Zelená střecha může nahradit částečně i zahradu.

Zelená střecha může nahradit částečně i zahradu. | foto: STAVCOM

Zelená střecha může nahradit zahradu

  • 3
Ne každý si může dovolit u rodinného domu zahradu podle svých snů. Většinou z prostorových důvodů. Pozemky jsou stále dražší, takže přibývá domů, kde je trávník, případně pár záhonů v miniaturním provedení.

Ozeleňte si střechu a nahraďte si tak zahradu. A to buď přímo na domě jako takovém, nebo na garáži, dílně či pergole. Záleží na fantazii každého majitele.

Avšak také na statice a nosnosti objektů, kam by se zahrada dala umístit, a v neposlední řadě i na peněžence. Kromě estetického přínosu jsou zde však i mnohé další.

Například zlepšení tepelné i zvukové izolace, ochrana střechy před velkými teplotními výkyvy či ochrana před mechanickým poškozením.

Ozelenění střechy se dá vytvořit dvojím způsobem. "Někteří lidé si zvolí pouze zelený jednolitý porost, tak aby s tím neměli moc práce a esteticky to vypadalo dobře. Taková střecha je samozřejmě nejen levnější, ale i méně náročná na nosnost," říká Josef Vokál, ředitel společnosti, která se zabývá ozeleňováním střech.

"Pak je totiž potřeba několikanásobně nižší vrstva substrátu než v případě, kdy si chce člověk na střeše vytvořit celou zahradu včetně záhonů, cestiček, keříků či lehátek na opalování," dodává.

Kolik toho střecha vydrží?
Kdo váhá, jakou variantu na svou střechu vybrat, měl by si nejprve zjistit nosnost. Na střeše s nosností 150 až 300 kg/m2 je možno založit pouze takzvanou extenzivní zahradu, tedy pouze ji ozelenit. Na střeše s nosností nad 300 kg/m2 lze uvažovat o náročnějším projektu. Přesto by rostliny na takové zahradě neměly být vyšší než dva až tři metry.

Jak ale možné zatížení zjistit? "Při výpočtu zatížení střechy se musí brát v potaz několik aspektů: všechny materiály na střeše ve stavu plného nasycení vodou, maximální zatížení rostlinami, sníh a také nahodilé zatížení osobami," vysvětluje Pavel Bursík, vedoucí obchodu a marketingu společnosti z Vintířova, která vyrábí lehké keramické kamenivo Liapor, jež se mimo jiné používá i na zelené střechy.

Ceny za realizaci včetně rostlinek a zahradního nábytku jsou rozdílné. Kdo chce pouze zelený porost, může počítat s cenou kolem 1700 korun za čtvereční metr. Kdo by raději složitější projekt, kdy mu střecha poslouží jako skutečná zahrada, může se dostat klidně ke 4000 korun i více na čtvereční metr.

Jak na to?
Střešní zahrady se dají dodatečně vytvořit na již stojícím objektu. Ideální však je, když se dají připravit na novostavbu, respektive, pokud se s nimi počítá již v projektové části.

"Rád bych vyvrátil jeden mýtus, a to že se zelené zahrady dají dělat jen na rovné střechy. Není to tak. Lze to i na střechy se sklonem 45 stupňů," potvrzuje Vokál.

Základem pro dobře fungující zelenou střechu je správný postup při jejím vytváření. U šikmé střechy začíná na krokvích, které se musí pobít bedněním. U rovné pak na nejlépe betonové ploše, která je provedena v minimálně dvouprocentním spádu ke střešním výpustím nebo bočním chrličům.

První vrstvu tvoří hydroizolační fólie, která zabrání pronikání vody do spodní části objektu. Fólie musí být rozprostřena po celé střeše a jednotlivé pásy musí být dokonale spojeny.

Dále přichází na řadu extrudovaný, tedy nenasákavý polystyren. Lze ho vynechat v případě, že zahrada vzniká na objektu, ve kterém se netopí (např. pergola, dílna). Následuje tvarovaná perforovaná polyethylenová fólie jako zásobárna vody. Kolem dokola se vše vysype pranými křemennými valouny.

"U každé střechy se musí zajistit odvodnění, aby v případě trvalých dešťů mohla voda volně odtékat," vysvětluje Vokál. Poslední vrstvu tvoří substrát a následné osázení.

Výběr rostlinek
Pro zelené střechy se jako nejvhodnější a nejméně náročné rostliny hodí stále zelené rozchodníky. Existuje mnoho druhů včetně barevných variací. Snesou sucho i přímé sluneční záření. Výška zeminy pro jejich pěstování je osm centimetrů. Sází se asi 20 kusů na čtvereční metr. Po čase srostou dohromady a vytvoří koberec.

Pokud je rozchodník vystaven stálému slunečnímu svitu, mohou některé jeho části usychat. "Není problém se po střeše projít a suché části odstranit. To je asi jediná péče, kterou tyto rostliny vyžadují," potvrzuje odborník Josef Vokál.

Často se také stává, že na střechy přiletí kdejaký plevel. Pak se jako nejjednodušší řešení jeví použití herbicidu (například Roundap). Pomocí štětečku se zlehka natře alespoň jeden lístek z rostliny, o kterou nemáme na zahradě zájem, a ona během několika dní zaschne.

, ,