Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zapálili jsme dřevostavbu. Oheň ji ale nespálil. Požár na vlastní oči

  1:00
Hoří jako domeček z karet. I tak lidé mluví o dřevostavbách. Proto se odborníci rozhodli jednu postavit a pak ji zapálit. Výsledek ale překvapil. Dřevostavba rozhodně nevzplála jako pochodeň a oheň se za 30 minut nedostal ani přes stěnu do druhé místnosti.

"Trochu nadneseně řečeno - ve vedlejší místnosti byste si nemuseli všimnout, že hoří. A to je pro stále rostoucí segment nízkoenergetických a pasivních staveb s dřevěnou nosnou konstrukcí to nejdůležitější zjištění," tvrdí Zdeněk Kaňa z firmy HLC Hodonín , hlavní organizátor akce.

První a zejména ojedinělý experiment se uskutečnil v Dubňanech jako součást odborné konference o dřevostavbách. Na akci spolupracovali ti, kteří dřevostavby navrhují a stavějí, odborníci z vysokých škol a zkušeben, požární specialisté i výrobci stavebních materiálů.

Důvod byl jasný - porovnat zkušenosti ze zkušebny a skutečný požár. A také dát odpověď na mýty, které se o dřevostavbách šíří. Výsledek? Po založení požáru, kterému bylo ponecháno 30 minut na zničení domu před příjezdem požárníků, se plameny nedostaly ani z jedné místnosti do druhé.

Průběh požáru

Průběh požáru

U fasády se potvrdilo, jak je důležité nově zavedené používání požárních pásů z minerální vlny kolem každého okenního i dveřního otvoru. V průběhu požáru se totiž polystyren kolem nich zcela roztavil a na fasádě zůstalo pouze vlající vnější omítkové souvrství zateplovacího systému.
Přesto lze tvrdit, že se polystyren choval jako samozhášivý materiál.

V těsném sousedství plamenů

Během experimentu se jeden z organizátorů pohyboval v místnosti, která s požárem bezprostředně sousedila. Od plamenů ho oddělovala pouze požární stěna s dřevěnou nosnou konstrukcí krytá sádrokartonovou deskou Knauf (tak byl chráněn i strop).

Stěna se však výrazně nerozpálila, bylo možné na ni klidně položit ruku, aniž by došlo k popálení - to si mnozí přihlížející vyzkoušeli ihned po skončení požáru (dělicí stěna byla navržena na EI 60).

Záběr termovizí na hořící dřevostavbu

Záběr termovizí na hořící dřevostavbu

Přitom v místnosti, kde hořelo, bylo pěkně teplo. Při zkoušce zde totiž teplota dosahovala až 800 °C, což je pouze o 120 °C pod normovou teplotní křivkou používanou při běžných zkouškách požární odolnosti ve zkušebně.

Teplota se detailně měřila i způsobem, který se při běžném pokusu ve zkušebně nepoužívá - pomocí termovize. Stavba (stěny 3 x 3 m) použitá při pokusu se nijak nelišila od běžně stavěných dřevostaveb.

V okolí otvorů se polystyren roztavil. Zůstala jen omítka a lepidlo na armovací tkanině

V okolí otvorů se polystyren roztavil. Zůstala jen omítka a lepidlo na armovací tkanině

Závěr je jasný - dřevostavbu nespálíte jako Koniáš knihy na hranici. Jejich ochranu si pečlivě hlídá i naše požární legislativa. Ta se vůči dřevostavbám chová velmi přísně.

"S výjimkou států na jihu Evropy a Španělska, které sužují každoroční letní požáry, tak přísné protipožární předpisy jinde v Evropě nenajdete," tvrdí architekt Václav Zahradníček z firmy Prodesi, která se na dřevostavby specializuje.

Až do roku 1996 české požární standardy neumožňovaly dřevěnou bytovou výstavbu přes dvě nadzemní podlaží. Současné už povolují výstavbu do čtyř nadzemních podlaží, ovšem za předpokladu, že konstrukční výška bude nižší než tři metry a úroveň podlahy posledního patra bude maximálně devět metrů nad úrovní podlahy prvního nadzemního podlaží.

Stavba po zásahu požárníků

Stavba po zásahu požárníků

Praktický pokus snad přesvědčil i ty, kteří zatím mají obavy, nebo dokonce přímo výhrady vůči dřevostavbám. Jeden mýtus "se spálil".

Co se pálilo

Konstrukce a skladba stěn zkušebního objektu tvořily záměrně tři systémy, aby se porovnalo jejich chování během požáru i po něm.

Základem konstrukce byl tak systém stěnových panelů sloupkové konstrukce z dřevěných lepených „I“ profilů STEICO wall (STEICO) nebo konstrukčního řeziva KVH ztužených ze strany interiéru deskami Eurostrand OSB 4 (EGGER) a sádrokartonovými deskami (Knauf).

Pro vnitřní izolace vybraného stěnového a stropních panelů byla pro porovnání použita ekologická izolace na bázi dřeva STEICO flex (STEICO) a běžně používaná izolace minerální.

Dvě skladby stěn z pohledu nosné konstrukce (řezivo KVH, oboustranné opláštění deskami Eurostrand OSB 4) vnitřní izolace stěn z minerální vlny, vnější zateplovací systém opět z minerální vlny nebo pěnového polystyrénu s fasádou (Stomix).

Pro třetí skladbu stěny byly plně použity ekologické materiály na bázi dřeva, a to jak pro vlastní nosnou a ztužující konstrukci - nosníky STEICO wall a joist (STEICO), desky Eurostrand OSB 4 a
FORMline DHF (EGGER), tak zvláště pro vnitřní stěnovou izolaci STEICO flex tl. 240 mm a vnější izolaci pod dřevěnou provětrávanou fasádu izolační desky STEICO speciál.

Stropní konstrukce byla pět z nosníků na bázi dřeva STEICO joist, opláštěných ze strany interiéru i exteriéru deskami Eurostrand OSB, ze strany interiéru sádrokartonovými deskami. Zatížení střechy bylo simulováno umístěním pytlů s pískem.

Pro většinu účastníků prezentace bylo možná překvapením, že nejmenší známky poškození působením požáru vykazovala konstrukce sestavená z materiálů plně na bázi dřeva – tedy třetí typ konstrukce.

Organizátoři

Test připravoval několik měsíců Zdeněk Kaňa z HLC Hodonín s kolektivem pracovníků PAVUS Praha a Veselí nad Lužnicí v čele s ing. Jaroslavem Dufkem a ing. Hruškou a kolektiv Katedry dřevěných konstrukcí ČVUT Praha, který vede doc.ing. Petr Kuklík,CSc., a pracovníci VVÚD Praha.

Experimentu se zúčastnili také hlavní partner akce firma Knauf (dodavatel protipožárních desek na bázi sádry), dále pak M.T.A. Praha (dodavatel materiálů pro dřevostavby) s výrobci použitých materiálů typických pro aplikace v dřevostavbách : STEICO (výrobce izolací na bázi dřeva a konopí, dřevěných lepených „I“ nosníků), EGGER (výrobce dřevařských deskových stavebních materiálů), firma Stomix (výrobce fasádních systémů), Slavona (výrobce oken) a Knauf Insulation (výrobce minerální izolace) .

Požární bezpečnost zabezpečil HZS Hodonín.

Autor:



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.