Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze Zlína prorazili do celého světa s lavičkami a stojany na kola

  1:00aktualizováno  1:00
Před lety začali jako studenti spolu s Radkem Hegmonem s městskými lavičkami pro Zlín, dnes na jejich výrobcích sedí lidé na pařížském letišti Charlese de Gaulla, ve španělské Zaragoze nebo ve Spojených arabských emirátech. Šéfdesignér David Karásek si pochvaluje, že se veřejný prostor začíná kultivovat.

Lavička Portiqua, kombinace dřeva a hliníku | foto: mmcité

S Radkem Hegmonem jste začali spolupracovat už jako studenti. Jak na to období vzpomínáte?
Jako na dobu, kdy nebylo téměř nic z toho, co je dnes, všechno bylo neukotvené, nehotové, ale zároveň skoro všechno bylo možné. Raná devadesátá léta...

David Karásek

David Karásek

Jaké výhody a úskalí přináší tvorba ve dvojici?
Dva pohledy na věc, kdy jeden ovlivňuje druhý a naopak. Někdy to výsledný efekt znásobí, ale jindy také zmírní. Někdy to cítíte hned a jindy to zjistíte až po čase.

Zabýváte se vším od designu po výrobu. Co všechno to vyžaduje?
Bohužel, mnoho času ztrácíme v netvůrčích, přesto nutných činnostech, na samotnou tvorbu pak zbývá času málo. Museli jsme obětovat kariéru slavného designéra...
Mě osobně baví nevytvářet jenom výrobek, ale celou kolekci, katalog, značku. Je to komplexnější práce. V té nám pomáhá i kontakt s každodenní firemní realitou, potíže při výrobě nebo třeba ostré připomínky uživatelů.

Vašimi oblíbenými kombinacemi jsou hliník s textilem a také ocel se dřevem. Testujete i tyto osvědčené materiály?
Testujeme všechno, protože věřit lze jen vlastní zkušenosti. A stále objevujeme něco nového. Naposledy jsme na sedáky našich laviček například vyvinuli povrch Citépin, kombinaci perforované oceli a plastových "cvočků". Vypadá skvěle, ale taky efektivně izoluje studenou ocel od těla sedícího.

Můžete konkrétně přiblížit podobné inovace?
Kromě použití technické pryže u stojanů na kola, jako je Meandre nebo Edgetyre, zkoušíme třeba některé materiály do nosné kostry vlepovat. Také toto nedůvěřivě testujeme, zatím s vynikajícím výsledkem.

Rovněž se snažíme u někte­rých výrobků kombinovat funkce. Třeba lavička Woody má varianty s integrovaným stojanem na kola: "zaparkujete" a hned si dáte svačinu z domova... Ochranná mříž ke stromu Sinus zase může nést sedáky, takže prostor, který je určen stromu, lze zároveň využít k odpočinku.

Skupina zvýšených sedáků a stolů Bistrot do veřejného prostoru

Skupina zvýšených sedáků a stolů Bistrot do veřejného prostoru

Nedávno jste představili "staronový" Bistrot. Jak jste ho proměnili? Hodil by se i na zahradu u rodinného domku?
Barové stoličky Bistrot byly původně navrženy pro naši značku egoé a měly směřovat hlavně do zahradních restaurací nebo na různé slavnosti. Lze je ale uplatnit i na zahradě k nějakému venkovnímu baru.

Součástí řady jsou i kompaktní židle a stoly v zajímavém industriálním designu. Pro letošní rok jsme ale koncept barových stoliček převedli do veřejného prostoru. Zvýšené sezení je totiž překvapivě příjemné, jak na krátké neplánované setkání s přítelem a snědení sendviče, tak třeba na vyřízení e-mailů v laptopu. Navíc je Bistrot velmi kompaktní, vejde se téměř všude a ve větších skupinách působí neuvěřitelně: jako pampelišky na louce. Čekáme, až jej nějaký kreativní architekt využije pro opravdu silný projekt u nás nebo ve světě.

Spolupracujete také s mladými perspe­ktivními designéry. Jak si je vybíráte?
Ne nějak cíleně, ale protože systematicky spolupracujeme s vysokými školami, je logické, že nás občas někdo mezi studenty zaujme. Také býváme často osloveni, a pak vybíráme podle síly návrhu a úrovně komunikace.

Koncept mříže ke stromům se sedacími prvky Sinus

Koncept mříže ke stromům se sedacími prvky Sinus

Dostávají konkrétní zadání, nebo mají volnou ruku?
Zpravidla se jedná o jejich téma. Pokud jde o něco, co v naší kolekci chybí, proč se nedomluvit. Někdy je ale spolupráce těsnější. Třeba když Roman Vrtiška vytvářel pro mmcité Sinus, komunikovali jsme hodně a samotný koncept kombinace ochranné mříže ke stromům a sedacích prvků byla naše myšlenka. Roman ji uchopil a skvěle zhmotnil.

Zastupujete známé světové značky jako je Gandia Blasco nebo Vondom, můžete přiblížit letošní trendy? Inspirujete se jimi?
Trendy se snažíme sledovat, nesmíme si dovolit ztratit přehled. Ale nábytek je ve své podstatě stále stejný, co se mění, jsou povrchy, barvy, vzory. Snažíme se, aby byla naše kolekce stylově různá, protože pro každé prostředí se hodí něco jiného.

Stejně postupujeme, když vybíráme, které zahraniční výrobce budeme v Česku zastupovat. S trendy je ale trochu potíž, nábytek přece není móda. Židle, stoly či lampu si nekupujete na jednu nebo dvě sezony. Naší ambicí je vytvářet věci, které se rychle neokoukají, nezestárnou. Kdyby ano, považoval bych to za prohru.

Křesílko Radium s venkovními polštáři

Křesílko Radium s venkovními polštáři

Egoé nově zastupuje značku Tolix nebo eForm. Čím pro nás mohou být výjimečné?
Oba výrobce spojuje dlouhá a zajímavá průmyslová tradice. Tolix je něčím úplně novým na našem trhu, jedná se o rozvinutí originální francouzské židle z dvacátých let, která byla původně navržena do průmyslu, do dílen, továren či kantýn. Je vytvořena technologií známou z autoprůmyslu, lisováním ocelového plechu. Její velmi neobvyklá krása září v mnoha pařížských kavárnách.

Přináší neopakovatelnou atmosféru, úplně vidíte ten starý francouzský film... Je ale současně uchopená, nové, živé barvy a další varianty, stoly, židle, skříně citlivě a zcela současně rozvíjejí původní odkaz. Je to taková vespa mezi židlemi.

Když se řekne eternit, každý si vybaví charakteristickou střešní krytinu – málo
se ale ví, že ze stejného nezničitelného materiálu se vyrábí i krásné květináče či řada venkovního nábytku nezaměnitelného designu. Značka eForm je součástí švýcarského koncernu Eternit a my jsme rádi, že spojení věčného materiálu, švýcarské kvality a jemného designu můžeme představit i u nás.

Slavné křesílko Na Xemena z hliníkových profilů a s venkovními polštáři. Nyní v

Slavné křesílko Na Xemena z hliníkových profilů a s venkovními polštáři. Nyní v módním kávovém odstínu

Nosí se spíš polštářový design, nebo krabicové řady zahradního nábytku?
Řekl bych, že polštáře na krabicovém nábytku... Ne, vážně, myslím, že polštáře dobyly díky novým odolným materiálům venkovní prostor. Vypadají dobře a jsou plně funkční. Krabice trochu ustupují, je ale pravda, že se stále dobře umisťují v architektuře, která je ve své většině výrazně pravoúhlá.

Vyznáváte nějaké pravidlo, jaké slunečníky, stínící plachty, zahradní nábytek, květináče či svítidla se hodí ke konkrétnímu stylu domu?
Nemůžeme úplně ovlivnit, kam budou naše výrobky umístěny, a proto se snažíme hlavně o sledování funkce. Toto staré pravidlo stále platí. Nechceme, aby nábytek strhával zbytečně mnoho pozornosti, a neměl by ani opticky ani skutečně člověka obtěžovat.

Nezničitelné křesílko z vláknocementu Sponeck

Nezničitelné křesílko z vláknocementu Sponeck

Křesílko Preva v atypickém provedení s černými polyetylenovými deskami místo

Křesílko Preva v atypickém provedení s černými polyetylenovými deskami místo tropického dřeva

mmcité

Značka mmcité se nejnověji pochlubila barovou stoličkou se stolem Bistrot, realizovala dodávku městského mobiliáře a přístřešků pro letiště Charlese de Gaulla v Paříži a dva náročné projekty ve Španělsku – tramvajové tratě v Murcii a Zaragoze. Má za sebou celou řadu zakázek od Spojených arabských emirátů přes Slovensko, Velkou Británii až po Spojené státy americké.

Z projektů u nás jmenujme pěší zónu v Chebu (spolupráce s ateliérem A69), rekonstrukci Joštovy třídy v Brně (s ateliérem RAW), park Novodvorská v Praze (Nedvěd architekti) či sady P. Bezruče v Kroměříži.

Na druhé straně není důvod, abychom zakrývali, v jaké době žijeme. Jsme současní lidé a naše věci by to měly vyjadřovat. Kromě souladu existuje i kontrast a oboje funguje bezvadně. Takže ani do historického prostředí se nemusíme bát použít zcela současný design. Citlivost a respekt budeme však potřebovat nepochybně.

Když odmyslíme nové interpretace klasických modelů, v kterém směru se dá vůbec ještě něco nového vymyslet?
Vždycky nějaký prostor existuje, ale je těžké vymyslet něco opravdu nového. Zásadnější inovaci mohou přinést nové technologie či materiály, ale pro malého výrobce, který nemá mnoho prostředků na dlouhý a složitý vývoj, je situace obtížná. A je pravda, že nakonec i na poli klasických, léty vyzkoušených materiálů je možné vymyslet něco vzrušujícího. A o to se snažíme všichni...

Více se dočtete v časopise Domov č. 6/2011.

Autor:




Nejčtenější

Odlišnost domu je patrná na první pohled.
Dřevostavbu řešili přes půl světa. Nový domov se povedl na jedničku

Marek s Terezou pobývají část roku v Mexiku. Navrhování vysněného domu proto řešili s architektkou Irenou Truhlářovou ze studia Archcon atelier mailem a přes...  celý článek

Obývací pokoj si prohodil místo s kuchyní, jak si manželé přáli. Radiátor -...
Jak se staví sen: k 45. výročí svatby dostali novou kuchyň i obývák

Poznali se ve školce, ve dvaceti se vzali a po 45 letech se mají stále rádi. Pro někoho sen, pro Jana a Jiřinu realita. „Sen“ však přišel v podobě nové kuchyně...  celý článek

Z malého domku o dvou místnostech rodina postupně vybudovala velký rodinný dům.
Dům už předělává třetí generace. Práce na něm nekončí, spíše přibývá

Práce na rodinném domě a na zahradě je stále dost. Čím starší je stavba, tím jí spíše přibývá. O tom ví své i čtenářka Eva, která se přihlásila se svým...  celý článek

Třiatřicetiletý řemeslník pracoval na přeměně šest měsíců.
Starý box na přepravu koní přestavěl na bydlení se záchodem a sprchou

Dean Crago předělal třicet let používaný box na přepravu koní na plnohodnotné bydlení. Třiatřicetiletý řemeslník pracoval na přeměně šest měsíců. Nejvíc práce...  celý článek

Hodně denního světla bylo podmínkou při návrhu dvojpodlažního duplexu. Stejně...
Předělali stoletý dům v Praze. Obrazovou galerii mají i na schodišti

Paříž, Londýn, New York, Indie, Nový Zéland, Vietnam, to není žádná nabídka cestovní kanceláře, ale města a země patřící k životům Moniky a Michaela...  celý článek

Další z rubriky

Majitel stodolu opravil a nyní ji prodává za 1,25 milionu liber, v přepočtu 40...
Třicet let chátrala. Neuvěřitelná záchrana stodoly ze 17. století

Stodola ze 17. století stojí v obci Greywell v anglickém hrabství Hampshire. Od roku 1980 byla opuštěná a chátrala, až si ji v hodně špatném stavu koupil...  celý článek

Veškeré knihy a police se zrcadlí i na podlaze.
Knihkupectví, které vás pohltí. Architekti udělali z obchodu obří tunel

Takhle si mnozí milovníci knih představují ráj. Kam se podíváte, všude jen knihy. Knihkupectví ve starobylém čínském městě Čen-jüan využilo moderní...  celý článek

Palác Rokoko patří s přilehlými domy a pasáží Lucerna mezi kulturní památky.
Palác Rokoko je kubistický skvost. Autor se proslavil až po tragédii

V říjnu uplyne 140 let od narození Emila Králíčka, pozapomenutého mistra české secese a kubismu, který navrhl i Šupichovy domy na Václavském náměstí. Známé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.