Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zapomeňte na paneláky, takhle se bydlí ve světě

aktualizováno 
Bydlet v bytě už dnes neznamená obývat nevzhledné betonové sídliště. V celé Evropě vznikají moderní komplexy se zajímavě řešenými bytovými domy, komfortním zázemím a byty, z nichž každý může být originál. Šedivé paneláky nebo domy sice nové, ale s architekturou bez jakéhokoliv nápadu. Je nutné takhle bydlet? Vůbec ne.

Stačí se jen podívat za hranice směrem na západ. Přestože se stále staví převážně z betonu, cihel či dřeva, tvář domů nových i těch starších je naprosto neotřelá. První takové „vlaštovky“ se již naštěstí objevují také v tuzemsku.

Pro Velkou Británii jsou typické spíše rodinné domy, rozsáhlé bytové komplexy se stavějí většinou jen ve velkoměstech. To ve Francii mají dlouhou tradici - už od architekta Le Corbusiera, autora obytného domu Unité d’Habitation v Marseille, který je přes padesát let vzorem několika generacím architektů.

Nizozemci stavějí nejodvážněji
Největšími „experimentátory“ jsou v tomto směru Nizozemci, kteří se nebojí zasadit do krajiny obytné domy rozličných tvarů, ale tak citlivě, že vytvoří dokonalou kompozici.

„Příkladem jsou takzvané sfingy, pět viladomů vyrůstajících z vody na břehu Gooiského moře u města Huizen,“ upřesňuje Jakub Kynčl z architektonické kanceláře Knesl & Kynčl.

V nizozemském městečku AlmereBuiten, v bezprostřední blízkosti vodního kanálu, vyrostl v roce 2001 nový obytný soubor. Kdo by však čekal panelákové sídliště, mýlil by se.

„Projekt je zajímavý tím, že se skládá z osmnácti rodinných domů, jednoho dvojdomku, dvou trojdomků, jednoho domu se čtyřmi byty a tří pětiřadovek,“ popisuje architekt Jakub Kynčl.

„Vysoká míra soukromí je zachována tím, že jednotlivé objekty jsou k sobě vždy drobně posunuty či vzájemně natočeny.“ „Vzor nizozemské architektury je do českých podmínek, do mnohem členitější krajiny, nepřeveditelný. Na rozdíl od bytové výstavby v Rakousku,“ říká Pavel Halík, historik architektury.

Tam, zejména v horských oblastech, dávají přednost dřevěným domům a dbají na to, aby byly ekologické, nízkoenergetické, nebo dokonce zcela bez klasického vytápění.

Paneláky byly slepou uličkou
Výstavba bytových domů ve světě se vždy lišila podle toho, pro jakou cílovou skupinu lidí byla určena - od levnějšího sociálního bydlení ve větších obytných komplexech s malými byty až po reprezentativní luxusní uzavřené rezidence, často označované jako viladomy, s velkými, třeba i mezonetovými byty. Důležité bylo také to, kolik se do výstavby investovalo peněz.

V Evropě se na rozdíl od tuzemska příliš neprosadila výstavba panelových domů. „Když se za socialismu stavěly velkokapacitní paneláky, byl monopol stavební výroby výhradně v rukou státu a prosazovaly se jednotné typy staveb i bytových dispozic,“ říká Pavel Halík.

„Termín bytový dům se v českém prostředí vyskytuje až od sametové revoluce roku 1989. Způsob výstavby se proto od 90. let do dneška radikálně liší. Nyní už můžeme Evropě konkurovat.“

Architekt Jakub Kynčl k tomu podotýká, že začátky výstavby panelových domů v tuzemsku byly slibné. Například sídliště Lesná v Brně prý zcela vyhovuje představám o kvalitním bydlení, v němž jsou dodrženy principy volného prostoru a zajímavě koncipovaných bytů, kvalitního domovního vybavení a služeb.

Teprve v pozdějších letech se výstavba zvrhla v uniformní seskupení mamutích „králíkáren“. Vrcholem nevkusu byly bytovky, z velké části opět panelové, zasazené do venkovské zástavby.

UKÁZKY BYTOVÝCH DOMŮ V ZAHRANIČÍ

Sfingy
Země: Nizozemsko
Autor: Neutelings Riedijk Architecten
Výstavba: 2003

Pět viladomů vyrůstajících z vody - patří mezi nejnápaditější a nejlepší rezidenční projekty posledních let. Viladomy jsou druhou fází souboru se 152 byty na břehu Gooiského moře v nově se rozvíjejím městě Huizen. Jako součást souboru byly navrženy i veřejné prostory - molo, pláž, vyhlídková bašta, větrný balkon - spojené promenádou, která zároveň plní funkci návsi této „malé vesnice na konci města“. V každé z pěti Sfing je čtrnáct bytů s terasami. V nejnižším podlaží, položeném těsně nad hladinou jezera, je pak kromě vstupních prostor ještě devatenáct parkovacích míst a sklepní kóje. Domy mají železobetonovou konstrukci a titanzinkovou fasádu.

Obytný soubor Eilandenbuurt
Země: Nizozemsko
Autor: UN Studio
Výstavba: 2001

Čtyřicet pět rodinných domů je schovaných v záplavě nenápadité kobercové zástavby nové části města Almere-Buiten. Rozkládá se v místech, kde ještě před sto padesáti lety byla pouze voda. V blízkosti jednoho z vodních kanálů zde vyrostl obytný soubor Eilandenbuurt, založený na modulovém systému. Zároveň byl kladen důraz na variabilitu a jedinečnost.
Komplex se skládá z osmnácti samostatně stojících rodinných domů, jednoho dvojdomku, dvou trojdomků, jednoho domu složeného ze čtyř jednotek a tří pětiřadovek. Koncepce návrhu je založena na základních a přídavných modulech. Základ společný pro všechny domy, se skládá ze dvou betonových modulů 6 x 10 x 3 metry. Přídavné moduly, které umožňují růst domu, mají velikost 6 x 2,5 x 3 metry. Důležitým aspektem bylo i zachování soukromí. Toho bylo dosaženo pomocí drobného posunu či vzájemného natočení jednotlivých objektů.


Obytný soubor Garden City
Země: Puchenau u Lince, Rakousko
Autor: Roland Rainer
Výstavba: 1963-1995

Příkladem kompaktního bydlení je projekt Garden City v Puchenau, započatý architektem Rolandem Rainerem v roce 1963 a dokončený o více než třicet let později, v roce 1995.
Jak už z názvu vyplývá, jedním z rozhodujících ideových vzorů byl na počátku vzniku koncept zahradních měst. Později se však právě pro tento typ vžilo přiléhavější označení kompaktní bydlení, které se z přímé linie zahradních měst, především díky svému prostorovému uspořádání, vyčlenilo.
I zde byl pro návrh určující terén.
Soubor, složený téměř z tisíce bytových jednotek v rodinných a bytových domech (I. etapa - 224, II. etapa - 750), je situován na mírně se svažující levý břeh Dunaje, do kterého je citlivě zakomponován. Za zmínku stojí typicky rakouská snaha po ekologičnosti stavění - domy jsou orientovány tak, aby mohly pasivně využívat sluneční energii a pro ohřev vody jsou instalovány solární kolektory.

Bytový dům Ölzbündt
Země: Rakousko
Autor: Hermann Kaufmann
Výstavba: 1997

Bytový dům v Dornbirnu, pro který se vžil název Ölzbündt, je bez nadsázky možno nazvat snem příznivců udržitelného rozvoje a producentů dřeva, ale zároveň noční můrou betonové lobby i výrobců zdících materiálů. Dům je navržen jako pasivní dřevostavba, a tudíž nepotřebuje klasické vytápění.
Ölzbündt leží uprostřed typické předměstské smíšené zástavby rodinných a malých bytových domů. V třípodlažním objektu je třináct bytů přístupných z pavlače na východní straně, zatímco zahrádky přízemních bytů a balkony výše položených jsou orientovány na západ. Pro byty je v suterénu vytvořeno sedmnáct parkovacích stání a veškeré potřebné zázemí.
Základem je dřevěná skládačka založená na modulu 2,4 metru, díky které byl dům postaven za rekordní dobu 4 a půl měsíce. Systém je zateplen 35 centimetry minerální vaty a je obložen modřínovými prkny. Podzemní část domu je z železobetonu a přídavné konstrukce balkonů, pavlače a schodiště z pozinkované oceli, v případě schodiště opláštěné skleněnými tvárnicemi.
Určujícím momentem při návrhu domu byla jeho energetická koncepce. Hlavní zateplený objekt má tvar hranolu, bez jakýchkoli výstupků, s východozápadní orientací, je kvalitně zateplen a dokonale utěsněn. Vedlejší konstrukce, tedy pavlač a balkony, jsou samonosné a trojvrstvé skleněné plochy tvoří asi 25 procent plochy fasády. Pasivní systém je založen na celkové rekuperaci, kdy vzduch je přiváděn přes zemní výměník a je doplněn tepelným čerpadlem a slunečními kolektory, které pokrývají dvě třetiny ohřevu teplé vody. Přitápět je zapotřebí pouze v okrajových sekcích elektrickými přímotopy (každý byt má samostatnou regulaci).
Takto navržený a postavený dům spotřebuje přibližně čtvrtinu energie, než kolik by jí potřeboval, kdyby byl postaven z klasických materiálů s použitím klasických technologií.

Unité d’Habitation
Země: Marseille, Francie
Autor: Le Corbusier
Výstavba: 1947-1952

Dům, který jeho autor nazýval „vertikálním zahradním městem“, má 17 podlaží, z nichž 15 je určeno pro bydlení. V 7. a 8. podlaží je nákupní ulice - obchůdky, restaurace a hotel. Na veřejně přístupné střeše se nachází pobytová terasa s tělocvičnou, hřištěm, jeslemi a bazénem.
Dům má celkem 337 bytů čtyř základních typů a 18 podtypů. Základem pro všechny je mezonetové uspořádání umožňující tři podlaží obsloužit jednou chodbou, což dovoluje byty dobře větrat a oslunit ze dvou stran. Navíc vytváří vždy obytný prostor s balkonem přes dvě patra, krytý slunolamy z pohledového betonu.
Důležitou součástí konceptu je i návrat ke středomořské tradici, v níž kuchyň tvoří jádro domu.
Všechny byty mají kuchyň otevřenou do centrálního obytného prostoru. Tento prvek je dnes už samozřejmou součástí téměř každého nově stavěného nebo přestavovaného bytu v Evropě.

Obytný soubor Halen u Bernu
Země: Bern, Švýcarsko
Autor: Atelier 5
Výstavba: 1955-1961

Sídliště Halen nedaleko švýcarské metropole je první významnou prací Ateliéru 5. To vychází ze studie architekta Le Corbusiera. Díky kaskádovitosti zástavby mají lidé ze všech bytů výhled směrem na jih, do údolí a na štíty Freiburských Alp.
Komplex se skládá ze 78 řadových rodinných domů, pěti ateliérů a společného zázemí, v němž je prodejna potravin, hromadná garáž, bazén apod.
Domy mají úzkou třípodlažní dispozici, založenou na dvou základních šířkových typech, z nichž každý se dělí ještě na další podtypy. Jednotlivé byty jsou pak čtyř- až šestipokojové, v rozmezí od 130 do 220 metrů čtverečních.
Terasovité uspořádání umožňuje jednotlivým domům využít střechu níže položeného objektu pro vlastní terasu a zahradu. Soubor má hodně volných prostranství.


Bytový dům The Atlantis
Země: Miami, Florida, USA
Autor: Arquitectonica
Výstavba: 1979-1982

Osmnáctipodlažní dům na pláži Biscayne byl postaven v letech 1979 až 1982 architektonickou skupinou Arquitectonica. Východní strana domu je zakulacená, mezi podélnými průčelími se nachází výřez ve tvaru kvádru, jehož výška zabírá čtyři patra. V devátém poschodí se nachází bazén. Na průčelí a na střeše jsou umístěny výrazně barevné geometrické tvary.

Sfingy, bytová výstavba Nizozemsko

Obytný soubor Eilandenbuurt, Nizozemsko

Obytný soubor Garden City, Rakousko

Bytový dům Ölzbündt, Rakousko

Unité d’Habitation, bytový komplex ve Francii

Obytný soubor Halen u Bernu, Švýcarsko

Bytový dům The Atlantis, USA

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.