Zanedbaný hromosvod je velké riziko

Mnoho rodinných domů má na své střeše hromosvod. Jejich majitelé by si však měli položit otázku: kdy naposled byla udělána jeho revize? Právě letos s předčasným příchodem tropických veder už mnohokrát pořádně zabouřilo a bouřky už předvedly svou ničivou sílu. "Mít na střeše nefunkční hromosvod je od majitelů rodinných domů lehkovážnější, než se domnívají," říká Karel Enge z pražské elektromontážní firmy ELEK.

hrom - Na střeše domu musí panovat přísný pořádek, zejména u televizních antén je požadováno vhodné umístění a odborné uzemnění.

Některé domy hromosvody mají, jiné ne. Čím je to dáno?

Zda hromosvod mít, či nemít, záleží u rodinného domu výlučně na majiteli a u nových staveb na projednání podmínek v rámci stavebního řízení. Mnozí lidé například vycházejí ze znalosti místních poměrů. Mají odpozorováno, kam blesk obvykle za bouře uhodí a čemu se vyhýbá. Takovou návnadou pro blesky bývají obyčejně vysoké stromy, věže, stožáry a přednostně všechno, co převyšuje vlastní dům.

Je to bezpečné měřítko?

Jak kdy. Příroda je totiž nevyzpytatelná. A u blesků dvojnásob. Je znám případ, že hrom uhodil do vysokého topolu a pak po kamenech doskákal do domu v sousedství.

Takže hromosvod dává jistotu...

V každém případě. Podmínkou však je, že je pravidelně kontrolován a dobře funguje. To znamená, že elektrický výboj z jímacího zařízení na střeše jako po másle sjede po svodech do země.

A když hromosvod v pořádku není?

Pak už blesk nejede jako po másle, cestou do země zdolává odpor, drát se rozžhaví a může zapálit. Nebo si výboj panicky vybere jinou, nejpohodlnější trasu. Někdy po elektrických rozvodech, po televizních kabelech a podobně. Když narazí na překážku, výsledek je stejný. Rozžhaví se a ničí. Ne náhodou se mezi odborníky říká, že než špatný hromosvod, tak raději žádný...

Po kolika letech přestávají být hromosvody spolehlivé?

Lhůty pro revizi hromosvodů se řídí dosud platnou technickou normou ČSN 34 1390 (připravuje se zavedení mezinárodní normy IEC 61 024 - charakteru objektu. U obytných domů je to pět let. Pomocí měřicích přístrojů zjišťuje oprávněný revizní technik především stav uzemnění. Zemní odpor zemniče nesmí být vyšší než patnáct ohmů. K poškození dojde obvykle tehdy, když vodič v půdě časem zreziví, a tím je narušeno požadované dokonalé spojení se zemí. V dobrém stavu však musí být i celé jímací zařízení, všechny svody spojovacího vedení.

Jaké další závady se nejčastěji ještě vyskytují?

Především nevhodně umístěné televizní antény. Na střeše často převyšují i jímací tyče hromosvodu, aniž jsou odborně uzemněny napojením na jímací systém hromosvodu. A to předepsanou svorkou, nikoliv pouze nějakým drátem, jak tomu obvykle bývá. Tento požadavek se však týká i všech kovových konstrukcí nacházejících se na střeše. Mezi takové například patří i odvětrávací výstupy z kotelen, různá kovová zábradlí, ale i okapy. Technická norma k připojení takzvaných ostatních zařízení k hromosvodu konkrétně uvádí následující: "Velké kovové předměty na povrchu a uvnitř objektu se musí zajistit tak, aby při úderu blesku do hromosvodu nedošlo ke škodlivým účinkům přeskoku z hromosvodu na tyto předměty nebo ke škodlivým účinkům indukovaných nábojů, jako výbuch, úraz nebo poškození..." Někdy však závada hromosvodu může vzniknout i nevinným způsobem. Například když pečlivý majitel domu udělá na hromosvodu ochranný nátěr a nedbá, aby barva nezatekla do spojů rozvodu a nedošlo k narušení vodivosti.

Hromosvody by se tedy rozhodně neměly podceňovat.

To zcela jistě ne. Stav hromosvodů, zejména těch starších, není právě radostný a zasloužil by si víc pozornosti. Už proto, že naši zemi lze označit jako oblast se zvýšenou bouřkovou činností, v průměru to bývá pětadvacet bouřkových dnů v roce. Revize není nákladná záležitost, cena obvykle nepřesáhne tisíc korun. A to za jistotu, že mám nad hlavou bezpečnou střechu, jistě stojí.

Autor je spolupracovníkem redakce

***

Slovníček pojmů

BLESK viditelný elektrický výboj mezi oblaky nebo mezi oblakem a zemským povrchem. Nejčastěji se vyskytuje čárový blesk, což je jiskrový výboj s větvením o průměrné délce dva až tři kilometry, maximálně se může přiblížit až k délce 20 kilometrů. Průměr výboje je několik centimetrů. Blesk vzniká při napětí elektrického pole atmosféry nejméně 25 až 50 kV/m. Proud blesku činí řádově 100 000 ampérů. Výboj trvá desetinu vteřiny, zřídka déle.

PÁSOVÝ BLESK vzniká za situace, kdy probíhá několik výbojů rychle za sebou. Dráha se posouvá do pásma a zvlášť ohrožuje požárem budovy nechráněné hromosvodem.

ELIÁŠŮV OHEŇ je trsovitý doutnavý výboj v okolí zahrocených předmětů, zvláště na horách (kde se objevuje i na vlasech lidí).

KULOVÝ BLESK je kulový shluk žhnoucích plynů v nerovnovážném stavu. Koule se pomalu sune a udrží se nejdéle půl minuty. Zánik je někdy provázen ranou. Fyzikálně chemické děje při kulovém blesku nejsou zatím zcela objasněny.

HROMOSVOD zařízení sloužící k ohraně objektu a jeho obsahu (včetně osob, popřípadě zvířat) před účinky blesku. Hlavní části hromosvodu jsou jímací zařízení, svody a uzemnění.

Lhůty pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny:

Každé 2 roky: objekty s nebezpečím výbuchu nebo požáru, objekty konstruované ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3.

Každých 5 let: ostatní objekty včetně rodinných domů.