Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zázrak v Bratislavě. Slavná Zaha Hadid postaví v centru organické mrakodrapy

  1:00aktualizováno  1:00
Investiční skupina Penta postaví v Bratislavě mrakodrapy za 11 miliard korun. Stavbu projektu Čulenova chce zahájit v roce 2012. Vítězem vypsané mezinárodní soutěže se stala britská architektka iráckého původu Zaha Hadid, která je považována za první dámu světové architektury.

Zaha Hadid pro Bratislavu. Vůbec nejúspěšnější žena v oboru pro Pentu navrhla několik bratislavských mrakodrapů v organickém tvaru. | foto: vizualizace: Zaha Hadid Architects

Vítěze vybrala odborná porota z více jak 90 přihlášených prací. "Mezinárodní architektonická soutěž na lokalitu Čulenova a účast významných světových architektů je příkladem, jakým způsobem by se měli developeři a Bratislava snažit o hledání toho nejlepšího možného architektonického konceptu," řekl hlavní architekt Penty Miro Hrušovský.

Projekt Čulenova společnosti Penta. V architektonické soutěži zvítězila Zaha Hadid

Projekt Čulenova společnosti Penta. Britské studio Zaha Hadid Architects ve svém návrhu počítá i se zachovalou částí teplárny

Předsedou poroty byl hlavní architekt Bratislavy Štefan Šlachta. Podle něho byl projekt britského studia Zaha Hadid Architects nejkomplexnější a nejlépe splňoval zadání.

"Je to projekt, který přináší do Bratislavy světově proslulé jméno a přesouvá ji na přední stránky mezinárodních architektonických magazínů," dodává Šlachta.

Penta získala pro stavbu pozemky v Zóně Čulenova od Bratislavské teplárenské letos na jaře

Penta získala pro stavbu pozemky v lokalitě Čulenova od Bratislavské teplárenské

Středoevropská skupina Penta Investments získala pro stavbu pozemky na Čulenově ulici do Bratislavské teplárenské v lednu 2008 a plánuje zde výstavbu multifunkčního objektu, který bude sloužit především pro bydlení a také jako kanceláře.

Nová obytná a administrativní zóna vznikne mezi ulicemi Landererova, Čulenova a Továrenská. Tato plánovaná výstavba "hnízda" mrakodrapů by měla odstartovat oživení slovenského stavebnictví. Multifunkční projekt nabídne 150 tisíc metrů čtvereční užitné plochy na 4 hektarech atraktivního pozemku nedaleko centra Bratislavy.

Projekt Čulenova nabídne 150 tisíc metrů čtvereční užitné plochy

Projekt Čulenova nabídne 150 tisíc metrů čtvereční užitné plochy

Nová obytná a administrativní zóna vznikne nedaleko centra Bratislavy

Nová obytná a administrativní zóna vznikne nedaleko centra Bratislavy

Projekt globální hvězdy architektury Zahy Hadid počítá se zachováním teplárny, kterou v bývalé průmyslové čtvrti projektoval architekt Dušan Samo Jurkovič (1868-1947). Tím by se zakladatel moderní slovenské architektury dostal do skvělé společnosti.

Zaha Hadid je v Česku známá hlavně jako členka poroty, která vybrala nakonec neuskutečněný návrh Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné. (čtěte Národní knihovnu postaví Kaplický, rozhodla porota)

KDO JE ZAHA HADID

Zaha Hadid je architektka, která vytrvale posouvá hranice architektury a urbanismu. Její práce experimentují s prostorovými kvalitami, rozšiřují a zvyšují působivost stávajícího prostředí svou vizionářskou estetikou, která pokrývá širokou tvůrčí oblast od urbanismu až po návrhy interiérů a nábytku.

Hadid se narodila roku 1950 v Bagdádu v Iráku. Studovala nejprve matematiku na American University v Bejrútu v Libanonu, poté architekturu na Architectural Association v Londýně (diplom 1977). Spolupracovala s Remem Koolhaasem a Eliou Zenghelisem v Office for Metropolitan Architecture (OMA), 1979 založila v Londýně vlastní kancelář Zaha Hadid Architects.

Je čestnou členkou American Academy of Arts and Letters a členkou American Institute of Architecture. V současné době působí jako profesorka na Vysoké škole užitého umění ve Vídni.

V roce 2003 získala nejvýznamnější světové ocenění pro žijícího architekta - Pritzkerovu cenu. Letos získala prestižní Stirlingovu cenu Královského institutu britských architektů za stavbu Maxxi, Národního muzea umění 21. století v Římě.

Zdroj: archiweb

Autoři: ,




Nejčtenější

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku
Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím....  celý článek

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.