Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Kaplický, architekt, který stále vyvolává nadšení i odmítání

  1:00aktualizováno  1:00
Získal sice nejprestižnější britské ocenění za architekturu, Stirlingovu cenu, ale v Česku se staveb architekta Jana Kaplického jen tak nedočkáme. Prohlédnout si lze alespoň modely, a to na retrospektivní výstavě s názvem JKOK Nekonečno Jana Kaplického.

Model Národní knihovny z kostiček lega na výstavě v Tančícím domě nemohl chybět. | foto: Petra Bejdová

Záhadný název objasnila architektka Eva Jiřičná, která výstavu připravovala: „Jan odjel v 17 letech s Čedokem do USA na tři týdny. Jeho maminka se velmi obávala, že bude emigrovat, protože se jí neozýval, jen úplně na konci pobytu poslal pohlednici s velmi krátkým vzkazem: OK, JK. Tak vznikl i název výstavy.“

Jan Kaplický byl prostě svůj. A to po celý svůj život. Často nekompromisní, bez snahy zalíbit se veřejnosti nebo lidem, kteří o jeho projektech rozhodovali. V dubnu příštího roku by se dožil osmdesáti let, zemřel však 14. ledna 2009, v den, kdy se narodila jeho dcerka Johanka. Radost, a možná také stres spojený se spory o jeho projekt Národní knihovny jeho srdce nevydrželo.

Kde bral inspiraci

Rejnok - projekt kongresového a koncertního centra v Českých Budějovicích

Rejnok - projekt kongresového a koncertního centra v Českých Budějovicích

Autoři výstavy prezentují tvorbu Jana Kaplického ve třech tematických sekcích. První část ukáže prostřednictvím fotografií a modelů nejvýznamnější Kaplického díla. Včetně realizovaného Muzea Enza Ferrariho v Modeně.

„Návštěvníky budou výstavou provázet myšlenky a slova přímo Jana Kaplického. Díky tomu získá každý možnost nahlédnout do architektonické tvorby jeho vlastníma očima a poznat jeho úžasnou fantazii a perfektní prezentaci jeho práce,“ vysvětluje architektka Eva Jiřičná.

Druhá sekce představí inspirační zdroje, rodinné zázemí a Kaplického české projekty vytvořené před emigrací do Velké Británie i jeho porevoluční tvorbu v ČR. Nechybí zde proto model koncertního a kongresového centra Rejnok v Českých Budějovicích nebo pozoruhodné projekty z 60. let, které zaujaly po architektově emigraci britskou veřejnost.

Vedle Kaplického projektů mohou návštěvníci vidět také ukázky z rozmanité výtvarné a designérské tvorby jeho rodičů, kteří byli významnými výtvarníky a architekta velmi ovlivnili. Otec řadu let vedle Ateliér skla na pražské VŠUP (jeho žáky byli například i Stanislav Libenský nebo Miluše Roubíčková), maminka byla uznávanou kreslířkou a ilustrátorkou.

Fotogalerie

Ve stejném sále s ukázkami jejich prací najdete také tři dopisy od bývalých prezidentů, Václava Klause a Václava Havla. Třetí je vlastně od Miloše Zemana, protokolář Jindřich Forejt v něm zval Elišku Kaplicky, aby na Pražském hradě převzala ocenění in memoriam, které udělil jejímu manželovi prezident Zeman.

Klaus se s ním odmítl setkat, neměl zájem nechat si vysvětlit projekt Národní knihovny, byl to totiž právě on, kdo začal mezi prvními vystupovat proti "blobu“, jak bývá označován Kaplického návrh Národní knihovny, který vyvolal velké spory v odborné i laické veřejnosti (více zde).

Poslední část výstavy se zaměřuje na tvůrčí proces Jana Kaplického, jehož přístup k tvorbě byl velmi vizionářský a svobodný. To je vidět třeba i na trojrozměrných modelech méně známé administrativní budovy v Berlíně v různých etapách vývoje či experimentální až futuristické projekty, kam patří například Peanut, Coexistence či dům pilota helikoptéry.

„Výstava ukáže Jana Kaplického jako neotřelého vizionáře, ale také jako designéra šperků, nádobí či módy, ekologicky zodpovědného architekta i zdravého vlastence. Návštěvníci budou moci nahlédnout pod pokličku jeho originálního způsobu tvorby a projít si jednotlivé tvůrčí fáze,“ říká kurátor výstavy Ladislav Zikmund-Lender.

„Přijde nám příznačné, že se výstava Jana Kaplického uskuteční právě v Tančícím domě, který zejména krátce po otevření, vyvolával řadu rozporuplných emocí. Výstavou Jana Kaplického bychom proto rádi otevřeli exponovaná témata v oblasti pražské moderní architektury. Z toho důvodu budeme realizovat v rámci doprovodného programu výstavy sérii přednášek s architekty, historiky i popularizátory architektury,“ doplňuje Robert Vůjtek, ředitel Galerie Tančící dům.

Jan Kaplický byl velkým zastáncem organické architektury, to se odráželo i v jeho návrzích nábytku.

Jan Kaplický byl velkým zastáncem organické architektury, to se odráželo i v jeho návrzích nábytku.

Výstavu v Tančícím domě připravila architektka Eva Jiřičná se studiem AI-Design a nadací Kaplicky Centre.

Jan Kaplický

  • 18. 4. 1937 v Praze, jeho otec Josef byl významný sochař, malíř, grafik a architekt, matka Jiřina ilustrátorka. Absolvoval VŠUP v Praze.
  • V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde pracoval u nejrenomovanějších firem té doby: Denys Lasdun & Partners, Piano & Rogers Architects a Foster Associates.
  • S Davidem Nixonem založil studio Future Systems, Nixon později odjel do USA.
  • Za mediální centrum na stadionu Lord ́s Crickets Ground získal ateliér prestižní Stirlingovu cenu. Další realizace, budova Selfridges v Birminghamu, byla časopisem Independent zařazena mezi nejvýznamnější moderní stavby světa.
  • Práce Jana Kaplického byly představeny na 80 výstavách ve světě, během posledních 25 let získal v Anglii 47 ocenění včetně druhé ceny za Národní knihovnu v Paříži či první ceny Royal Academy of Arts za Stonehenge Visitors Centre. Zvítězil i v mezinárodní soutěži na Národní knihovnu v Praze, jeho „blob“ vyvolává stále diskuse. Bylo o něm napsáno 13 knih.
  • S Amandou Levete měl syna Josefa (1995), s druhou manželkou, Eliškou Kaplicky, dceru Johanku. V den, kdy se narodila (14. ledna 2009), Jan Kaplický zemřel.
Václav Havel si od Jana Kaplického nechal jeho představy vysvětlit osobně.

Václav Havel si od Jana Kaplického nechal jeho představy vysvětlit osobně.

Autor:




Nejčtenější

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Nadzemní dráha vede šestým až osmým patrem domu.
Vlak jede středem 19patrového bytového domu. Obyvatelé jsou nadšeni

V Čchung-čchingu na jihovýchodě Číny vyřešili nadzemní dráhu po svém. Nezastavil je ani dům o 19 patrech stojící v cestě a vlakovou tratí ho prostě...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Dostatek přirozeného denního světla a propojení interiéru s exteriérem celý...
Kuchyň z černého dubu, stůl z betonu. Moderní byt je přesto útulný

Nestává se často, aby byt v novostavbě dispozičně odpovídal individuálním nárokům investorů. A už vůbec není běžné, že i když jejich hlavní požadavek zní...  celý článek

Další z rubriky

Dynamický mrakodrap nebude nikdy vypadat stejně.
Bydlení v mrakodrapu s otočnými patry vyjde na 763 milionů korun

V Dubaji připravují stavbu výškové budovy, která se bude proměňovat před očima díky otočným prvkům. Dynamický mrakodrap navrhl architekt italského a...  celý článek

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Autorem mrakodrapu Agora Garden je futuristický architekt-ekolog Vincent...
V Tchaj-peji roste lesní mrakodrap. Na balkonech bude 23 tisíc stromů

V tchajwanské metropoli vyrůstá mrakodrap, který by měl být schopen absorbovat až 130 tun oxidu uhličitého za rok. Na balkonech této unikátní stavby, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.