"Z původního plánu dům pouze zrenovovat sešlo. Ukázalo se, že stavba nemá téměř žádné základy. Vše bylo postaveno z 'bačkor' a opuky, na nichž nenapravitelně zapracoval zub času, takže se muselo přistoupit k radikálnímu řešení," vysvětluje současný majitel František Pokorný, který svůj penzion pojmenoval podle zbytků rondelu z doby kamenné, odkrytého v základech domu.
Dům byl značně zdevastovaný.
Při stavebních pracích se totiž ukázalo, že budova skutečně stojí na nejstarším místě Poděbrad. Pod nánosy hlíny byly objeveny pozůstatky středověkého i pravěkého osídlení, o kterém svědčí už i dřívější archeologické nálezy, uložené v Městském muzeu Poděbrad.
"Podle nálezů glazované keramiky a úlomků skleněných číší i podle kachle zdobené reliéfy usuzujeme, že tu kdysi žila bohatá měšťanská rodina," vysvětluje František Pokorný. "A že byli tito lidé nejen majetní, ale i vzdělaní, ukázal nález bronzových špendlíků z knižní vazby," doplňuje.
Největším překvapením pro přizvané archeology byl objev chatrče z doby římské a kruhový rondel z období kultury s takzvanou vypichovanou keramikou. František Pokorný podle rondelu nejen pojmenoval penzion, ale vyznačil také obrys prastaré památky z doby mladšího neolitu na kamenné dlažbě vstupního atria.
Původní lodžie nahradily terasy.
Vnitřní dvůr penzionu s terasou
Dnes je dvoupodlažní dům se sklepením bezbariérový, je totiž vybavený výtahem. V prvním patře najdete apartmán se čtyřmi pokoji a kuchyňkou, v přízemí a ve druhém patře samostatné pokoje. Sklepení pak ukrývá zajímavě řešené wellness centrum se dvěma saunami (klasickou a infra), ale také solárium, vířivku či dřevěná káď, kde můžete okusit třeba medovo-mléčnou lázeň královny Kleopatry.
Neokázalý luxus
Z ulice působí penzion nenápadně. Ačkoliv stojí v historickém centru města, je hodně vzdálený každodennímu lázeňskému ruchu. Kromě romantického bití zvonů z blízkého kostela sem nedoléhá žádný hluk.
Dovnitř se vstupuje velkými dřevěnými vraty a průjezdem, který spojuje ulici s terasovitou zahradou, chráněnou zvenčí okolní starou zástavbou. Odpočívat lze i na zelení osazené terase na střeše vedle apartmánu, odkud je vidět až na cyklostezku podél řeky Labe.
Jídelna s původními trámy
Se stavbou si architekt opravdu vyhrál. Použil současné materiály jako cihly, tvárnice, střešní tašky, kachle a dubové dřevo, ale zakomponoval do nich i původní trámy a kameny. Vše je sladěné tak, aby na první pohled nebylo znát, že dům nebyl zrekonstruován, ale"pouze" znovu postavený.
I z prostor interiéru čiší citlivá snaha skloubit staré s novým. Na dlážděných podlahách stojí původní starožitný nábytek po dávných obyvatelích domu vedle moderních krbových kamen a lomených výklenků s figurálními plastikami poděbradského sochaře Davida Exnera. Ten dotvářel interiéry jídelny, sedmi pokojů a samostatného velkého apartmánu.
Je to nádherný pocit, když se ráno probudíte v dubové posteli vedle obrovského zrcadla s barokním rámem, v němž se odráží nejen starožitná skříň po babičce, ale i nástěnné reliéfy z výtvarníkovy sochařské dílny.
Úkryt pro dokumenty Charty 77
Dům v ulici Na dláždění č. p. 87 koupili v roce 1961 rodiče Františka Pokorného na splátky, a to za 20 tisíc korun. Když nebyly peníze, splácelo se prý i naturálně. "Někdy jsme nosili místo splátek původním majitelům husu nebo králíky," vzpomíná dnešní majitel.
Původní dvoupodlažní stavení pocházelo z 2. poloviny 19. století. Nejstarší zmínky z roku 1870 mluví o domě patřícím místnímu provazníkovi. Při rekonstrukci se však našly i Národní listy z roku 1860.
Penzion těsně před dokončením rekonstrukce
Podoba domu z poloviny minulého století, kdy byl v domě mandl.
Ve výklenku proti krbu na odhalených zdech sousedního vikářství jsou dobře viditelné rozevláté novogotické nápisy dávných obyvatel domu a monogram A.M. z dob Rakouska-Uherska. Fotografie z muzea pak vyprávějí o prvním elektrickém mandlu, který pracoval právě zde v ulici Na dláždění č. p. 87.
Tím ale historický exkurz zajímavého domu nekončí. Pod trámem v kuchyni byly léta schované dokumenty provázející přípravu Charty 77, které si tu v 70. letech u Pokorných ukryli jejich přátelé, disidenti kolem Jaroslava Kaplana, iniciátora Charty hnutí duchovních.
