Zahrádka v láhvi vydrží i rok bez zalití

- Osázená láhev v něčem připomíná perpetuum mobile. Jakmile vložíte poslední součástku tedy zátku - , začne žít vlastním životem a obejde se při tom bez kapky vody. Stačí se jen kochat. Zahrádky v láhvích tvoří uzavřený systém, který se podobá zeměkouli s jejím vzdušným obalem. Voda, již rostliny vypijí z půdy,se vypaří z listů, v nočním chladnu se srazí a po kapkách znovu steče do půdy, kde může celý koloběh začít nanovo. Navíc se do láhví sázejí drobné, pomalu rostoucí rostliny, takže ani s hnojením nebývají starosti.
Dva rozdíly od bájného samohybu tu však přece jenom jsou: »věčnost« - tedy doba, po niž se osázená láhev obejde bez péče svého stvořitele,se počítá jen na měsíce, nanejvýš rok. Na druhou stranu: zatímco fungující perpetuum mobile ještě nikdo neviděl, zahrádku v láhvi lze sestrojit docela jednoduše.

Při výběru láhve rozhoduje hrdlo

První nezbytností při zakládání zaskleného aranžmá je nádoba. Použít lze jakoukoliv sklenici s dostatečně širokým hrdlem, kterým je možné bez poškození protáhnout rostlinu. Pistolníci tedy mohou osadit klasickou láhev nebo demižon, zatímco těm, kdo nemají tak jistou ruku, usnadní práci třeba skleněná varná konvice,válec s poklopem nebo zakryté terárium. Sklo může být i jemně zabarvené - ale pak je třeba počítat s tím, že propouští méně světla, a umístit láhev na světlejší stanoviště. »Vypouklé nádoby vystavené přímému slunci fungují jako čočka, která rostlinám už první den popálí listy. Proto je zahrádkám v láhvích nejlépe blízko oken, kam nedopadá přímé sluneční světlo,« upozorňuje botanička Jana Škorničková. »Polostín jim navíc svědčí i vyrovnanějším klimatem, které tu panuje. Při střídání teplot na výslunných stanovištích se mnohem víc sráží voda na stěnách, zatímco v polostínu se odpařování ikondenzace vyrovnají.«

Lehko při sázení - těžko při údržbě

Každou zahradu dělají především rostliny. Na omezeném prostoru a s minimem péče je výběr druhů o to důležitější: květiny v láhvi nesmějí přerůst, měly by mít podobné pěstitelské nároky a v neposlední řadě se musí navzájem dobře snášet. »Do zahrádek v láhvích se nejlépe hodí pomalu rostoucí druhy nenáročné na světlo, kterým vyhovuje vysoká vzdušná vlhkost. Nejčastěji jsou to ty, které se vyskytují jako podrost v tropických pralesích,« říká Aleš Čech z pražského květinářství v Žitné ulici. K takovým rostlinám patří například drobné kapradiny, jako netík nebo vraneček, a řada dalších známých: soleirolie,šeflery,fitónie... Než vezmete do ruky lžíci a první rostlinu, zamyslete se nad tím, kde má zasklený prales stát. Při osazování záleží nejen na tom, kolik světla rostliny dostanou, ale také na tom, odkud se na ně budete dívat. Nádoba, na kterou bude vidět jen z jedné strany, se osazuje jinak než ta, která má být hezká i tehdy,když chodíte okolo ní. V prvním případě budou nejvyšší rostliny vzadu a nižší před nimi, ve druhém případě by měla dominanta růst uprostřed a nižší druhy by ji měly kaskádovitě obstupovat.

Kde se paří, tam se daří houbám

Také v láhvi se musí substrát přizpůsobit květinám, které v něm mají růst. Květinář Aleš Čech z vlastní zkušenosti varuje, že při nevhodném výběru půdy se ozdobná láhev může proměnit v domácí pěstírnu kuchyňských polotovarů: »Pozor na použití substrátu, který obsahuje kůru. Ve vlhkém, teplém klimatu na kůře téměř jistě vyrostou plodnice hub - třeba i bedel nebo žampionů.« I do bezzásahové zóny ukryté pod skleněnou zátkou se musí občas sáhnout. Bez dlouhého otálení byste měli odstranit odpadlé nebo usychající listy, které by se mohly stát živnou půdou pro houbové choroby.

ROSTLINY VHODNÉ DO ZAHRÁDEK V LÁHVÍCH

* drobné begonie
* fíkovník šplhavý
* fitónie
* jonátka africká
* kalatea
* kryptantus
* lopatkovec
* nertera
* netík
* podrostovka
* soleirolie
* šeflera
* toulitka
* vraneček

Má-li nádoba tak úzké hrdlo, že jím neprotáhnete ruku, sázejí se rostliny lžící, nebo vydličkou, které mají na rukojeti přivázanou prodlužovací tyčinku. Po vsazení do substrátu rostlině upěchujte zeminu okolo kořenů.

Namísto lahve může zahrádka vzniknout i ve skleněné konvici na čaj. Ta se však musí pravidelně zalévat, protože se z ní voda vypařuje nálevkou.

Zahrádka v kovici od čaje.

Studentce Kamile Zázvorkové z Přírodovědecké fakulty Karlovy university se vlastnoručně osazené láhve osvědčily jako nápaditý dárek pro přátele.

Nakonec opláchněte stěny vodou a sklenici zakryjte. Nějakou dobu ještě bude trvat, než se v lahvi urovná vodní režim. Pokud se stěny sklenice přes den orosují, nechte lahev přes den otevřenou. Pokud se stěny nerosí ani brzy ráno, po chladné noci, je v lahvi pravděpodobně příliš sucho.