Ceny obecních bytů, které radnice městských částí nabízejí obyvatelům ve výběrových řízeních, se totiž často šplhají v lepším případě minimálně ke statisícům korun.
Žena s dětmi to má těžké
Žádost o pronájem obecního bytu s regulovaným nájemným přímo na magistrát si podle ředitele bytového odboru Vladislava Dykasta mohou podat pouze lidé s vážným zdravotním postižením, a to zejména v případech, kdy potřebují byt bezbariérový.
„Pomáháme ale také řešit žádosti občanů, kteří se ocitli ve zvláště závažných nezaviněných sociálních či osobních situacích, jejichž žádost městské části doporučují, ale pronájem odpovídajícího bytu není v jejich možnostech,“ uvedl Dykast s tím, že město svými byty pomáhá také profesím nezbytně nutným pro město. Jde o byty pro městské policisty, hasiče a podobně.
Ač to může vyznít cynicky, ani hromada dětí nebo závažné onemocnění přitom nejsou branou do bytového ráje. „Většina městských částí například požaduje, aby ten, kdo o byt žádá, měl na jejich území několik let trvalý pobyt. To je velmi diskriminující jednání. Podle mě by mělo dojít k deregulaci nájemného. Nájmy obecních bytů by klesly asi o polovinu, to by je učinilo dostupnějšími,“ řekl předseda Sdružení majitelů domů a bytů Libor Dellin.
Pánem, který si může diktovat a ukazovat prstem v letácích realitních kanceláří, tak zůstává pouze člověk s miliony na kontě nebo ten, komu se daří splácet hypotéku a k tomu ještě ze zbytku peněz vyžít.
Rodině s dětmi, která má průměrný příjem, ale nezvládne z něj zaplatit bydlení za tržní nájemné, většinou nezbude než situaci řešit tak, že zůstane bydlet u rodičů. „V naší městské části dostane obecní byt ten, kdo je schopen nabídnout nejvyšší nájemné. Třeba samoživitelka s dětmi tak nemá moc velkou šanci,“ připustila místostarostka Prahy 12 Helena Chudomelová.
Za posledních osm let rozdělilo město téměř šest tisíc bytů - přesně 5919 bytů v letech 1996 až 2003. Není to málo, ani to však nestačí.
Měsíčně 2280, nebo 5700?
Naposledy v prosinci rozhodla městská rada o rozdělení zhruba pěti set bytů. Z toho připadlo přes tři stovky městským částem podle počtu jejich obyvatel. Stovkám rodin se tak mohlo splnit jejich přání bydlet za velmi slušnou cenu.
Jsou to mimo jiné byty ve zcela nových domech na Černém Mostě, kde nájemné nepřekračuje cenu šedesáti korun za metr čtvereční měsíčně. Tento nájem by si mnohý Pražan nechal líbit, zvláště kdyby šlo o bydlení v centru metropole.
V Praze 3 nabízí radnice od počátku týdne 4 malé byty, cena by mohla začínat na zmíněné částce. Začíná, ale skutečnost je jiná. I zde platí: byt získá do pronájmu ten, kdo dá víc.
„Jedná se výhradně o plně vybavené byty I. kategorie na hlavních třídách, které nabízíme ve výběrovém řízení. Nabídky jsou i nad sto padesát korun za metr čtvereční měsíčně,“ uvedl mluvčí třetí městské části Petr Blažek.
Jednou z nabídek je například byt 1+kk o velikosti 38 metrů. Při ceně 60 korun za metr by měsíční nájemné činilo 2280 korun. Při ceně 150 korun za metr už však suma povyskočí na nezanedbatelných 5700 korun.
Žena s dětmi to má těžké
Žádost o pronájem obecního bytu s regulovaným nájemným přímo na magistrát si podle ředitele bytového odboru Vladislava Dykasta mohou podat pouze lidé s vážným zdravotním postižením, a to zejména v případech, kdy potřebují byt bezbariérový.
„Pomáháme ale také řešit žádosti občanů, kteří se ocitli ve zvláště závažných nezaviněných sociálních či osobních situacích, jejichž žádost městské části doporučují, ale pronájem odpovídajícího bytu není v jejich možnostech,“ uvedl Dykast s tím, že město svými byty pomáhá také profesím nezbytně nutným pro město. Jde o byty pro městské policisty, hasiče a podobně.
Ač to může vyznít cynicky, ani hromada dětí nebo závažné onemocnění přitom nejsou branou do bytového ráje. „Většina městských částí například požaduje, aby ten, kdo o byt žádá, měl na jejich území několik let trvalý pobyt. To je velmi diskriminující jednání. Podle mě by mělo dojít k deregulaci nájemného. Nájmy obecních bytů by klesly asi o polovinu, to by je učinilo dostupnějšími,“ řekl předseda Sdružení majitelů domů a bytů Libor Dellin.
Pánem, který si může diktovat a ukazovat prstem v letácích realitních kanceláří, tak zůstává pouze člověk s miliony na kontě nebo ten, komu se daří splácet hypotéku a k tomu ještě ze zbytku peněz vyžít.
Rodině s dětmi, která má průměrný příjem, ale nezvládne z něj zaplatit bydlení za tržní nájemné, většinou nezbude než situaci řešit tak, že zůstane bydlet u rodičů. „V naší městské části dostane obecní byt ten, kdo je schopen nabídnout nejvyšší nájemné. Třeba samoživitelka s dětmi tak nemá moc velkou šanci,“ připustila místostarostka Prahy 12 Helena Chudomelová.
Za posledních osm let rozdělilo město téměř šest tisíc bytů - přesně 5919 bytů v letech 1996 až 2003. Není to málo, ani to však nestačí.
Měsíčně 2280, nebo 5700?
Naposledy v prosinci rozhodla městská rada o rozdělení zhruba pěti set bytů. Z toho připadlo přes tři stovky městským částem podle počtu jejich obyvatel. Stovkám rodin se tak mohlo splnit jejich přání bydlet za velmi slušnou cenu.
Jsou to mimo jiné byty ve zcela nových domech na Černém Mostě, kde nájemné nepřekračuje cenu šedesáti korun za metr čtvereční měsíčně. Tento nájem by si mnohý Pražan nechal líbit, zvláště kdyby šlo o bydlení v centru metropole.
V Praze 3 nabízí radnice od počátku týdne 4 malé byty, cena by mohla začínat na zmíněné částce. Začíná, ale skutečnost je jiná. I zde platí: byt získá do pronájmu ten, kdo dá víc.
„Jedná se výhradně o plně vybavené byty I. kategorie na hlavních třídách, které nabízíme ve výběrovém řízení. Nabídky jsou i nad sto padesát korun za metr čtvereční měsíčně,“ uvedl mluvčí třetí městské části Petr Blažek.
Jednou z nabídek je například byt 1+kk o velikosti 38 metrů. Při ceně 60 korun za metr by měsíční nájemné činilo 2280 korun. Při ceně 150 korun za metr už však suma povyskočí na nezanedbatelných 5700 korun.
