Vila Ladislava Říhovského - Ve 30. letech byla vila chloubou Teplic. Podle autorů plánu rekonstrukce jí bude zase. | foto: archiv Teplice nad Bečvou

Vzácná lázeňská vila ze Šumných měst nabídne rezidenční bydlení

  • 4
David Vávra v pořadu Šumná města procházel vzácnou vilou Ladislava Říhovského v Teplicích nad Bečvou. Pod nohama mu šustilo listí, které se do památky dostalo rozbitými okny. Tyto záběry již budou minulostí. Funkcionalistická vila z roku 1934 se opravuje a po 60 letech bude opět sloužit k bydlení.

"Vilu, jejímiž autory jsou význační předváleční architekti Oskar a Elly Oehlerovi, v současné době kompletně rekonstruujeme pod dohledem památkářů. Takže v budově zůstanou zachované všechny historické hodnoty stavby včetně typických stylových detailů," říká architekt Daniel Labuzík, podle jehož návrh ve vile vznikne sedm rezidenčních bytů.

"Co se dalo zachovat, to jsme zachránili. Například původní dřevěnou stěnu nebo původní kusy nábytku, ale některé části byly opravdu znehodnocené už za minulého režimu," dodává architekt.

Naráží přitom na přistavěné patro, kterým socialističtí návrháři zničili tvar budovy. Rovněž původní hala doznala v sedmdesátých letech značných změn, když ji tehdejší vedení lázní nechalo rozdělit na několik kanceláří, ve kterých pak sídlili úředníci tehdejšího ředitelství.

Vila Ladislava Říhovského

Vila nabídne po šedesáti letech opět prostory k bydlení.   

Opravy se kromě budovy přesunou i na rozlehlou zahradu se vzrostlými stromy, která navazuje na lázeňský park, jenž je společně s pozemkem vysoko nad údolím řeky Bečvy.

"Zřejmě i pro své umístění si ve třicátých letech minulého století vybral tehdejší nájemce lázní Ladislav Říhovský lokalitu pro stavbu vily postavené na půdorysu písmene T," připomíná Labuzík.

Stavba je špičkovým dílem

Stavba, kterou původně spolužáci z brněnské německé techniky a později manželé Elly Sonnenscheinová a Oskar Oehler umístili do svažitého terénu, nechybí ani v publikaci Slavné vily Olomouckého kraje.

Její autoři vyzdvihují například velkorysou objemovou kompozici, založenou na kontrastu horizontál s vertikálami. Výsledkem je podle nich špičkové dílo nejen v rámci tvorby autorů, ale i ve srovnání s vrcholnými příklady evropské funkcionalistické architektury z rodiny corbusierovské emocionální linie.

"Vila však časem ztratila necitlivou dostavbou a dlouhodobým zanedbáním údržby mnoho ze své původní formální vytříbenosti. Stále ještě reálné citlivé rehabilitaci by mohl napomoci její statut nemovité kulturní památky," psala v knize, která vyšla vloni, architektka Martina Mertová. To ještě nikdo netušil, že jen za pár měsíců se vila začne opravovat.