Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová finta, jak okrást důvěřivé. Strach po amnestii podvodníkům pomáhá

  1:00aktualizováno  1:00
Zatímco zloději se při vykrádání bytů snaží majitelům vyhnout, falešní podomní obchodníci s bezpečnostními zámky s gustem zazvoní u dveřích. Zaměřují se především na sídliště a jejich obyvatele. Kvůli obavám z propuštěných vězňů dostali do rukou "pádný argument".

Podomní obchodníci vycítili po amnestii svou šanci. | foto: Profimedia.cz

Falešným obchodníkům stačí obcházet celé sídlištní bloky nebo další místa s hustou zástavbou. Po zazvonění se představí jako zaměstnanci obecně známé firmy, která se zabývá komplexním zabezpečením domů a bytů, podomní prodej však nepoužívá. A pak už nabízejí zboží s výraznou slevou jako součást reklamní akce.

"Podvodníci se lidem snaží vnutit bezpečnostní prvky jako jsou dveřní kování a vložky. Zákazníky se pokoušejí nalákat na slevy a akční nabídky platné právě v ten daný okamžik," přibližuje metodu podvodníků Ivan Pavlíček, ředitel společnosti NEXT. Počty napálených tímto způsobem odhaduje na tisíce.

Bezpečnostní vložky a kování žádná seriózní firma formou podomního prodeje

Bezpečnostní vložky a kování žádná seriózní firma formou podomního prodeje nenabízí.

První případy těchto podvodů začaly už před třemi lety, po medializaci konkrétních příběhů v televizi a řadě žalob téměř ustaly. Po lednové amnestii podvodníci opět "nastoupili". Firmě se už ozvaly desítky lidí. Nepraví obchodníci spoléhají na strach lidí i oblibu povánočních nákupů ve slevách.

Jenže místo například zlevněných značkových lyží či módy nabízejí obyčejnou stavební vložku, kterou lze pořídit přibližně za 200 korun, tu však prodávají až za tři tisíce korun s tím, že jde pouze o cenu poloviční, protože výrobek je právě v akci.

Ne každý ví, že cena značkové a certifikované bezpečnostní vložky se přitom na trhu pohybuje od 900 korun a výše, bezpečnostní kování pak pořídíte od 2 000 korun.

Pojišťovna nic nezaplatí

Navíc hlavní nebezpečí není v předražené ceně. "Spočívá v tom, že lidé netuší, kolik klíčů je k takto předražené vložce vyrobeno. Je tedy možné, že tito podnikavci lidem neprodají všechny klíče, ten zbývající může poté posloužit zloději. A na takové pojistné události se nevztahuje žádná pojistka, protože zloděj nepřekonal dveře násilím," upozorňuje Ivan Pavlíček.

Hodně ohroženi jsou zejména starší lidé, kteří otevřou cizím lidem a vemlouvavý obchodník s nimi dokáže lehce manipulovat. Nehledě na to, že mohou otevřít i zloději.

Při nedávném výzkumu ve věznicích, který si objednala firma Jablotron Creating Alarms u agentury PerfectCroxd, jež se specializuje na sociologické výzkumy, vyplynulo z dotazníků 135 "specialistů" neboli vězňů na vykrádání bytů a domů, že bezpečnostní dveře odradí zloděje v 69 procentech případů.

Zloděje i podomního obchodníka tak láká stejný člověk, tedy takový, který nemá bezpečnostní dveře a kování. "Na severní Moravě jsou staří lidé častým objektem napadení nebo vykradení, proto jsme s městskou policií v Ostravě pomáhali s instalací bezpečnostních tlačítek," říká Dalibor Dědek z firmy Jablotron.

Bezpečnostní tlačítko pro seniory připomíná hodinky.

Bezpečnostní tlačítko pro seniory připomíná hodinky.

Podobné zařízení znamená investici přibližně 780 Kč, samo o sobě však nefunguje, musí být součástí zabezpečovacího systému, zprovoznění systému hlášení tísně vyjde asi na pět tisíc. Systém však může fungovat i na základě různých smluv a dohod.

Po aktivaci registrovaného nouzového tlačítka dostává signál pracoviště městské policie pro příjem tísňových volání. Operátor pak na místo ihned vyšle nejbližší hlídku městské policie, případně jinou složku integrovaného záchranného systému (hasiče, Policii ČR, rychlou záchrannou službu).

"Důležité je i to, že aktivaci nelze zrušit s tím, že jde o omyl, podvodník nebo zloděj už nemůže seniora nějak zmanipulovat. Tlačítko pomůže třeba i při pádu a podobně," tvrdí Dalibor Dědek.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.