Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zelená střecha může nahradit zahradu

aktualizováno 
Ne každý si může dovolit u rodinného domu zahradu podle svých snů. Většinou z prostorových důvodů. Pozemky jsou stále dražší, takže přibývá domů, kde je trávník, případně pár záhonů v miniaturním provedení.
Zelená střecha může nahradit zahradu

Zelená střecha může nahradit zahradu | foto: STAVCOM

Ozeleňte si střechu a nahraďte si tak zahradu. A to buď přímo na domě jako takovém, nebo na garáži, dílně či pergole. Záleží na fantazii každého majitele.

Avšak také na statice a nosnosti objektů, kam by se zahrada dala umístit, a v neposlední řadě i na peněžence. Kromě estetického přínosu jsou zde však i mnohé další.

Například zlepšení tepelné i zvukové izolace, ochrana střechy před velkými teplotními výkyvy či ochrana před mechanickým poškozením.

Ozelenění střechy se dá vytvořit dvojím způsobem. "Někteří lidé si zvolí pouze zelený jednolitý porost, tak aby s tím neměli moc práce a esteticky to vypadalo dobře. Taková střecha je samozřejmě nejen levnější, ale i méně náročná na nosnost," říká Josef Vokál, ředitel společnosti, která se zabývá ozeleňováním střech.

"Pak je totiž potřeba několikanásobně nižší vrstva substrátu než v případě, kdy si chce člověk na střeše vytvořit celou zahradu včetně záhonů, cestiček, keříků či lehátek na opalování," dodává.

Kolik toho střecha vydrží?
Kdo váhá, jakou variantu na svou střechu vybrat, měl by si nejprve zjistit nosnost. Na střeše s nosností 150 až 300 kg/m2 je možno založit pouze takzvanou extenzivní zahradu, tedy pouze ji ozelenit. Na střeše s nosností nad 300 kg/m2 lze uvažovat o náročnějším projektu. Přesto by rostliny na takové zahradě neměly být vyšší než dva až tři metry.

Jak ale možné zatížení zjistit? "Při výpočtu zatížení střechy se musí brát v potaz několik aspektů: všechny materiály na střeše ve stavu plného nasycení vodou, maximální zatížení rostlinami, sníh a také nahodilé zatížení osobami," vysvětluje Pavel Bursík, vedoucí obchodu a marketingu společnosti z Vintířova, která vyrábí lehké keramické kamenivo Liapor, jež se mimo jiné používá i na zelené střechy.

Ceny za realizaci včetně rostlinek a zahradního nábytku jsou rozdílné. Kdo chce pouze zelený porost, může počítat s cenou kolem 1700 korun za čtvereční metr. Kdo by raději složitější projekt, kdy mu střecha poslouží jako skutečná zahrada, může se dostat klidně ke 4000 korun i více na čtvereční metr.

Jak na to?
Střešní zahrady se dají dodatečně vytvořit na již stojícím objektu. Ideální však je, když se dají připravit na novostavbu, respektive, pokud se s nimi počítá již v projektové části.

"Rád bych vyvrátil jeden mýtus, a to že se zelené zahrady dají dělat jen na rovné střechy. Není to tak. Lze to i na střechy se sklonem 45 stupňů," potvrzuje Vokál.

Základem pro dobře fungující zelenou střechu je správný postup při jejím vytváření. U šikmé střechy začíná na krokvích, které se musí pobít bedněním. U rovné pak na nejlépe betonové ploše, která je provedena v minimálně dvouprocentním spádu ke střešním výpustím nebo bočním chrličům.

První vrstvu tvoří hydroizolační fólie, která zabrání pronikání vody do spodní části objektu. Fólie musí být rozprostřena po celé střeše a jednotlivé pásy musí být dokonale spojeny.

Dále přichází na řadu extrudovaný, tedy nenasákavý polystyren. Lze ho vynechat v případě, že zahrada vzniká na objektu, ve kterém se netopí (např. pergola, dílna). Následuje tvarovaná perforovaná polyethylenová fólie jako zásobárna vody. Kolem dokola se vše vysype pranými křemennými valouny.

"U každé střechy se musí zajistit odvodnění, aby v případě trvalých dešťů mohla voda volně odtékat," vysvětluje Vokál. Poslední vrstvu tvoří substrát a následné osázení.

Výběr rostlinek
Pro zelené střechy se jako nejvhodnější a nejméně náročné rostliny hodí stále zelené rozchodníky. Existuje mnoho druhů včetně barevných variací. Snesou sucho i přímé sluneční záření. Výška zeminy pro jejich pěstování je osm centimetrů. Sází se asi 20 kusů na čtvereční metr. Po čase srostou dohromady a vytvoří koberec.

Pokud je rozchodník vystaven stálému slunečnímu svitu, mohou některé jeho části usychat. "Není problém se po střeše projít a suché části odstranit. To je asi jediná péče, kterou tyto rostliny vyžadují," potvrzuje odborník Josef Vokál.

Často se také stává, že na střechy přiletí kdejaký plevel. Pak se jako nejjednodušší řešení jeví použití herbicidu (například Roundap). Pomocí štětečku se zlehka natře alespoň jeden lístek z rostliny, o kterou nemáme na zahradě zájem, a ona během několika dní zaschne.

Autoři:


Témata: Zděné domy


Nejčtenější

Kolekce zahradního nábytku Máj pro Egoe. Autor Jiří Pelcl
Nemáte na luxus? Vytapetujte si byt fotografiemi luxusních rezidencí

Navrhuje takřka vše, od skla a porcelánu až po designové kompostéry nebo interiéry. Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého designu....  celý článek

Dům je navržený a postavený jako klasická chalupa.
Postavili novou roubenku s jezírkem. Vytápí ji kachlová kamna s ležením

Na počátku bylo golfové hřiště. A když nazrál čas a vyvstala potřeba ubytování, vyrostla poblíž roubenka. Sálá z ní pohoda a pohostinnost jako z chalup ze...  celý článek

Do kostela zavítá ročně 25 000 poutníků.
Vesnice Neratov vstala z mrtvých. Farář a jedna rodina jí vrátili život

Vesnice Neratov v Orlických horách skoro zanikla. Němce vysídlili, staří zemřeli a mladí odešli. Zbyli dva stálí obyvatelé. Pak se tam usadil farář a rodina s...  celý článek

Svažitý a hodně členitý pozemek stojí za vyšším počtem podlaží, které majitel...
Nejdražší vila v Česku je na prodej za 405 milionů. Podívejte se

Pět podlaží, pět ložnic, obytná plocha tisíc metrů čtverečních, hektarová zahrada s basketbalovým hřištěm, skvělá lokalita i výhled...Těžko budete hledat v...  celý článek

Dům z lahví od sektu postavila rodina na památku tragicky zemřelého syna.
Na dům spotřebovali 12 tisíc lahví od šampaňského. Stavěli ho dva roky

Nápad mladého Rusa postavit dům z lahví od šampaňského zněl možná trochu šíleně, ale když mladík tragicky zahynul, rozhodl se otec a jeho starší bratr...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.