Z nouze ctnost

- Pravidelný i náhodný čtenář páteční přílohy byl na tomto místě v posledních měsících minulého roku týden co týden zván do našeho nového příbytku. Popis strastí novopečeného majitele stoletého domu, který prochází nevyhnutelnou totální rekonstrukcí, rozumí se dům, nikoli majitel, špatný odhad vlastních finančních i fyzických i psychických sil - to vše jsem v těchto fejetonech, na rozdíl od reality, pojal vcelku humorně.
A ačkoliv humor jest surovinou obnovitelnou, stejně jakož i peníze a elán, přece jen chce všechno svůj čas. Já jsem svými poznámkami předběhl vývoj, evoluce je vždy pomalá a postupná. "Paní redaktorko, už nemám o čem psát, musím zde zase trochu pokročit," pravil jsem v naději, že mi paní kolegyně (zn. řez) dá půlroční či ještě delší prázdniny k vykonání prací potřebných pro zvelebování hnízda. Ale ouha. "Jen neříkejte, určitě u vás najdeme ještě spoustu témat, která jste opomněl, zněla odpověď redaktorky, která zná náš dům jen ze šálivých fotografií. Na těch se zdá být vše v pohodě. Kodak vše přibarví, a když se objektiv vyhne složenému materiálu, nedoobloženým stěnám, trčícím elektrickým drátům, nedokončené podlaze či žárovce umístěné v holé objímce u stropu - jsou nafocená zátiší dokonalá. "Tak přijeďte a uvidíte sama," učinil jsem pozvání. A stalo se. Služební cesta byla vykonána na Silvestra odpoledne. "No to je senzační, no ne, no jo, a támhle to, a jak jste dělali tohle a jak napadlo udělat to takhle - no o tom je třeba napsat!" jásala kolegyně. Když jsem postupně odkrýval nedodělek za nedodělkem, padalo jedno téma za druhým pod stůl. Zůstalo jen jediné - co takhle udělat text na téma "z nouze ctnost". Ano, pochopil jsem, že kolegyně konečně prohlédla a vše vidí okem vlastním, bez šidítka objektivů. Ctností z nouze máme plný dům. Nerad bych tyto potěmkiády zatahoval i do psaného slova a ventiloval ve ctěném deníku. Chce to čas. Dostal jsem tedy od redakce tvůrčí dovolenou. Ne na zotavenou, ale proto, abych si zase trošku máknul. Až zmizí materiál a žárovky nahradí svítidla, podlahy budou dořešeny a koberce položeny a nábytek ustaven na svá místa, zase se přihlásím. Pozvu vás na návštěvu až do hotového. V kterém to bude tisíciletí? Hádejte. Tak šťastný rok!

Julek Macháček je publicista, který pracoval v Ústavu bytové a oděvní kultury, v roce 1979 založil časopis Bydlení, kterému Nadace ABF udělila v roce 1994 cenu za nejlepší odborný časopis v této oblasti. J. Macháček zde pracoval jako šéfredaktor téměř dvacet let. Seriál Můj dům, můj pán vznikl na základě jeho čerstvých zkušeností s přestavbou stoletého domu, který nedávno zakoupil.

Na první pohled záběr z kuchyně vyřešené do posledního detailu - kdyby ovšem pod originální závěsnou policí nechyběla část kuchyňské linky.