Na jaře má zahradník nejvíce práce, léto však není o nic lepší a ani na podzim se nudit nebude

Na jaře má zahradník nejvíce práce, léto však není o nic lepší a ani na podzim se nudit nebude | foto: Profimedia.cz

Zahradníkův kalendář aneb co na zahradě udělat a kdy

Na jaře má zahradník nejvíce práce, léto však není o nic lepší a ani na podzim se nudit nebude. Jen v zimě je povinností méně. Rady, co v kterém měsíci na zahradě či na balkoně udělat, připravila redaktorka Lenka Petrášová.

Založte si zahradu, nikoliv divoký prales - čtěte ZDE Jakou zahradu si vybrat? Přinášíme sedm variant
- čtěte ZDE

BŘEZEN

* Pusťte se do rytí záhonů. Jeli však půda příliš mokrá, vytvoří se rytím kašovitá hmota, která rostlinám nesvědčí. Vhodnou dobu poznáte, když naberete půdu na lopatu, nelepí se a po nadhození se rozpadává na menší hrudky.

* Sáčky s letničkami nebo se sadbou v zahradnictvích pečlivě vybírejte. Máte-li ve svém okolí alergika, vyhněte se aksamitníkům, slunečnicím, měsíčkům, astrám, chryzantémám, ale i krásnoočku či škumpě. Obejít se také budete muset i bez oleandrů, konvalinek či vistárií.

* Jarní květiny včas označkujte kolíkem s cedulkou a názvem. Jinak byste mohli cibulky při okopávání omylem zničit.

* Kdo chce mít v létě hezký trávník, musí začít s vertikutací.

* Vysévejte (do truhlíku nebo kelímků) semena aster, vyklíčí za týden. Až po měsíci je přesaďte do zahrady. Stejně sejte i mochyni.

* Prosvětlujte stromy, které už mají za sebou pět či šest let života. Když je teď seříznete, vytvoří do léta nové výhony. Dřín, vřes a hortenzie zmlazujte radikálně - pomůže jim to lépe kvést. Zlatici a keře kvetoucí na jaře zmlazujte až po odkvětu.

* Zkuste na balkoně vypěstovat rajčata. Pečlivě však vybírejte mezi sáčky se semínky: vhodné odrůdy jsou označené „balkonové“ nebo „do truhlíku“. Semínka vysaďte do kelímků od jogurtů a dejte do tepla na okenní parapet nebo do skleníku.

* Na záhony vysévejte špenát - klíčí už při teplotách okolo tří stupňů, dále ředkvičky, petržel a mrkev. Ve skleníku či na parapetu předpěstujte papriku.

* Nevyhazujte odkvetlé prvosenky v květináčích - zasaďte je do záhonu. Po přezimování venku znovu pokvetou.

* Dokud se pupeny stromů neotevřely, postříkejte je proti škůdcům - například mšicím.

* Přesaďte pokojové rostliny, potřebují pouze o centimetr až dva větší květináč.

DUBEN

* Vypěstujte si bazalku. Vysévejte ji v polovině dubna do skleníku nebo do květináče na parapetu. Vzešlé rostlinky vysaďte o měsíc později ven do květináčů či na záhon. Zkuste nové varianty Blue spices s vůní perníku, nebo Cinamonette s vůní skořice.

* Vysazujte jahodníky.

* Přihnojte balkonové a pokojové rostliny.

* Neodstraňujte listy odkvetlých cibulovin. Rostliny potřebují energii do další sezony, obzvlášť narcisy nebo šafrány.

* Koncem dubna můžete vysadit mečíky a jiné hlíznaté květiny.

* Pokud chcete rozmnožit jehličnany, nařízkujte je. Nesmějí však být už narašené.

* Založte kompost.

* Vysazujte ven kedlubnu, hlávkové zelí, kapustu, vysévejte ředkvičky, ředkve a mrkev.

* Záhony na noc překrývejte netkanou textilií, aby rostliny nezničil nenadálý mrazík.

* Máte-li skleník nebo fóliovník, vypěstujte si melouny. Semínka vyklíčí v teple, zhruba při patnácti stupních. Vzešlé rostliny o měsíc později přesazujte do skleníku. Venku melouny dozrají jen v teplých oblastech, nebo pokud je teplý rok.

* Vysévejte letničky.

* Za hezkého počasí můžete pokojové rostliny vynést ven.

* Je čas na vysetí aksamitníků neboli afrikánů, jejichž vůně odpuzuje škůdce.

KVĚTEN

* Prázdné záhony po ředkvičkách a raném salátu nenechte zahálet. Vysazujte předpěstovaná rajčata, papriku a okurky.

* Po odkvětu jahodníků pod ně podestelte netkanou textilii. Jahody pak nehnijí při deštích a nemusíte se starat o plevel.

* Uvažte rajčata k podpěrám.

* Vyjednoťte zeleninové zá hony, jinak se kořínky propletou a při vytrhávání poškodíte i rostliny, jež mají na záhonu zůstat.

* Je čas pro vysazení čilimníku a živých plotů z tújí.

* Nezapomeňte na postřik růží proti mšicím.

* Po „zmrzlých mužích“ vysejte na záhon semínka tykví, ať už okrasných nebo jedlých.

* Vysazujte bylinky předpěstované ze semen. Můžete si nařízkovat rozmarýn, šalvěj a tymián.

* Zbavte jezírko řas a dělením rozmnožte lekníny.

* Pohnojte trávník.

* Vylamte falešné výhony stromů a keřů, které by odebíraly hlavní rostlině sílu.

ČERVEN

* Z půdy je třeba vytáhnout cibuloviny, tedy narcisy a tulipány, a uložit je v suchu a temnu.

* V suchých dnech zalévejte i ovocné stromy, pokud chcete mít šťavnaté a velké plody. A to méně často, zato vydatně.

* Na plevel v záhonech je nejlepším herbicidem obyčejná motyka. Snažte se chemii vyhnout, protože její zbytky končí v ovoci i zelenině.

* Sledujte rajčata a okurky, zda je nenapadá plíseň.

* Zaštipujte rajčata.

* Zalévejte rostliny, nejlépe večer a ne studenou vodou, protože v horkých dnech by kořeny mohly utrpět teplotní šok. Platí to především pro květiny, které stály v truhlících na prohřátých balkonech.

* Po letních deštích, které často udusají půdu, je nutné ji znovu nakypřit. A platí to i pro tu u rostlin v květináčích a v nádobách.

* Pokud se chcete dočkat další sklizně z bylinkové zahrádky, tak sklízejte natě a usušte je. Bylinky jako meduňka, majoránka, tymián a další stihnou ještě do konce léta znovu obrůst.

* Máte-li na zahrádce jezírko, vysaďte lekníny.

* Na skalce seřízněte po odkvětu tařici a tařičku.

ČERVENEC

* Maliníku, který už doplodil, seřízněte radikálně výhony, ponechte jen kousek nad zemí.

* Sklízejte bylinky a zamrazte je nebo usušte. Nejvíc vonných látek mají ve chvíli, kdy ještě nekvetou.

* Až do poloviny července můžete vysévat keříčkové fazole nebo hrášek.

* Nezapomeňte vylamovat zbytečné výhony rajčat a uvázat je k oporám. Zalévejte je pravidelně, rajčata jsou žíznivá zelenina. Především ta keříčková na slunci na balkoně či terase. Nenechte je přeschnout, na nepravidelné zalévání rajčata reagují praskáním plodů.

* Střihejte odkvetlé růže, nejen kvůli vzhledu, ale rostlina se tak nevysiluje tvorbou semen.

* Nezapomínejte hnojit jak pokojové květiny, tak rostliny na záhonech. Právě teď potřebují nejvíc živin, aby kvetly.

* Trávník za velkého sucha nesekejte příliš na krátko, pak přesychá a vytvořily by se na něm ostrůvky suchých míst.

SRPEN

* Podepřete větve stromů přetížené úrodou, aby se nezlomily.

* Ještě stihnete vypěstovat některé rostliny krátkého dne, vysejte hlávkový salát či ředkvičky.

* Nařízkujte hortenzie a nechte je zakořenit. Porostou i ve větších nádobách na terasách.

* Chcete-li mít brzy kvetoucí narcisy, můžete jejich cibulky vysadit už teď.

* Nezapomeňte v suchých dnech zalévat i trávník.

* Přestože fuchsie a muškáty dál kvetou, přestaňte s jejich přihnojováním, zanedlouho jim začne období klidu.

* Dejte pozor na pokojové rostliny, které jste vynesli ven. Hlídejte, zda je nenapadly mšice, a nenechávejte je na přímém slunci přes poledne, i rostliny mohou dostat "úpal". Pokud přesto květiny na vyhřátém balkoně zavadnou, nesmíte je přelít vodou. Nejdřív je dejte z horkého balkonu dovnitř, nechte jim hodinu pro vzpamatování a vyrovnání teploty. Teprve poté je zalijte odstátou vodou.

* Je ideální čas pro množení kosatců dělením vyrytých trsů.

* Máte-li na balkoně petúnie, nezalévejte je vodou z kohoutku, nesnášejí totiž vápenitou vodu. Na nevhodné zalévání upozorní příliš světle zbarvené listy.

EXTRA TIP
Limonáda z bezinek
Květy černého bezu se dají využít k přípravě zdravé limonády. Utrhněte deset velkých květů a vložte je do pětilitrové sklenice. Nesmí ovšem opadávat, to jsou už přezrálé. Přidejte dva na kolečka nakrájené citrony, pokud možno z bioprodejny, tedy s kůrou neošetřenou chemikáliemi. Dále přisypte 200 gramů cukru a vše zalijte převařenou a vychladlou vodou.
Dva dny ponechte stát v teple. Poté sceďte a uložte do lednice, kde vydrží i několik týdnů.

ZÁŘÍ

* Začátkem září je ještě čas vysadit jahodníky.

* Kdo chce do zimy sklidit špenát a další listovou zeleninu, musí ji stihnout vysít do poloviny měsíce. To platí i pro ředkvičky.

* Z půdy vyryjte pažitku a trsy rozdělte. Nechte kořenový bal oschnout a uložte do chladna. Takto ji můžete použít pro rychlení a mít čerstvou bylinku.

* Naposledy můžete pohnojit balkonové a pokojové květiny, od října už jim dopřejte klid.

* Vysaďte vzešlou sadbu macešek.

* Do bytu přeneste pokojové květiny, které jste nechali venku.

* Koncem měsíce sklízejte kořenovou zeleninu. Aby dlouho vydržela, můžete ji uskladnit ve sklepě v kbelíku zasypanou pískem.

* Kdo nepřesadil pokojové rostliny na jaře, může to udělat teď - dřív, než v říjnu zpomalí vývoj a přejdou do vegetačního klidu.

* Je ideální doba pro založení trávníku.

* Dělením nebo řízkováním si namnožte oblíbené trvalky.

* Nařežte si květiny na sušení a do vazeb, třeba mochyně či slaměnky. Suší se v temnu a na mírném průvanu, na světle by jejich barvy vybledly.

* Rajčata z vlastní sklizně nikdy neukládejte do blízkosti jiné zeleniny. Jsou totiž schopná přebírat pachy, a tak si můžete snadno vyrobit rajčata s vůní celeru nebo zatuchlého sklepa.

* Vložte do země cibuloviny. Začněte s narcisy, s tulipány počkejte do října. Vezměte plastové děrované košíčky a v nich uložte cibulky do země. Po odkvětu budete mít usnadněnou práci s vytažením ze země. Ovšem pozor, každá cibulka potřebuje jinou hloubku usazení. Sázejte dvakrát až třikrát hlouběji, než jaká je velikost cibulky.

ŘÍJEN

* Květiny, které zůstaly ještě venku, jako jsou třeba fuchsie a listopadky, přikryjte na noc netkanou textilií, starými novinami nebo jutovými pytli. Vydrží déle kvést a nespálí je mráz.

* Rostliny a keře, které jsou venku, stále potřebují vláhu. Neprší-li dlouho, zalévejte vřesy i stálezelené jehličnany.

* Ještě je čas sázet nové stromky. Nikdy však ne do nepřipravené půdy. Jáma, kterou pro mladý stromek vyhloubíte, musí být nejméně půlmetrová a pod kořeny nového stromu nejdříve uložte kompost.

* Po sklizni nechte vyschnutá semena fazolí a hrachu uložená dva dny v mrazničce. Mráz nepřežije zrnokaz, který je mohl napadnout.

* Namnožte si pelargonie řízkováním. Nenechte řízky zakořenit ve vodě, ale ihned je zapíchněte do substrátu pro výsadbu a uložte do tepla. Zakoření během měsíce. Vyzkoušejte třeba odrůdu Atomic Snowflake, jejíž vůně připomíná růže a šeřík.

LISTOPAD

* Suché spadané listí použijte pro mulčování, podestelte jím půdu pod keři a rostlinami. Pozor, trávníku listí neprospívá.

* Dokud mráz nespálí listopadky, nechte je na záhonech.

* Stále ještě můžete vysazovat růže.

* Skalku před mrazy ochráníte vrstvou chvojí.

* Zryjte zahradu a pohnojte půdu, aby byla připravená na jaro.

* Pokojové rostliny preventivně postříkejte proti třásněnkám a zvlhčujte vzduch v místnostech.

* Chcete-li udržet azalky kvetoucí co nejdéle, pamatujte na to, že teplota v místnosti nesmí překročit dvacet stupňů a květináč nesmí vyschnout.

* Citrusy, ibišky, kaktusy a další rostliny, které potřebují zimní klid, přeneste tam, kde se netopí a kde teplota neklesne pod 10 stupňů a nepřesáhne 18 stupňů.

EXTRA TIP
Podzimní likér

Růži šípkovou po prvních mrazících otrhejte, šípky rozmačkejte či rozmixujte a poté na dva týdny naložte do kvalitní čtyřicetiprocentní vodky spolu se skořicí a pomerančovou kůrou. Pak stačí svařit cukr s litrem vody v poměru 1:3 a smíchat se šípkovou směsí prokapanou skrz síto s filtrem z kávovaru. Je to nejlepší prevence proti chřipce.

PROSINEC

* Prázdné květináče vymyjte ve vodě s decilitrem octa. Kyselá lázeň pomůže odstranit skvrny od usazené vody a zlikviduje vajíčka a larvy škůdců.

* Narychlete si řeřichu - mělkou misku vyložte vatou nebo buničinou a tu navlhčete. Semínka rozložte, misku dejte na okenní parapet, kde nebude průvan, ale teplo od radiátoru. Často doplňujte vodu a první sklizeň budete mít do týdne.

* Začátkem měsíce uřízněte "barborky" - pár větviček třešně, višně, broskvoně nebo zlatice, a dejte do odstáté vody.

* Připravte krmítka.

* Svažte štíhlé jehličnany, aby je padající sníh nezničil.

* Rostliny v nádobách, které zůstávají venku, přikryjte chvojím a obalte květináče jutou. Ve velkých mrazech by mohly vymrznout, protože kořenový systém rostlin je v nádobách méně chráněný než v půdě. Ideální ochrana proti mrazu je vyhloubit na prázdných záhonech jámy a uložit do nich celé květináče i s rostlinou.

* Nešlapte po zmrzlém trávníku, abyste ho nepoškodili.

* Cibulky narcisů a hyacintů dejte začátkem měsíce do skleněných váziček a zalijte vodou tak, aby byl sloupec vody pod cibulkou, ale nikoliv nad ní. Vázu postavte na chladné místo, kde teplota nepřekračuje 10 stupňů, a překryjte tmavou látkou. Po šesti týdnech přeneste vázu do tepla a na světlo, kde cibule vyraší.

LEDEN

* Vysévejte rajčata, kedlubny, papriky, lilek, salát, pórek a další zeleninu.

* V teplejších suchých dnech nezapomeňte zalévat rostliny na záhonech.

* Sledujte pokojové rostliny, zda kvůli nedostatku světla neopadávají. Bývá někdy nutné změnit jejich obvyklá místa a přesunout je blíž k oknu.

* Větrejte tak, aby mrazivý vzduch nevanul přímo na pokojové rostliny.

* Když si v zimě koupíte v květinářství novou rostlinu, neste ji domů zabalenou do papíru, jinak zmrzne.

ÚNOR

* Keře a stromy pohnojte na tající sníh, využijete vláhu rozpuštěného sněhu, který hnojivo zanese ke kořenům.

* Vypěstujte si čerstvou nať celeru z odříznuté horní části starší bulvy. Položte ji na tácek s vodou nebo na navlhčenou vatu a ponechte při pokojové teplotě na světle asi týden.

* Vysejte okrasnou lichořeřišnici na záhony nebo do balkonových truhlíků.

* Vysejte balkonové rostliny, jako jsou například petúnie.

* Na konci měsíce přeneste muškáty a fuchsie do teplejší místnosti a poprvé je zalijte. Sestřihejte je, stačí do léta obrůst.

Zahrádkářův slovníček

Vertikutace - provzdušnění trávníku. Speciální přístroje s noži, které se zakrojují v trávníku do hloubky několika milimetrů, umějí odstranit mechovou vrstvu a zbytky pokosené trávy, které se říká travní plsť. Ta nedovoluje trávníku "dýchat", a ten tak v létě rychle vysychá, protože nezakoření do hloubky. Vertikutaci je dobré provádět dvakrát ročně.

Zadešťovač - rozprašovač vody, který je umístěný přímo v trávníku nebo v záhonech. Existují takové, které se mohou i vysunout několik desítek centimetrů nad zem a za sucha tak zavlažovat vyšší rostliny.

Housenice - zahradnické nůžky na dlouhé rukojeti, kterými můžete snadno manipulovat a stříhat stromy ze země bez použití žebříku. Existují i druhy s otočnou rukojetí, dělají se modely pro větší a menší ruku.

Mulčování - nastýlka půdy okolo rostlin a dřevin. Zabraňuje růstu plevelů, v zimě chrání kořeny před mrazem a v létě půdu před vyschnutím. Chceteli s mulčováním začít, je ideálním měsícem konec dubna, kdy je půda už rozmrzlá a mírně prohřátá sluncem. Jako mulč se používá kůra stromů, listí, posekaná tráva, rozdrcené větve, ale i v zahradnictví zakoupené netkané textilie, které propouštějí ke kořenům vodu i vzduch.