V zahradách na nerovném terénu většinou nechybí alespoň jedna zídka, která pomáhá zpevnit svah či zabraňuje splavování půdy. Pokud se při stavbě této takzvané suché zídky vynechá beton a malta, může zároveň sloužit jako atraktivní skalka, která se vejde i do velmi malých zahrad.
Suché zídky z volně uložených kamenů se obvykle stavějí do svažitého terénu. A však ani ten, kdo touží po této méně obvyklé formě skalky a nemá svah, nemusí věšet hlavu. "Skládanými zídkami jsem si ohradila vyvýšený záhon s květinami, Nejenže se nám podařilo takto rozčlenit úplně plochou zahradu, ale navíc se nemusím tolik ohýbat při pletí či sázení," pochvaluje si paní Jiřina Bendová z Plzně. Do rovných zahrad, které působí tak trochu fádním dojmem, tak lze postavením dvou zídek proti sobě vybudovat val či suchou stěnu. Ty pak můžete osázet po obou stranách.
Kam se zídkou
Před tím, než začnete zídku stavět, pečlivě zvažte, kde se v zahradě nejlépe uplatní a jaké by měla mít rozměry. Důležitý je i druh kamene, ze kterého bude postavena. Jeho výběrem totiž do značné míry určí, jaké rostliny budou v zídce prospívat. Vápnomilným rostlinám, třeba dryádkám, protěžím či sleziníku, budou vyhovovat vápence, na břidlicích se jim nebude dařit. Naopak takzvané vápnostřežné rostliny - sem patří například lewisie nebo známý kohoutek - břidlice či žulu uvítají. Na vápenci však nevydrží více než pár týdnů. "Materiál na stavbu by rozhodně neměl být mozaikou z několika druhů kamenů," upozorňuje Jiří Protiva, dlouholetý člen Pražského klubu skalničkářů. "Nejlépe se staví z kamenů, které pocházejí z vrstevnatě odlučných hornin a lze je poměrně snadno deskovitě stěpit, jako například vápenec, žulu, opuky či břidlice. Nevhodné jsou materiály, které rychle zvětrávají, zejména pískovce." Hezky nebude působit ani stavba z úplně pravidelných, stejně velkých kamenů a už vůbec ne z dlažebních kostek. Jednotlivé kameny by měly mít dvě rovné plochy, abyste je mohli snadno ukládat do vrstev. Na stavbu bude také zapotřebí dostatečné množství důkladně odpleveleného substrátu, který se používá jak do spár, tak do prostoru mezi svahem a zídkou jako drenážní zasypávka. Tento prostor má být široký přibližně 25 centimetrů. Univerzální substrát by se měl skládat z jednoho dílu drnovky či ornice, z jednoho dílu říčního písku a jednoho dílu humusu, například listovky. Do drenáže můžete přimíchat drobné kameny a odštěpky.
Zahradník zedníkem
"Přestože suché zídky nebývají vyšší než 80 centimetrů, potřebují dobré základy, aby byly stabilní. Pro rozměry základové rýhy platí jednoduché pravidlo. Její hloubka by se měla rovnat jedné třetině výšky zídky, zatímco její šířka by měla být polovinou výšky zídky," radí zkušený pěstitel Jiří Protiva. Materiál na stavbu zídky je možné nejsnadněji získat v lomech, buď jako neopracovaný nebo částečně opracovaný kámen. Na tři metry zídky 80 centimetrů vysoké je zapotřebí přibližně jeden metr krychlový kamene. Jednotlivé kameny mají mít různou velikost, těch větších by mělo být více než polovina. Základy lze udělat z kamenů spojovaných cementovou maltou nebo lité z betonu, a to tak, že budou končit asi deset centimetrů pod úrovní terénu. Na ně se pak skládají kameny takzvaně na vazbu. To znamená, že nad vodorovnou "ložnou" spárou by měla v následující vrstvě vyjít styčná spára. Systém je podobný jako u cihel, ale přesná pravidelnost je spíše na škodu, taková zídka hezká nebude. Ze stejného důvodu se kameny v čelní pohledové stěně nekladou do úplné roviny, ale mohou různě vyčnívat ven a vytvářet tak zajímavou strukturu. Kameny by se měly ukládat se sklonem do terénu. To napomůže nejen stabilitě zídky, ale zabrání se tím vymývání půdy ze spár a voda bude sváděna do zídky ke kořenům vsazených rostlin. Kameny se kladou na vrstvu udusaného vlhkého substrátu tak, aby byla spára široká tři až pět centimetrů. Během stavby se musí substrát v drenážní zasypávce průběžně prolévat vodou, aby se netvořily vzduchové kapsy. Celkový sklon zídky proti svahu se doporučuje asi pět až deset stupňů od svislice. Poslední vrstva kamenů by měla být přibližně rovná a ve stejné výšce jako navazující terén.
Co zasadit
Zídky lze osazovat dvojím způsobem. Výhodné je sázení v průběhu stavby, předpokládá to však předem jasnou představu o celkovém vzhledu zídky. Nejlépe se ujmou rostliny předpěstované v kontejnerech a sázené na jaře. Vlhkomilnější rostliny se sází k patě zídky, zatímco suchomilným rostlinám bude dobře v horní části. Nejvhodnější místa pro výsadbu jsou tam, kde se setkává ložná a styčná spára. Neosazené spáry se chrání před vyplavováním zeminy vložením drobných kamenných odštěpků. V suchých zídkách se bude výborně dařit takovým rostlinám, které v horách osidlují spáry či kamenné sutě. Při jejich výběru je potřeba myslet na několik věcí. Zásadní význam hraje materiál, ze kterého je zídka postavena, a orientace zídky vzhledem ke světovým stranám. Při výběru rostlin se člověk často nechá svést hlavně těmi, které tvoří polštářky. Aby však zídka působila pestrým dojmem, nemělo by se zapomenout také na drobné kapradiny, pestře kvetoucí plaměnky, netřesky s různě velkými a barevnými listovými růžicemi či zakrslé dřeviny. Nejširší výběr rostlin je nabízen na výstavách skalniček, kde zároveň bývá k dispozici bezplatný poradenský servis.
Tipy na odplevelení substrátu:
Jednotlivé složky pro namíchání univerzálního substrátu by měly pocházet z nezaplevelených míst. Prosetím substrátu se mechanicky odstraní kořínky nezvaných hostů.
Suché zídky z volně uložených kamenů se obvykle stavějí do svažitého terénu. A však ani ten, kdo touží po této méně obvyklé formě skalky a nemá svah, nemusí věšet hlavu. "Skládanými zídkami jsem si ohradila vyvýšený záhon s květinami, Nejenže se nám podařilo takto rozčlenit úplně plochou zahradu, ale navíc se nemusím tolik ohýbat při pletí či sázení," pochvaluje si paní Jiřina Bendová z Plzně. Do rovných zahrad, které působí tak trochu fádním dojmem, tak lze postavením dvou zídek proti sobě vybudovat val či suchou stěnu. Ty pak můžete osázet po obou stranách.
Kam se zídkou
Před tím, než začnete zídku stavět, pečlivě zvažte, kde se v zahradě nejlépe uplatní a jaké by měla mít rozměry. Důležitý je i druh kamene, ze kterého bude postavena. Jeho výběrem totiž do značné míry určí, jaké rostliny budou v zídce prospívat. Vápnomilným rostlinám, třeba dryádkám, protěžím či sleziníku, budou vyhovovat vápence, na břidlicích se jim nebude dařit. Naopak takzvané vápnostřežné rostliny - sem patří například lewisie nebo známý kohoutek - břidlice či žulu uvítají. Na vápenci však nevydrží více než pár týdnů. "Materiál na stavbu by rozhodně neměl být mozaikou z několika druhů kamenů," upozorňuje Jiří Protiva, dlouholetý člen Pražského klubu skalničkářů. "Nejlépe se staví z kamenů, které pocházejí z vrstevnatě odlučných hornin a lze je poměrně snadno deskovitě stěpit, jako například vápenec, žulu, opuky či břidlice. Nevhodné jsou materiály, které rychle zvětrávají, zejména pískovce." Hezky nebude působit ani stavba z úplně pravidelných, stejně velkých kamenů a už vůbec ne z dlažebních kostek. Jednotlivé kameny by měly mít dvě rovné plochy, abyste je mohli snadno ukládat do vrstev. Na stavbu bude také zapotřebí dostatečné množství důkladně odpleveleného substrátu, který se používá jak do spár, tak do prostoru mezi svahem a zídkou jako drenážní zasypávka. Tento prostor má být široký přibližně 25 centimetrů. Univerzální substrát by se měl skládat z jednoho dílu drnovky či ornice, z jednoho dílu říčního písku a jednoho dílu humusu, například listovky. Do drenáže můžete přimíchat drobné kameny a odštěpky.
Zahradník zedníkem
"Přestože suché zídky nebývají vyšší než 80 centimetrů, potřebují dobré základy, aby byly stabilní. Pro rozměry základové rýhy platí jednoduché pravidlo. Její hloubka by se měla rovnat jedné třetině výšky zídky, zatímco její šířka by měla být polovinou výšky zídky," radí zkušený pěstitel Jiří Protiva. Materiál na stavbu zídky je možné nejsnadněji získat v lomech, buď jako neopracovaný nebo částečně opracovaný kámen. Na tři metry zídky 80 centimetrů vysoké je zapotřebí přibližně jeden metr krychlový kamene. Jednotlivé kameny mají mít různou velikost, těch větších by mělo být více než polovina. Základy lze udělat z kamenů spojovaných cementovou maltou nebo lité z betonu, a to tak, že budou končit asi deset centimetrů pod úrovní terénu. Na ně se pak skládají kameny takzvaně na vazbu. To znamená, že nad vodorovnou "ložnou" spárou by měla v následující vrstvě vyjít styčná spára. Systém je podobný jako u cihel, ale přesná pravidelnost je spíše na škodu, taková zídka hezká nebude. Ze stejného důvodu se kameny v čelní pohledové stěně nekladou do úplné roviny, ale mohou různě vyčnívat ven a vytvářet tak zajímavou strukturu. Kameny by se měly ukládat se sklonem do terénu. To napomůže nejen stabilitě zídky, ale zabrání se tím vymývání půdy ze spár a voda bude sváděna do zídky ke kořenům vsazených rostlin. Kameny se kladou na vrstvu udusaného vlhkého substrátu tak, aby byla spára široká tři až pět centimetrů. Během stavby se musí substrát v drenážní zasypávce průběžně prolévat vodou, aby se netvořily vzduchové kapsy. Celkový sklon zídky proti svahu se doporučuje asi pět až deset stupňů od svislice. Poslední vrstva kamenů by měla být přibližně rovná a ve stejné výšce jako navazující terén.
Co zasadit
Zídky lze osazovat dvojím způsobem. Výhodné je sázení v průběhu stavby, předpokládá to však předem jasnou představu o celkovém vzhledu zídky. Nejlépe se ujmou rostliny předpěstované v kontejnerech a sázené na jaře. Vlhkomilnější rostliny se sází k patě zídky, zatímco suchomilným rostlinám bude dobře v horní části. Nejvhodnější místa pro výsadbu jsou tam, kde se setkává ložná a styčná spára. Neosazené spáry se chrání před vyplavováním zeminy vložením drobných kamenných odštěpků. V suchých zídkách se bude výborně dařit takovým rostlinám, které v horách osidlují spáry či kamenné sutě. Při jejich výběru je potřeba myslet na několik věcí. Zásadní význam hraje materiál, ze kterého je zídka postavena, a orientace zídky vzhledem ke světovým stranám. Při výběru rostlin se člověk často nechá svést hlavně těmi, které tvoří polštářky. Aby však zídka působila pestrým dojmem, nemělo by se zapomenout také na drobné kapradiny, pestře kvetoucí plaměnky, netřesky s různě velkými a barevnými listovými růžicemi či zakrslé dřeviny. Nejširší výběr rostlin je nabízen na výstavách skalniček, kde zároveň bývá k dispozici bezplatný poradenský servis.
Tipy na odplevelení substrátu:
Jednotlivé složky pro namíchání univerzálního substrátu by měly pocházet z nezaplevelených míst. Prosetím substrátu se mechanicky odstraní kořínky nezvaných hostů.
