Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější zachráněné památky. Češi vrací tvrzím a hradům život

  1:00aktualizováno  1:00
V zámku Náměšť nad Oslavou byly vyhlášeny výsledky třetího ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za pozitivní příklady dobré péče o památky v rukou soukromníků za rok 2015.

V kategorii záchrana památky byli oceněni Bedřich Loos a občanské sdružení Hartenberg, kteří se zasloužili o záchranu zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech. | foto: Národní památkový ústavProfimedia.cz

Ocenění získal tým restaurátorů za obnovu renesančních vrat a nástěnných maleb hlavní brány kláštera ve Vyšším Brodě, mnohovrstevná záslužná činnost spolku Ochránci památek pevnosti Josefov - Ravelin No. XIV, zaměřená na obnovu pevnosti a připomínání vojenské tradice Josefova, a záchrana zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech iniciovaná Bedřichem Loosem a Občanským sdružením Hartenberg.

Zvláštní cenu generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové získali za obnovu středověkých omítek a výměnu střešní krytiny tvrze v Sudkově Dole její majitelé Eva Laurinová a Ivo Laurin a za záchranu tvrze v Hradeníně ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

Fotogalerie

Plaketa pro osobnost památkové péče byla za dlouholetou činnost udělena památkáři a stavebnímu historikovi Jiřímu Škabradovi. Plaketu z českého křišťálu si pak odnesl vítěz veřejného hlasování Památky děkují David Hamza za záchranu zříceniny hradu Templštejn u Jamolic.

Templštejn založil rytířský řád templářů. Někdy po polovině 16. století už byl hrad opuštěn a na počátku našeho tisíciletí bylo neudržované sídlo v zuboženém stavu. Zděné konstrukce se rozpadaly a celý areál byl zarostlý hustou náletovou vegetací, jejíž kořeny výrazně urychlovaly zkázu pozůstatků hradu.

Až když v roce 2011 koupil Templštejn David Hamza, začala postupná záchrana mimořádné památky vedená snahou uchovat autentickou podobu zříceniny. Díky majiteli a dobrovolnické pomoci dalších nadšenců byl středověký Templštejn zachráněn.

Unikátní renesanční vrata

Zajímavý příběh mají restaurovaná renesanční vrata kláštera Vyšší Brod. Téměř 400 let stará malovaná vrata s rožmberskými pětilistými růžemi byla objevena na základě fotografie z 80. let na půdě kláštera. Jedno jejich křídlo v určité době sloužilo také jako pracovní ponk. „Renesanční vrata v této podobě jsou unikátní v rámci celé republiky, to je také důvod, proč jsme cenu udělili,“ uvedla ředitelka. Za jejich restaurování získal cenu NPÚ Václav Veřtát s kolektivem restaurátorů.

Obě křídla vrat prošla náročným restaurováním a odborně ošetřeno bylo rovněž originální kování, tedy závěsy a zámek. Téměř čtyři sta let stará vrata se poté mohla vrátit na původní místo, aby svou erbovní výzdobou doplnila bohatě zdobené průčelí brány klášterního areálu.

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě založili v roce 1259 Rožmberkové a jako zřizovatelé v něm byli připomínáni téměř na každém kroku. Nedávné restaurování maleb průčelí hlavní brány přineslo objev bohaté malířské výzdoby oslavující kromě založení kláštera také Viléma z Rožmberka a jeho ženu Polyxenu, s jejichž finančním přispěním výzdoba kolem roku 1590 vznikla.

Téměř 400 let stará malovaná vrata s rožmberskými pětilistými růžemi byla objevena na základě fotografie z 80. let na půdě kláštera.

Téměř 400 let stará malovaná vrata s rožmberskými pětilistými růžemi byla objevena na základě fotografie z 80. let na půdě kláštera.

Bez dobrovolníků by to nešlo

V kategorii záchrana památky (posuzující záchranu kulturního dědictví například nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.) byli oceněni Bedřich Loos a občanské sdružení Hartenberg, kteří se zasloužili o záchranu zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech.

Hrad Hartenberg pravděpodobně pochází z 12. století, prošel mnoha přestavbami a v průběhu 17. až 19. století se proměnil v pohodlný renesanční a později barokní zámek. Po zestátnění v roce 1945 začal chátrat a po několika úmyslně založených požárech v letech 1984 - 1991 se zřítila část hlavního paláce, věž přišla o krov a budovy byly téměř srovnány se zemí.

Záchrany vypáleného a zpustlého hradu se ujal Bedřich Loos a zahájil práce na obnově tradičními postupy a technologiemi s využitím místních zdrojů. Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví - probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří.

Vznikla zde i stavební huť, budovaná postupně praktickým zaučením sociálně vyloučených, dlouhodobě nezaměstnaných či jinak znevýhodněných lidí. Huť rovněž obnovuje okolí hradu a další historicky hodnotné stavby v obci, jichž se Bedřich Loos ujal. Dnes Hartenberg poskytuje zázemí řadě environmentálních a vzdělávacích programů i kulturním akcím, které navštěvují tisíce zájemců.

Jako nejlepší prezentaci památkových hodnot NPÚ ocenil spolek Ochránci památek pevnosti Josefov - Ravelin No. XIV. Snaží se postupně obnovovat dělostřelecký ravelin, tedy samostatnou pevnost, jež je součástí obranné linie. Oživují vojenské tradice Josefova a popularizují vojenskou historii.

Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví - probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří.

Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví - probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří.

Zachránili pevnost Josefov

Obranné prvky pevnosti Josefov, vybudované v letech 1780 - 1787, se po zrušení pevnosti roku 1888 přestaly udržovat a chátraly. O změnu se výrazně zasloužili až nadšenci. U zrodu spolku byla myšlenka na postupnou obnovu pevnostního ravelinu, ovšem činnost se postupně rozrůstala o aktivity spojené s oživováním vojenské tradice Josefova a s popularizací vojenské historie.

Unikátní dělostřelecký ravelin s reduitem i budovy, konstrukce a plochy, jež s ním souvisí, obnovují od roku 1994. V roce 2014 získali do vlastnictví i zanedbaný bastion, který vyklidili a loni v něm nainstalovali výstavu připomínající historii československých legií. Kromě toho začali pečovat o nevyužívanou městskou sýpku, v níž je nyní expozice historie vojenské lékařské péče a výstava plánové dokumentace pevnosti Josefov.

Obranné prvky pevnosti Josefov, vybudované v letech 1780 - 1787, se po zrušení pevnosti roku 1888 přestaly udržovat a chátraly. O změnu se výrazně zasloužili až nadšenci.

Obranné prvky pevnosti Josefov, vybudované v letech 1780 - 1787, se po zrušení pevnosti roku 1888 přestaly udržovat a chátraly. O změnu se výrazně zasloužili až nadšenci.

Tvrze v Hradeníně a Sudkově Dole

Dvě zvláštní ceny udělila generální ředitelka NPÚ, když ocenila záchranu a obnovu tvrze v Hradeníně na Kolínsku a obnovu omítek a výměnu střechy středověké tvrze v Sudkově Dole u Pacova. Získali ho Eva Laurinová a Ivo Laurin, vlastníci a investoři.

Tvrz s věžovým palácem v Hradeníně z druhé poloviny 14. století se na přelomu tisíciletí nacházela v havarijním stavu. Zvrat přišel v roce 2012, kdy zásluhou neúnavného úsilí Vladimíra Rišlinka získalo tvrz Regionální muzeum v Kolíně.

Především se podařilo obnovit mansardovou střechu věžového paláce. Nový krov, tedy i tvar střechy, vychází ze zaměření zaniklé renesanční konstrukce, upravené v 18. století, a z historické fotodokumentace. Novou střechu pokrývá šindel, byl obnoven profil mansardové římsy, dále byl obnoven dřevěný strop předposledního patra a konsolidovány historické omítky. Věžový palác je díky tomu připraven na další postupnou obnovu, na jejímž konci by mělo být zpřístupnění veřejnosti.

Areál v Sudkově Dole tvoří pozdně gotická věžová tvrz z přelomu 15. a 16. století, upravená později na sýpku, obytný objekt a hospodářské budovy. V interiéru věže se zachovaly původní dřevěné prvky, například jeden ze čtyř existujících rámů gotických oken u nás, a také středověké omítky, odborně konzervované v roce 2001.

Vlastníci nejprve zajistili výměnu střešní krytiny, která byla v havarijním stavu. Loni začali s konzervací částečně dochovaných původních vnějších omítek a jejich doplněním novými omítkami. Šlo o ukázkovou rekonstrukci tradičních postupů za použití vápenné technologie blížící se středověkým vzorům.

Nové plochy omítky z kopaného písku a strhávané dřevem svou barevností, hrubostí a charakterem nanášení přirozeně splynuly s dochovanými partiemi omítek středověkých. V průběhu prací se podařilo nalézt ve zdivu části dřevěného lešení z doby výstavby věže a jeho dendrochronologický rozbor pak pomohl zpřesnit datování vzniku objektu. Zachráněná památka je přístupná návštěvníkům.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.