Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomeňte na trendy. Při zařizování bytu stačí přemýšlet, říká designér

  1:00aktualizováno  1:00
Pomáhá lidem vylepšovat interiéry v televizním pořadu o bydlení. Často slyší otázku, jaké jsou právě trendy? Jeho odpověď zní: Trendy jsou náhradní řešení. Nevezte se na vlně, přemýšlejte.

Bytový designér Ivo Prokel je spoluzakladatelem brněnského studia Freshinterier | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Změnil se vztah Čechů k bydlení?
Klienti, kteří se na mě obracejí, jsou mnohem poučenější a mají větší přehled. Někdy jsou až zahlceni informacemi z časopisů a z internetu. Ale mluvím o těch, kteří oslovují mě a mé kolegy. Devadesát devět procent lidí vůbec nenapadne, že by se při zařizování bytu mohli obrátit na designéry.

Proč by měli? Hodně lidí si říká: zařizuju byt pro sebe, tak si to udělám podle sebe.
Ano, jenže pak se často stává, že nás lidé oslovují, až když s novým bydlením nejsou spokojeni. Chtějí něco změnit, upravit. Kdyby se na designéry obrátili dříve, vyvarovali by se řady chyb a omylů. Ideální je dostat se ke spolupráci, když je projekt ještě na papíru. V té chvíli se například stěny domu posouvají ještě poměrně snadno.

S čím bývají majitelé nových domů či bytů nespokojeni?
Majitelé menších bytů i domů zápasí s nedostatkem místa a nejsou schopni určit priority. Místnosti jsou mnohdy řazeny bez ohledu na životní styl bydlících. Někdy chybějí šatny, zázemí. Naopak jiné prostory jsou předimenzované a lidé se v nich nemohou najít. Velmi často se investorům nepodaří vyladit materiály a barvy v domě. Bohužel to vidí až ve chvíli, kdy už vše nakoupili a instalovali.

Chtějí se lidé odlišovat, nebo častěji žádají to, co viděli v časopise či u sousedů?
Často dostávám otázku, jaké jsou právě trendy. Jenže trendy jsou náhradní řešení.

Jak to?
Každý člověk je přece jiný, má jiný způsob života, jiné představy. Každého klienta vnímám jako individualitu. Proto je důležité mluvit s architekty a interiérovými designéry už při stavbě domu či bytu. Můžete pak společně najít odpověď na otázku, co od bydlení očekáváte. Jenže všichni se naopak snaží hledat trend, vlnu, na které se svezou. K trendům se přiklánějí ti, se kterými si o jejich představách a přáních nikdo nepromluvil.

Existují jednoduché zásady, kterými bych se při zařizování bytu či domu měla řídit?
Tou hlavní je selský rozum.

Co si pod tím představit?
Vše musí být funkční. Když stavíte dům nebo zařizujete byt, řekněte si, kudy chcete přicházet. Z garáže, protože jezdíte autem? Nebo předsíní? Kam odložíte boty, kabát, deštník? Máte ráda společnost, často vaříte a potřebujete doma velký stůl? Nebo přicházíte pozdě večer a využijete pohodlnou sedačku u televize? Kolik času trávíte u počítače? To jsou triviální věci, podle kterých by si člověk měl své bydlení zařídit.

Umějí to lidé?
Pokud si někdo zařizuje již svůj desátý dům, šance na úspěch se zvyšuje. Nechci to zlehčovat, ale zkušenosti v této profesi hrají velkou roli. V praxi se pak v domácnostech setkávám s množstvím nefungujících věcí, které lidé hájí například tím, že jsou už takhle zvyklí, někde to viděli, případně je nenapadlo jiné řešení. Pak si začneme povídat o různých výhodnějších variantách a v rámci takového dialogu postupně krystalizuje finální podoba nového interiéru, který je klientovi doslova ušitý na míru.

Jsou nějaké zásady, kterých se držíte, aby byt nepůsobil chaoticky a přeplácaně?
Základní části, tedy podlahu a obklady, volím z nenápadnějších barev. Pár barevných akcentů pak tvoří textil, dekorace či tapeta. To jsou věci, které se dají snadno vyměnit, čímž se změní vzhled celého bytu. Když zvolíte výraznou dlažbu, po pár letech vás omrzí, jenže je finančně i technicky náročné ji vyměnit. Změnit barvu jedné stěny s tapetou či pořídit jinou dekoraci je snadnější. Proto sázím na nenápadné barvy, vedle kterých mohou zaznít ty nápadné.

Když byt často proměňuji, nesvědčí to o tom, že nevím, co vlastně chci?
Životní situace se mění a interiér by na to měl reagovat. U nás se zatím téměř vůbec nestaví flexibilní domy a byty. Takové, v nichž by se daly posouvat stěny, zvětšovat či zmenšovat pokoje podle toho, kolik lidí v nich žije a jaké mají potřeby. Proto se snažím navrhovat minimalistické interiéry, se kterými jde dál pracovat.

V oblékání platí zásada, že když jsou drahé kvalitní boty, hodinky a kabelka, stačí pak třeba tričko za stovku a člověk vypadá dobře. Platí něco podobného v zařizování bytů?
Vyberte si v bytě dva až tři prvky, které chcete zvýraznit. Může to být například krb, sedačka, schodiště, zkrátka nějaký výrazný designový prvek. Pokud je extravagantních věcí moc, interiér působí neklidně. Když jich je méně a mají kolem sebe prostor, více zazní. Je také třeba zvažovat pohledy.

Co to znamená?
Například si uvědomte, na co se budete dívat, když si sednete do sedačky a podobně.

Nakolik je zařizování interiéru otázkou peněz? Dá se kvalitní bydlení vytvořit i z mála?
S malými penězi může vzniknout zajímavější interiér, než když je plný drahých designových prvků. Střídmost rozsvícená několika zajímavými prvky vyznívá daleko lépe.

Na čem se nevyplácí šetřit?
Na materiálech. Ty kvalitní něco stojí. Je dobré si předem určit, do jaké ceny jsem ochoten jít. Většina lidí totiž nehledá nejnižší cenu, ale co nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou. Když například vím, že hodně času trávím na sedačce u televize, je vhodné pořídit si sedačku z materiálu, který něco vydrží.

Do čeho lidé nejvíce investují?
Kuchyně a koupelny prošly největší změnou. Nikdy dříve na ně lidé nekladli tak velký důraz.

Jak se to projevuje v koupelnách?
Už nejsou místem, kam se lidé jdou jen umýt. Relaxují v nich, tráví tam hodně času. Chtějí mít v koupelnách denní světlo, výhled do krajiny. V panelácích se koupelny rozšiřují do prostor, které tvořily předsíně. Lidé jsou nyní ochotni proinvestovat v koupelnách velké množství peněz. Obývací pokoje proti nim často působí jako chudí příbuzní. Je pryč doba, kdy obývák byl parádní pokoj, ve kterém se vystavovaly hrnečky ve skleněných vitrínách a vodily se do něj návštěvy.

V pořadu Bydlení je hra jste naznačil, že lidé nejsou zvyklí dávat si do bytu umělecká díla.
Ano. Většinu lidí ani nenapadne, že by si domů dali originál. Nemají čas se po něm shánět, hledají nejjednodušší cestu a tou je zakoupení plakátu v hypermarketu. Pak jsou překvapeni, když jim ukážu, že cesta k výtvarnému dílu není náročná.

Ale nehrají v tom hlavní roli obavy, že originál je drahý?
Ceny v galeriích běžného klienta bohužel odradí. S mladými výtvarníky, od nichž by díla mohli koupit přímo a za výhodnější cenu, však nepřijdou do kontaktu. Jsou to dva světy. Mladí výtvarníci se neumějí nabízet. Lidi nenapadne, že by je mohli vyhledávat. To je moje pole. Jednoznačně preferuji výtvarné umění. Pověsit si něco doma na zeď, to je přece odpovědnost! Budu s tím žít, budu se na to každý den dívat. Studentské práce větších rozměrů se dají pořídit od deseti tisíc korun nahoru. Jde o práce velmi slušné úrovně. Navíc jde o loterii. Třeba dotyčný mladý výtvarník časem dosáhne úspěchu a vaše dílo se zhodnotí. Někdy se setkávám s tím, že umělce trochu urazí, když po něm někdo chce zhotovit na zakázku něco, co bude ladit s gaučem či kobercem. Ale já na tom nevidím nic ponižujícího. Spousta slavných děl kdysi vznikla na zakázku.

Jaký mají lidé vztah k tapetám?
Tapety zažily velký nástup.

To je zvláštní, vždyť jsou pro dnešní čtyřicátníky symbolem ošklivých panelákových bytů z jejich mládí...
Ano, navíc vycházejí právě ze vzorů sedmdesátých a osmdesátých let. Jenže jinak působily tapety v malém bytečku přecpaném nábytkem, ve kterém pokrývaly všechny stěny, jak jsme byli kdysi zvyklí. Nyní je dáváme jen na jednu stěnu nebo použijeme jen pruh tapety. Tím vyzní, dosáhnou úplně jiné úrovně a do minimalistických interiérů se hodí.

Dá se citu pro design, zkrátka vkusu, naučit?
Vkus je dobrý, nebo špatný a nikdo vás jej nenaučí. Ten dobrý však může mít řadu podob.

Co tedy učíte ve vaší Akademii bydlení?
Našimi posluchači jsou designéři a lidé, kteří se designem chtějí zabývat. Snažíme se je naučit poslouchat klienty, ale zároveň se jimi nenechat zatlačit do kouta. Zdá se, že nejideálnější je klient, který řekne: Tady máte peníze a nějak mi ten dům zařiďte. To není pravda. Takového člověka neakceptuji. Musím jej rozpovídat. On totiž své názory a představy má, jen mi je neříká. Já je z něj musím dostat. On by mi je stejně řekl, až by bylo hotovo. Jenže to je pozdě.

KDO JE IVO PROKEL

Ivo Prokel, bytový designér* Interiérový designér známý z pořadu České televize Bydlení je hra.
* Po Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně vystudoval katedru výtvarné tvorby Ostravské univerzity.
* S kolegou Tomášem Havránkem založili Akademii bydlení, pořádají semináře a kurzy interiérového designu. Je spoluzakladatelem brněnského studia Freshinterier.
* Pracuje jako designér soukromých i komerčních interiérů.





Nejčtenější

Návrhy se tak začínají naopak, než bývá obvyklé: od exteriéru směrem do...
Dům z 50. let byl na večírky už starý. Nahradila jej nová party vila

Pořádný večírek v kalifornském Palm Springs se neobjede bez bazénu. To slavní a movití vědí. Město vzdálené sto kilometrů od Los Angeles je jejich oblíbenou...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.