Hledání autora projektu značně usnadnily dobré reference přímo z rodiny, bratr investora měl totiž s ateliérem Daďa (Ing. arch. Jaroslav Daďa a Ing. arch. Hana Kotyzová), který vypracoval projekt jeho rodinného domu, tu nejlepší zkušenost.
Co požadoval budoucí majitel od svého příštího domova? "Přál jsem si především soukromí, velkou garáž a využití klasických materiálů. Nejen proto, aby dům dobře vypadal, ale aby byl i v souladu s okolní přírodou."
To, že architekti žádné z vyslovených přání neopomněli splnit, dokazovala již první skica domu. "To je ono, řekl investor, když jsme mu ji přinesli," vzpomíná Jaroslav Daďa.
Investorova přání se samozřejmě neplnila jako v pohádce pouhým rozlousknutím oříšků. Cena za bydlení pro rodinu s dětmi v rodinném domě za Prahou, kde je však špatné spojení veřejnou dopravou, byla vysoká: tři auta.
"Kdyby se garáž, do níž se kromě tří aut měly vejít i motorky, včlenila do domu, udělala by z něj obludu. Tak jsme tento požadavek realizovali pomocí dvou hmot – rodinného domu a samostatné garáže," přibližuje způsob splnění prvního požadavku architektka Hana Kotyzová.
Oba objekty spojuje chodba, na jejíž střeše je terasa s přístupem z podkroví domu. Garáž byla situovaná tak, aby ve směru od vozovky chránila soukromí obyvatel domu.
"Je vlastně bariérou," říká architekt a pokračuje: "Naše původní představa měla podobu stavby s rovnou střechou, ale tu nám územní plán před několika lety ještě nepovolil. Volili jsme proto sedlovou střechu, ale bez přesahů, abychom dosáhli soudobého výrazu."
Z čeho se stavělo
Nesplněno nezůstalo ani třetí přání investorů, týkající se použitých materiálů. Dům je z porothermu zatepleného minerální vlnou. Mezi tepelnou izolací a obložením kvalitní nenasákavou lícovkou se nachází mezera, která odvětrává tepelnou izolaci a zabezpečuje její správnou funkci.
Úniky tepla snižují i trojskla tvořící výplně dřevěných okenních rámů. Dům tak s velkou rezervou splňuje parametry nízkoenergetické stavby. Spotřebu tepelné energie potřebné k vytápění snižuje i plynový kondenzační kotel.
"Kdyby se stavělo dnes, použili bychom tepelné čerpadlo, ale před pěti lety, kdy projekt domu vznikal, nebylo využití tohoto zdroje tepla přece jen tak běžné," vysvětluje architekt.
Také břidlicová střešní krytina nejenže ladí se zelení v okolí domu, ale především garantuje jeho majitelům dlouhá desetiletí bez starostí se střechou.
Co laikovi uniká
O kvalitě celé stavby rozhodují i detaily, které často unikají pozornosti laika. V domě, který představujeme, jim však byla věnována nadstandardní pozornost.
Například zábradlí na terase, stejně jako sokl jsou zhotoveny z nerezu bez povrchové úpravy, který časem chytne náležitou patinu a nebude působit rušivě.
Stejně tak stavbu začišťuje titanzinkový plech, za nímž jsou ukryty okapové žlaby. Zajímavé jsou po vzhledové stránce i pro vysokou funkčnost parapety zhotovené z žuly.
Atypická je také drenáž okolo domu. Netvoří ji oblázky, které by podle názoru architektů v tomto případě působily rušivě, ale drcený kámen.
Z architektonického hlediska najdete na domě hned několik detailů přispívajících k celkové harmonii. Například lícové cihly byly použity nejen k obložení zdiva, ale i plotu.
Dlažbu před vstupem do domu tvoří antracitové cihly, dobře ladící s lícovkou. Ta je využita i k obložení jedné stěny v obývacím pokoji, čímž došlo k optickému propojení interiéru s exteriérem.
Estetický, ale především funkční význam má v podkroví využití střešních oken, ale i kousek nad podlahou horizontálních oken. "Z podkroví je tak vidět nejen do nebe, ale i do krajiny," říká architektka Hana Kotyzová.
Dispoziční řešení
V životě rodiny se počítá s oběma budovami, jak se samotným domem, tak s garáží, která je podsklepena, a podkrovím, zatím sice nevyužívaným, ale připraveným k tomu, aby se v případě potřeby proměnilo v samostatnou bytovou jednotku.
Do domu se vstupuje přes spojovací krček, který dobře zvládá jak roli závětří, tak i zádveří navazujícího na halu se šatnou.
V přízemí samotného domu najdete po levé straně předsíně prádelnu se sprchou a samostatné WC, na protější straně prostornou pracovnu a spíž.
Zasunovacími dveřmi se vchází do obytného prostoru, do něhož na přání investora, který žádal těsnější propojení obytné a klidové zóny, ústí schodiště do podkroví.
Kuchyni s jídelnou od obýváku odděluje příčka s prosklenými dveřmi. Obě části obytné zóny jsou tak dostatečně propojeny a dění v kuchyni přitom nežádoucí měrou nenarušuje pohodu v obývacím pokoji.
V podkroví, z něhož je přístup na terasu, se nacházejí tři pokoje, koupelna vybavená vanou a samostatné WC. Dostatek úložných prostor nabízí šatna.
Zelená součást domu
Dům je zasazen v prostorné zahradě o rozloze více než 2 000 m2. Oba architekti se podíleli na jejím návrhu, který majitelé realizují postupně vysazovanou zelení.
Dominantní zeleň bude představovat již vysazený vzrostlejší platan. Vzhled zahrady se bude měnit v závislosti na ročních obdobích.
"Na jaře by měla kvést, v létě být zelená, na podzim barevná a s příchodem zimy, kdy listí opadá, alespoň částečně průhledná," přibližuje své pojetí zahrady architekt, který ji považuje za nedílnou součást každého domu.
Této filozofii odpovídá například i živý plot z habrů, který časem zakryje drátěný plot. Ten z jedné strany zahradu odděluje od sousedního pozemku.
Dnes a zítra
Tři roky, které investorova rodina strávila v novém domově, představují dostatečně dlouhou dobu k odhalení menších i větších nedostatků každé stavby.
Na otázku, co by na svém domově nechal dnes udělat jinak, kdyby se naskytla příležitost, majitel domu odpovídá:
"Žije se nám moc příjemně, dům splnil veškerá naše očekávání. Kdybych něco měnil, tak bych si pouze lépe promyslel umístění elektrických vypínačů. A nechal bych si udělat ještě jeden komín. Ne že bychom zatoužili po krbu, ale protože se na dodávky plynu ani elektřiny nejde vždycky spolehnout."
A jaké jsou příští plány? "Pomalu dokončujeme zahradu. Její dominantu by měl tvořit velký kámen, takže se snažím najít takový, který splní naše představy," přibližuje manžel starosti, které však spadají už spíše do kategorie "příjemné".