Využít sílu vody není vůbec levné

Stále rostoucí ceny elektrické energie mohou leckoho svést k myšlence, že by nebylo špatné pořídit si nějaký vlastní alternativní zdroj energie, třeba malou vodní elektrárnu, která sníží účty za elektřinu, podobně jako studna na zahradě srazí účty za vodné. I ten, kdo má v dosahu domu či chaty potok s dostatečným průtokem a spádem, by však měl nejprve vzít do ruky kalkulačku a důkladně počítat.

V roce 1930 bylo v Československu v provozu 14 882 malých vodních elektráren. V současné době jich v České republice zbývá sotva 1300. Zatímco ještě před deseti lety bylo možné dosáhnout doby návratnosti do pěti let, při současných investičních nákladech a výkupních cenách elektřiny podle odborníků většinou přesahuje desetiletou hranici. Má vůbec cenu se za těchto podmínek do podobné investice pouštět? "Chce to kus nadšenectví a hodně peněz. My jsme s kamarády věnovali stavbě naší malé vodní elektrárny přes devět tisíc hodin práce. Díky tomu se nám ale náklady vrátily už za necelé čtyři roky," tvrdí Jiří Tomaschko, který se zabývá poradenstvím v této oblasti a se stavbou vodní elektrárny má navíc osobní zkušenosti. Jeho případ je však spíše výjimečný.

Rozhodující je průtok a spád

Stavba malé vodní elektrárny vyžaduje odpovídající přírodní podmínky. Kdo má za humny jez vysoký 2 metry a říčku s průtokem například jeden metr kubický za sekundu, může nainstalovat turbínu s výkonem kolem 10 kW. To je energie, která v podstatě odpovídá spotřebě běžného rodinného domku. "K podobnému účelu se ale hodí snad jedině malé turbíny Mavel, které kdysi vyvinul Metaz Týnec nad Sázavou. Osobně bych doporučoval spád alespoň tři metry a průtok kubík, což je opravdu hodně vody," popisuje Jiří Tomaschko. Tento vodní stroj lze koupit podle typu a výkonu za 80 až 250 tisíc korun, musí se ale připočíst asi 30 až 50 tisíc za elektrorozvaděč, při platbě za generátor se počítají dvě tisícikoruny za kilowatt výkonu, dalších osm tisíc stojí ventil, při výpočtu ceny se nesmí zapomenout ani na náklady na připojení do místní sítě. Cena malé vodní elektrárny, která poslouží jako drobné přilepšení majiteli, se tak může pohybovat od 400 do 500 tisíc Kč.

Hrát si nebo vyrábět

"Celou problematiku lze shrnout do dvou vět. Buď jsem fanda do vodních strojů, mám dost peněz a budu si hrát s turbínkou na výrobu elektřiny, anebo postavím například na větší řece na jezu větší elektrárnu. To už ale nemá nic společného se soukromničením, protože náklady se tu pohybují v desítkách milionů korun," shrnuje Miroslav Tůma z firmy Hydrohrom, která je jedním z výrobců vodních strojů u nás. Tím spíš, že dotace od České energetické agentury sice může dosahovat až 40 % z celkových nákladů, maximálně tři miliony korun, žadatelů na ni je však více než uspokojených. Podle zkušeností se však stát snaží dotovat spíše skutečně vzorové projekty, které vykazují takovou ekonomiku provozu, jaké mikrozdroj s výkonem kolem 10 kW nemůže konkurovat. "Pokud má někdo starý mlýn a využije náhon k zabudování turbínky, může si samozřejmě přispívat ke své energetické bilanci, pochybuji ale, že by dostal dotaci," upozorňuje Miroslav Tůma.

Jak na to

Kdo chce postavit malou vodní elektrárnu, měl by začít od píky. Vyplatí se najít odborníky na vodní stroje na nejbližší strojní fakultě. Zároveň s tím je třeba obejít všechny výrobce a zjistit cenové relace (je jich kolem desítky, nejznámější jsou Hydrohrom, Exmont Brno, Mavel, ČKD Blansko či Cink Karlovy Vary). Specialista na vodní elektrárny z firmy ČEZ Libor Šamánek doporučuje domluvit se přímo s konkrétním elektrorozvodným závodem na konkrétních požadavcích, tam se také získá kompletní seznam všech vyjádření, které jsou pro realizaci zapotřebí. "Doporučuji napřed od všech získat písemně předběžné souhlasy, pak teprve absolvovat druhé kolo kvůli vlastním vyjádřením," radí Libor Šamánek.

Jak počítat návratnost

Podle zkušeností nelze počítat s ideálním průtokem po celý rok, elektrárna pracuje průměrně pět tisíc hodin ročně.Za tu dobu desetkilowattový stroj vyrobí asi 50 tisíc kilowatthodin energie, což po odkoupení elektrorozvodnými závody za cenu 1,20 Kč za 1 kWh znamená 60 tisíc korun zisku za rok. Kdo chce tedy dosáhnout návratnosti do deseti let, neměl by se s náklady na stavbu dostat nad hranici 600 tisíc. Kratší doby samozřejmě dosáhne ten, kdo například doma podniká a platí za elektřinu dražší sazby. Výkon vodního stroje vypočítáte, když hodnotu spádu vynásobíte průtokem vody a koeficientem 6,5 až 7, který zastupuje účinnost celého systému.