Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z nábytku mizí úchytky. Kazí vzhled a mohou zavinit i úraz

  1:00aktualizováno  1:00
Nábytkové úchytky mizí. Na moderním italském nábytku je téměř nenajdete. Přesto stačí jen lehký dotyk, aby se dvířka či zásuvky skříněk otevřely. Tedy pokud víte, na kterém místě je třeba se dotknout.

Zásuvky lze otevírat pouhým dotykem, třeba kolenem | foto: Blum

Výrobci nábytku se pro omezení používání úchytek rozhodli hned z několika důvodů. Moderní nábytek s hladkými čelními plochami vypadá samozřejmě mnohem elegantněji, zejména v lakovaném provedení. Totéž platí o prosklených dvířkách.

Zdaleka však nejde jen o estetiku, nenarušené plochy mají menší riziko vnikání páry a bobtnání dřevotřískových desek. To je velmi důležité hlavně u koupelnového a kuchyňského nábytku, u něhož je pak také mnohem pohodlnější údržba.

I v koupelně se dotykové otvírání využije velmi často

I v koupelně se dotykové otvírání využije velmi často

Výhody hladkých ploch bez úchytek

- Snadná údržba

- Nehrozí riziko úrazu

- Lepší vzhled vnějších ploch

- Nenarušené plochy mají menší riziko vnikání páry a bobtnání dřevotřískových desek

- Neporušená dvířka dokončená lakem na vysoký lesk zůstávají dokonale odolná proti vnikání vlhkosti - což je nutné zejména u koupelnového, ale i kuchyňského nábytku

Když úraz, tak v kuchyni

Statistiky pojišťoven i zdravotníků vidí domácnost jako jeden velký rizikový prostor. Hlavně v kuchyních hrozí pády, zlomeniny, opaření, popálení... Často jsou příčinou právě úchytky, o něž lze snadno zachytit oděvem či utěrkou. Jestliže v daný okamžik přenášíte hrnec s vařicí vodou nebo pánev s rozpáleným omastkem, úrazu se asi nevyhnete.

Nábytkové úchytky Touch-in firmy Hettich vzniklé na základě vítězného studentského návrhu, jehož autorem byl slovenský student Pavol Torma z košické Technické univerzityGrafická prezentace soutěžního návrhu úchytky Clap flap Pavola Tormy

Nábytkové úchytky Touch-in firmy Hettich vzniklé na základě vítězného návrhu v roce 2007, jehož autorem byl slovenský student Pavol Torma z košické Technické univerzity (grafické zpracování vpravo)

Nepříjemné jsou i bolestivé střety s vyčnívajícími úchytkami. Pro malé dítě může být pád hlavou na tento doplněk nábytku více než nebezpečný. Už před desítkami let proto architektka Zdeňka Maňáková z Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského vymyslila "úchytky-neúchytky" neboli zanořené úchytky pod okraj plochy zásuvek.

Použila pro jejich výrobu plast. Tento typ ve tvaru kávového zrna navrhla pro investorskou kuchyňskou linku Mocca. U dalších kuchyní se začaly používat úchytné kovové nebo plastové lišty umístěné na spodních skříňkách na horní hraně, u horních dvířek na hraně spodní. Objevily se také výřezy nebo kruhové otvory v ploše dvířek.

Otvírání na dotyk

Poslední roky pak přinesly trend otevírání pouhým dotykem. Stačí k tomu mechanické či elektromechanické systémy kování, které dovolují snadné otevírání. Synchronizační jednotky pak dovolují otevřít I široké zásuvky a výsuvy jednoduchým ťuknutím, třeba kolenem.

Lakovaný nábytek vypadá bez úchytek mnohem lépe

Lakovaný nábytek vypadá bez úchytek mnohem lépe

Elektrické ovládání, např. s označením servo drive, oceňují uživatelé hlavně v kuchyni u dřezových skříněk, do nichž se instalují I sortery – odpadkové koše na tříděný odpad.

Při standardním otevírání rukou se dvířka či čílka zásuvek těchto skříněk snadno od špinavých rukou znečistí. Chybí totiž "třetí" ruka – a právě tu nahrazuje jemné ťuknutí do zásuvky.

Dotykové otvírání usnadňuje práci v kuchyni

Dotykové otvírání servo drive lze samozřejmě kombinovat i s úchytkami

Něco z historie

Není to až tak dávno, kdy lidé vlastnili jen málo věcí a oblečení. Vše schovávali do truhel uzamčených na zámek. Později se truhly složené na sebe proměnily na skříně. K otevření jejich dveří stačil opět klíč.

Až v devatenáctém století se pro ukládání výbavy nevěsty rozšířilo používání prádelníků ("kostnů" ) s širokými a hlubokými zásuvkami. Pro otevření takové veliké - a po naplnění prádlem hodně těžké zásuvky - bylo třeba použít obě ruce.

A tak byly prádelníky kromě středového zámku s klíčem opatřeny dvěma kovovými úchytkami, které byly pro větší bezpečnost uživatelů sklopené, visely v malých závěsech (pantech) a čekaly, až za ně někdo zásuvku vytáhne. Pro snadnější vytažení se časem pojezdy zásuvek opatřily kovovými pásky a zarážkou proti celkovému vysunutí.

Autoři:




Nejčtenější

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku
Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím....  celý článek

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Původní obývací pokoj byl již „spojený“ s kuchyní.
Z odpudivě vypadajícího panelákového bytu má vzniknout pohodové 4+kk

Byt 3+1 nenabízí právě ideální dispozici, přesto má mladý pár štěstí. Má totiž„ideální“ sousedy. Dali po vyjádření statika souhlas nejen k vybourání nenosných...  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.