"Zaděláváme tím na problém dalším generacím," upozorňuje Martin Miroslav Madaj z Národního památkového ústavu v Pardubicích. Podle něj zateplování ničí historickou hodnotu některých budov a zároveň přináší riziko vzniku plísní.
Podle údajů z loňského roku zatepluje Česká republika budovy nejvíce v Evropě. "V zateplování domů v přepočtu na jednoho obyvatele jsme teď první v Evropě," říká Milan Machatka z Cechu pro zateplování budov.
Ve velkém probíhá zateplování panelových domů a veřejných budov, tedy škol, obecních úřadů a podobně. Stát totiž prostřednictvím svých ministerstev poskytuje městům a obcím na zateplení budov poměrně velké dotace. Důvod je jasný: přinese to úspory na vytápění.
Hezkou budovu ničí polystyren. Úspora nákladů je důležitější, než vzhled obce |
"Zateplením domu můžete uspořit až padesát procent tepelné energie," říká Bohumil Straširybka, tajemník Cechu pro zateplování budov. Trendem současnosti je zateplování mateřských školek. V kraji probíhá třeba ve Vysokém Mýtě, chystá se na ně Ústí nad Orlicí i další města. Odborníci ale takový přístup kritizují.
"Současný rozvoj zateplování mateřských školek je nesmyslný. Pokud totiž budovu pouze zateplíte bez dalšího kroku, přestane dýchat a vzniká v ní hygienicky závadné prostředí,“ upozorňuje architekt Aleš Brotánek, stavitel nízkoenergetických domů. Podle něj by zateplení mělo jít ruku v ruce s instalací rekuperačních systémů, které v budově zajišťují výměnu vzduchu.
neúcta ke stavbámPodle architekta Přemysla Kokeše z Lanškrouna je obalování historických budov izolací pokračováním neúcty ke stavbám, jakou projevoval komunistický režim. |
Brotánek v tom smyslu přestavuje objekt domova mládeže ve Vysokém Mýtě na nízkoenergetickou budovu. Ale sám za to sklízí velikou kritiku.
Náklady na stavbu, které překračují sto milionů korun kritizuje náměstek hejtmana Jan Tichý. Ten také dodává, že budově uškodí vrstvy izolace.
"Budova s krásnou členitou fasádou tím úplně změní svůj charakter," říká Tichý.
Obalování historických budov izolací je neúcta ke stavbám
Takové důsledky zateplování budov teď kritizují památkáři. "To, co je pěkné na fasádě se skryje pod plášť bez jakéhokoliv výrazu," říká památkář Martin Madaj. Snaha snížit náklady na vytápění může podle něj poničit řadu hodnotných staveb.
"V Kunvaldu na Orlickoústecku je krásná škola z třicátých let minulého století, které také hrozí, že se její výrazná fasáda skryje pod izolaci. Stejně tak nechápu, že v Žamberku někdo zadal zpracování auditu na zateplení zámku a výměnu oken za plastová. To je přes památkový ústav naprosto neprůchozí," upozorňuje Madaj.
Podle architekta Přemysla Kokeše z Lanškrouna je obalování historických budov izolací pokračováním neúcty ke stavbám, jakou projevoval komunistický režim.
"Je to pozůstatek neúcty k tomu, co se vybudovalo kdysi. Ten trend byl už v padesátých letech, kdy se osekávaly všechny římsy a detaily a dávaly se břízolitové fasády. Dnes je to podobné se zateplovacími systémy. Ty mají ale alespoň pozitivní důsledek v úspoře energií," říká Kokeš.
Škaredá města, kde je nám teploChodil jsem do základní školy postavené v roce 1911 a gymnázia, které vyrostlo v novorenesančním stylu v roce 1895. Ani jedna z těch budov není památkově chráněna. Obě mají zcela jistě teplotní úniky. Stejně tak jsou obě výraznou dominantou Pardubic. Představa, že jednou přijde nějaký chytrák, změří úniky, polepí je polystyrenem s umělými římsičkami a obarví, je úplně absurdní. Přesto se takové věci dějí. V tom, jak mizerně zacházíme s architekturou, jsme my Češi mistry. Když už začneme polidšťovat šedivé paneláky, kterým zateplení většinou jen prospěje, stavíme nedaleko od nich nevkusné rodinné domy a ničíme polystyrenem ty hezké staré. Jestli to tak půjde dál, budou naše města časem tvořit jen změť různě škaredých staveb obklopujících malebná historická jádra. Ale bude nám v nich krásně teplo. Martin Biben, vedoucí regionální redakce Pardubice |
