Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vytvořil geniální židle. Michael Thonet však změnil i město a myšlení lidí

  1:00aktualizováno  1:00
Michael Thonet je veleben za slavnou židlí č. 14, která letos slaví 150 let od svého vzniku. Dodnes mu patří obdiv za ohýbaný nábytek, s nímž ohromil i zaplavil svět. Jenže změnil - a po něm jeho synové - i část Moravy. Rekonstrukce jejich rodinného domu za 25 milionů korun je pouze dodatečným poděkováním.

Je to trochu nespravedlivé. Zatímco se stále připomíná vliv Tomáše Bati na průmysl, ale také na podobu města Zlína, rodina Thonetů totéž zvládla už v 19. století v Bystřici pod Hostýnem a jeho okolí.

I díky ní a rozmachu, který tomuto místu přinesla, byla v roce 1864 obec povýšena na město. (Více o historii firmy Gebrüder Thonet zde.)

Rekonstrukce vily stála 25 milionů korun

Rekonstrukce vily stála 25 milionů korun

Do výčtu jejích zásluh lze na prvním místě zapsat vznik továren v Koryčanech, Bystřici i okolí, jež přinesly průmyslovou výrobu v rozsahu a kvalitě, jaké do té doby neměly v Evropě obdoby. To si málokdo uvědomuje.

Jenže Michael Thonet a jeho synové přidali i razantní proměnu města Bystřice pod Hostýnem a okolí.

Továrna Thonet někdy kolem roku 1873

Továrna Thonet někdy kolem roku 1873

Když město vydělává na továrně

Thonetové stáli za stavbou dělnických domů pro perspektivní zaměstnance, zaplatili i železnici z Hulína do Bystřice včetně vlečky přímo do továrního areálu.

Samozřejmě jim zjednodušila přepravu materiálu i zboží, jenže sloužila i městu. Stejně jako vodovod a kanalizace – také ty nechali postavit pro továrnu i Bystřici pod Hostýnem.

Zřídili vlastní požární "sbor", tovární školu, kde se vyučovala technologie, fyzika, chemie, ekonomie i lesní hospodářství. Postavili i nemocnici.

Kdybyste hledali první "zelené", pak to byla rodina Thonetů, která stanovila pravidla, jimiž se řídila těžba dřeva, jeho svoz a dokonce ochrana ptactva v lesích, kde bukové dřevo těžili.

Továrna v Bystřici v roce 1911

Továrna v Bystřici v roce 1911

Továrna kolem roku 1890

Továrna kolem roku 1890

Bez jejich podpory by nevznikla kampelička, konzumní družstvo, podpůrný fond pro dělníky, vdovy a sirotky, ale ani podniková kapela.

Zavedli závodní nemocenskou pokladnu a "dětskou zahrádku s vyučovací řečí českou", něco na způsob dnešních mateřských školek. Tu zřídila firma Gebrüder Thonet už v roce 1896 v domě, který pro děti koupila za 7 500 zlatých.

Vedle nábytku v "zahrádce" nechybělo hygienické zázemí, pomůcky pro názorné vyučování ani materiály pro ruční práce. Michael Thonet a pak jeho synové se totiž řídili jednoduchým pravidlem: spokojený dělník lépe a s chutí pracuje. Škoda, že se na některé zkušenosti zapomíná.

Ne vždycky. "Když jsme rekonstruovali rodinný dům Thonetů, mohli jsme z něj udělat muzeum. Ale přišlo nám vhodnější, aby stavba ´žila´. Zakladatel firmy by dal určitě přednost praktickému využití," vysvětluje Ing. Milan Dostalík, obchodní ředitel firmy TON, která dnes objekt vlastní.

Ohýbárna dřeva v roce 1900

Ohýbárna dřeva v roce 1900

Ruční broušení prováděly ženy (1910)

Ruční broušení prováděly ženy (1910)

Náročná rekonstrukce objektu z roku 1873 proto neskončila zakonzervováním" památek na zakladatele, ale praktickým využitím třípodlažního objektu na showroom.

TON neboli Továrny ohýbaného nábytku zde prezentují jak současnou produkci, tak historické kusy, jimiž se kdysi Thonet proslavil. Udržují i velmi dobré vztahy s potomky slavné rodiny, kteří sem občas přijíždějí. Mají však dávno svou vlastní firmu v Německu.

Dřevo a oheň

Továrny na nábytek se vždy potýkaly s nebezpečím ohně. Thonetova továrna v Bystřici zažila "červeného kohouta" hned několikrát. Poprvé zničil požár zařízení továrny 2. února 1873. O byty tehdy přišli August a Jacob, synové, kteří v té době po smrti otce továrnu řídili.

Jenže potomci Michaela Thoneta měli v sobě stejně jako zakladatel firmy zarputilost a odvahu. Ještě v témže roce obnovili provoz v továrně a dokonce postavili a rozšířili tovární trakty.

Okamžitě se také rozhodli zřídit vlastní požární sbor. Nechali postavit i nový rodinný dům v parku založeném severně od továrních budov.

Oslava hasičů v roce 1923Oslava hasičů v roce 1923

Oslava hasičů v roce 1923

"Byl na svou dobu poměrně impozantní, proto se mu také přezdívalo Zámeček," vysvětluje Milan Dostalík. Park i dům inspirovaly další rodinné domy a zahrady v Bystřici, dodnes tu tak můžete najít budovy i stromy, které pamatují velký rozkvět města.

Tovární požární sbor nebyl zdaleka formální záležitostí, byl výborně organizovaný a na svou dobu i dobře vybavený. V roce 1889, když továrnu postihl další požár, jej tak hasiči dokázali zadržet rovnou v druhém podlaží traktu, kde vznikl.

Pomohla jim i opatření, k nimž se rodina odhodlala. Třeba dřevěná schodiště nahradila kovová, důležité bylo samozřejmě zřízení vodovodu.

Testování pevnosti židlí z ohýbaného dřeva

Testování pevnosti židlí z ohýbaného dřeva

Na svou dobu byla továrna vybavena nejlepšími parními stroji

Na svou dobu byla továrna vybavena nejlepšími parními stroji

Dům pro rodinu

Zakladatel firmy se postavení "zámečku" už nedočkal, zemřel v roce 1871. Rodák z německého Boppardu přišel na Moravu koncem padesátých let 19. století po dlouhých životních i pracovních peripetiích z Vídně.

Nástup měl ovšem impozantní. V Koryčanech, pouze dva roky od zahájení provozu jeho první továrny na Moravě, vznikla v roce 1859 proslulá "čtrnáctka". Vyrobily se jí desítky milionů kusů.

Vila Thonet

Vila Thonet

Vila v roce 1920

Vila v roce 1920

Jeho vynález ohýbání napařeného masivního dřeva až o 180°, jež se svěrkami připevní k formě a ocelové pásnici (to brání jeho prasknutí, protože při ohybu se napětí přenáší pod ocelový pás, nikoliv do povrchové vrstvy dřeva), nemůže nahradit žádný stroj. Ani dnes. Dokáží to pouze lidské ruce.

Rodina Thonetů z vedení firmy však odešla už za první republiky. V roce 1922 totiž došlo k fúzi s akciovou společností Mundus-Kohn. Byl přijat název Mundus – Všeobecná obchodně průmyslová společnost, v jejímž čele stál prezident Leopold Pilzer, který společnost řídil ze Švýcarska.

Mezi vystavenými židlemi nechybějí ani nejstarší modely

Mezi vystavenými židlemi nechybějí ani nejstarší modely

I dnes by byla tato firma obrovská – 20 továren, deset tisíc zaměstnanců. Jenže orientace pouze na objem a zisk, k níž Mundus směřoval, potomky Michaela netěšila. A tak hned v roce fúze dešel poslední zástupce rodiny, Victor Thonet (syn Jacoba) z vedení firmy.

Jeho obavy z výroby, která se orientuje pouze na kvantitu, se potvrdily. Po druhé světové válce obsadily rodinný dům Thonetů lékařské ordinace.

Lékařům sice rodina vždy "fandila" - už v roce 1905 byla v Bystřici zřízena závodní lékařská ordinace - ale noví správcové nechali dům chátrat.

Obchodní ředitel Ing. Milan Dostalík s  židlí č. 14, která letos slaví 150 let

Obchodní ředitel Ing. Milan Dostalík s židlí č. 14, která letos slaví 150 let

"Bylo nutné opravit takřka vše, krovy, trámy, izolace, samozřejmě podlahy i okna," vypočítá Milan Dostalík. Rekonstrukce se protáhla skoro na rok a půl a stála 25 milionů. Opravu zaplatil současný vlastník budovy – firma TON – v plné výši, bez jakýchkoliv dotací.

Nadčasové tvary židlí jsou v nabídce desítky let

Nadčasové tvary židlí jsou v nabídce desítky let


Autor:




Nejčtenější

Brána. Zastřešené tržiště Rotterdam Markthal od nizozemské kanceláře MVRDV...
Hrátky architektů. Noblesní ubytovna pro bezdomovce i obří tržnice

Odvážné hrátky s barvou, světové trendy, ale také industriální kov a šeď. To vše najdete u nejlepších světových staveb posledních let. Většina z nich získala...  celý článek

Hodně denního světla bylo podmínkou při návrhu dvojpodlažního duplexu. Stejně...
Předělali stoletý dům v Praze. Obrazovou galerii mají i na schodišti

Paříž, Londýn, New York, Indie, Nový Zéland, Vietnam, to není žádná nabídka cestovní kanceláře, ale města a země patřící k životům Moniky a Michaela...  celý článek

Třiatřicetiletý řemeslník pracoval na přeměně šest měsíců.
Starý box na přepravu koní přestavěl na bydlení se záchodem a sprchou

Dean Crago předělal třicet let používaný box na přepravu koní na plnohodnotné bydlení. Třiatřicetiletý řemeslník pracoval na přeměně šest měsíců. Nejvíc práce...  celý článek

Rastr policového systému probíhá celým bytem.
Ze dvou malých bytů vznikl velký obytný prostor s posuvnými stěnami

Udělat ze dvou menších bytů jeden větší. To bylo přání mladého páru, který měl k dispozici dva byty v horním ustoupeném patru pražského činžovního domu z 20....  celý článek

Obývací pokoj si prohodil místo s kuchyní, jak si manželé přáli. Radiátor -...
Jak se staví sen: k 45. výročí svatby dostali novou kuchyň i obývák

Poznali se ve školce, ve dvaceti se vzali a po 45 letech se mají stále rádi. Pro někoho sen, pro Jana a Jiřinu realita. „Sen“ však přišel v podobě nové kuchyně...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na částečně rozebraný dům. Postup odstraňování konstrukcí je náročný...
Bourat, nebo rekonstruovat. Co dělat, když si koupím starý rodinný dům

Všechny příběhy majitelů starých nemovitostí mají stejný začátek. Při nákupu rodinného domu se museli rozhodnout rychle. A to bez ohledu na to, zda jej budou...  celý článek

Dalším výrazným prvkem interiéru jsou světla z hrnků, vytvořená na zakázku...
Dřív potraviny, dnes čokolatérie. Vokovický podnik má osvětlení z hrnků

Pražské Vokovice získaly novou čokolatérii. Proměny původních potravin na podnik s čokoládou se ujal architekt Jan Bek. Nejvýraznějším prvkem jsou dvě výlohy s...  celý článek

Veškeré knihy a police se zrcadlí i na podlaze.
Knihkupectví, které vás pohltí. Architekti udělali z obchodu obří tunel

Takhle si mnozí milovníci knih představují ráj. Kam se podíváte, všude jen knihy. Knihkupectví ve starobylém čínském městě Čen-jüan využilo moderní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.