli se svými hospodářskými zvířaty. Tento trend přetrvával ještě i po druhé světové válce. 
Romantické okolí láká turisty i filmaře V polovině 50. letech však kniha spisovatele, lékaře a politického aktivisty Carla Leviho Kristus se zastavil v Eboli zvedla popisem místních bídných poměrů vlnu zájmu veřejnosti i úřadů. Více než 20 000 obyvatel sassi bylo přesídleno do vesnických domů - www.sassidimatera.com. |
materaNěkdejší 'hlavní město bídy' bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1993. Leží v oblasti Lukánie (italsky Basilicata) přímo nad podpatkem italské 'boty', asi 40 kilometrů od města Bari. 
Matera - město, kterému se přezdívalo "hlavní město bídy" V jižní části poloostrova je naprostou raritou. Kromě turistů láká pravidelně i filmové štáby, které zde nacházejí dokonalé kulisy pro příběhy staré několik tisíc let. K těm nejznámějším patří Gibsonovo Umučení Krista či Evangelium sv. Matouše Piera Paola Pasoliniho. |
