Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější zachráněné památky. Češi vrací tvrzím a hradům život

  1:00aktualizováno  1:00
V zámku Náměšť nad Oslavou byly vyhlášeny výsledky třetího ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za pozitivní příklady dobré péče o památky v rukou soukromníků za rok 2015.

V kategorii záchrana památky byli oceněni Bedřich Loos a občanské sdružení Hartenberg, kteří se zasloužili o záchranu zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech. | foto: Národní památkový ústavProfimedia.cz

Ocenění získal tým restaurátorů za obnovu renesančních vrat a nástěnných maleb hlavní brány kláštera ve Vyšším Brodě, mnohovrstevná záslužná činnost spolku Ochránci památek pevnosti Josefov - Ravelin No. XIV, zaměřená na obnovu pevnosti a připomínání vojenské tradice Josefova, a záchrana zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech iniciovaná Bedřichem Loosem a Občanským sdružením Hartenberg.

Zvláštní cenu generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové získali za obnovu středověkých omítek a výměnu střešní krytiny tvrze v Sudkově Dole její majitelé Eva Laurinová a Ivo Laurin a za záchranu tvrze v Hradeníně ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

Fotogalerie

Plaketa pro osobnost památkové péče byla za dlouholetou činnost udělena památkáři a stavebnímu historikovi Jiřímu Škabradovi. Plaketu z českého křišťálu si pak odnesl vítěz veřejného hlasování Památky děkují David Hamza za záchranu zříceniny hradu Templštejn u Jamolic.

Templštejn založil rytířský řád templářů. Někdy po polovině 16. století už byl hrad opuštěn a na počátku našeho tisíciletí bylo neudržované sídlo v zuboženém stavu. Zděné konstrukce se rozpadaly a celý areál byl zarostlý hustou náletovou vegetací, jejíž kořeny výrazně urychlovaly zkázu pozůstatků hradu.

Až když v roce 2011 koupil Templštejn David Hamza, začala postupná záchrana mimořádné památky vedená snahou uchovat autentickou podobu zříceniny. Díky majiteli a dobrovolnické pomoci dalších nadšenců byl středověký Templštejn zachráněn.

Unikátní renesanční vrata

Zajímavý příběh mají restaurovaná renesanční vrata kláštera Vyšší Brod. Téměř 400 let stará malovaná vrata s rožmberskými pětilistými růžemi byla objevena na základě fotografie z 80. let na půdě kláštera. Jedno jejich křídlo v určité době sloužilo také jako pracovní ponk. „Renesanční vrata v této podobě jsou unikátní v rámci celé republiky, to je také důvod, proč jsme cenu udělili,“ uvedla ředitelka. Za jejich restaurování získal cenu NPÚ Václav Veřtát s kolektivem restaurátorů.

Obě křídla vrat prošla náročným restaurováním a odborně ošetřeno bylo rovněž originální kování, tedy závěsy a zámek. Téměř čtyři sta let stará vrata se poté mohla vrátit na původní místo, aby svou erbovní výzdobou doplnila bohatě zdobené průčelí brány klášterního areálu.

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě založili v roce 1259 Rožmberkové a jako zřizovatelé v něm byli připomínáni téměř na každém kroku. Nedávné restaurování maleb průčelí hlavní brány přineslo objev bohaté malířské výzdoby oslavující kromě založení kláštera také Viléma z Rožmberka a jeho ženu Polyxenu, s jejichž finančním přispěním výzdoba kolem roku 1590 vznikla.

Téměř 400 let stará malovaná vrata s rožmberskými pětilistými růžemi byla objevena na základě fotografie z 80. let na půdě kláštera.

Téměř 400 let stará malovaná vrata s rožmberskými pětilistými růžemi byla objevena na základě fotografie z 80. let na půdě kláštera.

Bez dobrovolníků by to nešlo

V kategorii záchrana památky (posuzující záchranu kulturního dědictví například nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.) byli oceněni Bedřich Loos a občanské sdružení Hartenberg, kteří se zasloužili o záchranu zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech.

Hrad Hartenberg pravděpodobně pochází z 12. století, prošel mnoha přestavbami a v průběhu 17. až 19. století se proměnil v pohodlný renesanční a později barokní zámek. Po zestátnění v roce 1945 začal chátrat a po několika úmyslně založených požárech v letech 1984 - 1991 se zřítila část hlavního paláce, věž přišla o krov a budovy byly téměř srovnány se zemí.

Záchrany vypáleného a zpustlého hradu se ujal Bedřich Loos a zahájil práce na obnově tradičními postupy a technologiemi s využitím místních zdrojů. Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví - probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří.

Vznikla zde i stavební huť, budovaná postupně praktickým zaučením sociálně vyloučených, dlouhodobě nezaměstnaných či jinak znevýhodněných lidí. Huť rovněž obnovuje okolí hradu a další historicky hodnotné stavby v obci, jichž se Bedřich Loos ujal. Dnes Hartenberg poskytuje zázemí řadě environmentálních a vzdělávacích programů i kulturním akcím, které navštěvují tisíce zájemců.

Jako nejlepší prezentaci památkových hodnot NPÚ ocenil spolek Ochránci památek pevnosti Josefov - Ravelin No. XIV. Snaží se postupně obnovovat dělostřelecký ravelin, tedy samostatnou pevnost, jež je součástí obranné linie. Oživují vojenské tradice Josefova a popularizují vojenskou historii.

Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví - probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří.

Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví - probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří.

Zachránili pevnost Josefov

Obranné prvky pevnosti Josefov, vybudované v letech 1780 - 1787, se po zrušení pevnosti roku 1888 přestaly udržovat a chátraly. O změnu se výrazně zasloužili až nadšenci. U zrodu spolku byla myšlenka na postupnou obnovu pevnostního ravelinu, ovšem činnost se postupně rozrůstala o aktivity spojené s oživováním vojenské tradice Josefova a s popularizací vojenské historie.

Unikátní dělostřelecký ravelin s reduitem i budovy, konstrukce a plochy, jež s ním souvisí, obnovují od roku 1994. V roce 2014 získali do vlastnictví i zanedbaný bastion, který vyklidili a loni v něm nainstalovali výstavu připomínající historii československých legií. Kromě toho začali pečovat o nevyužívanou městskou sýpku, v níž je nyní expozice historie vojenské lékařské péče a výstava plánové dokumentace pevnosti Josefov.

Obranné prvky pevnosti Josefov, vybudované v letech 1780 - 1787, se po zrušení pevnosti roku 1888 přestaly udržovat a chátraly. O změnu se výrazně zasloužili až nadšenci.

Obranné prvky pevnosti Josefov, vybudované v letech 1780 - 1787, se po zrušení pevnosti roku 1888 přestaly udržovat a chátraly. O změnu se výrazně zasloužili až nadšenci.

Tvrze v Hradeníně a Sudkově Dole

Dvě zvláštní ceny udělila generální ředitelka NPÚ, když ocenila záchranu a obnovu tvrze v Hradeníně na Kolínsku a obnovu omítek a výměnu střechy středověké tvrze v Sudkově Dole u Pacova. Získali ho Eva Laurinová a Ivo Laurin, vlastníci a investoři.

Tvrz s věžovým palácem v Hradeníně z druhé poloviny 14. století se na přelomu tisíciletí nacházela v havarijním stavu. Zvrat přišel v roce 2012, kdy zásluhou neúnavného úsilí Vladimíra Rišlinka získalo tvrz Regionální muzeum v Kolíně.

Především se podařilo obnovit mansardovou střechu věžového paláce. Nový krov, tedy i tvar střechy, vychází ze zaměření zaniklé renesanční konstrukce, upravené v 18. století, a z historické fotodokumentace. Novou střechu pokrývá šindel, byl obnoven profil mansardové římsy, dále byl obnoven dřevěný strop předposledního patra a konsolidovány historické omítky. Věžový palác je díky tomu připraven na další postupnou obnovu, na jejímž konci by mělo být zpřístupnění veřejnosti.

Areál v Sudkově Dole tvoří pozdně gotická věžová tvrz z přelomu 15. a 16. století, upravená později na sýpku, obytný objekt a hospodářské budovy. V interiéru věže se zachovaly původní dřevěné prvky, například jeden ze čtyř existujících rámů gotických oken u nás, a také středověké omítky, odborně konzervované v roce 2001.

Vlastníci nejprve zajistili výměnu střešní krytiny, která byla v havarijním stavu. Loni začali s konzervací částečně dochovaných původních vnějších omítek a jejich doplněním novými omítkami. Šlo o ukázkovou rekonstrukci tradičních postupů za použití vápenné technologie blížící se středověkým vzorům.

Nové plochy omítky z kopaného písku a strhávané dřevem svou barevností, hrubostí a charakterem nanášení přirozeně splynuly s dochovanými partiemi omítek středověkých. V průběhu prací se podařilo nalézt ve zdivu části dřevěného lešení z doby výstavby věže a jeho dendrochronologický rozbor pak pomohl zpřesnit datování vzniku objektu. Zachráněná památka je přístupná návštěvníkům.

Autor:




Nejčtenější

Zahradní výzdoba nemusí vždy znamenat tradiční květiny nebo keře...
Neobvyklá zahrada je plná robotů, mimozemšťanů i nahých figurín

Tak jako Karlův most patří k Praze, podobně neoddělitelnou součástí rodinných domů v Kalifornii jsou zelené plochy před budovami i za nimi. Nepodobají se sice...  celý článek

Dům stojí v romantickém prostředí oblíbeného britského národního parku Broads.
Pro štěstí dětí udělají všechno. Dcerám postavili luxusní letní sídlo

Manželé a architekti Patrick a Claire Michellovi postavili pro své dvě dcerky velkorysou vilu, která se zrcadlí ve vodní hladině. Výstavbě vysněného domu v...  celý článek

Pohled na částečně rozebraný dům. Postup odstraňování konstrukcí je náročný...
Bourat, nebo rekonstruovat. Co dělat, když si koupím starý rodinný dům

Všechny příběhy majitelů starých nemovitostí mají stejný začátek. Při nákupu rodinného domu se museli rozhodnout rychle. A to bez ohledu na to, zda jej budou...  celý článek

Rekonstrukce bytu v panelovém domě láká k mnoha změnám, vždy je však nutné...
Chtějí vybourat všechny příčky v bytě. Záleží však na statikovi

Mladý pár si koupil byt 3+1 v panelovém domě a chtěl by jej radikálně změnit, protože počítá s dětmi a současný stav nepovažuje za vhodný. Manželé jsou ochotni...  celý článek

Velká koupelna si mohla dovolit i velkou vanu.
Majitelé měli v koupelně jasno: přáli si velkou vanu, ale také pisoár

Mladí manželé se dvěma dětmi si postavili dům v zahrádkářské oblasti s nádherným výhledem do lesa a úžasnou zahradou, kterou postupně dokončují. Poslední v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.