Výsadkář: svaly + počítač

Nevadí, že jde o pitomce: hlavně, že má svaly a umí dobře běhat.
Nevadí, že jde o pitomce: hlavně, že má svaly a umí dobře běhat. Větší nároky na českého pěšáka se v minulosti věru nekladly. Zdá se však, že armáda s podobnými kritérii na výběr vojáků brzo skončí. Velitel 43. elitního výsadkového praporu v Chrudimi Aleš Opata srovnává totiž systém velení a řízení Elmet, jímž je jeho jednotka vybavena, s dokonalou počítačovou hrou, kterou zvládne jen vzdělaný odborník. "Musí mít alespoň střední školu a samozřejmě i ty svaly. Jednoduše proto, že můj prapor je připravován k nasazení do zvláště nebezpečných akcí," vysvětluje Opata. Osobní počítače, skenery, elektronické mapy či systémy navigace GPS nahrazují postupně u chrudimských výsadkářů klasické pastelky, zmizítka, soulepy map či kompasy. Dnes svítí v Opatově štábním vozidle elektronická mapa (navolit si může jakýkoliv prostor), na níž si podplukovník lehkým dotykem prstu volí různobarevné značky, jež charakterizují bojiště, ve kterém operují jeho vojáci. Podřízení velitelé přitom nečekají, jakou variantu akce Opata zvolí - i na jejich mapách se totiž okamžitě zobrazují podplukovníkovy taktické náměty. A to bez ohledu na to, jak vzdáleni od něj momentálně jsou. V nenávratnu tak mizí zdlouhavé a někdy až komické zakreslování do papírových map. A když pak s tím byli všichni konečně hotovi, začínali často znovu. Situace, kterou velitelé zachytili, zpravidla už dávno neplatila. "Pokud bychom se například dříve měli přesunout do Kosova, musela by na výpočtech dřít skupina zkušených operatérů dobrých osm hodin. Dnes systém Elmet 'nakrmíme' potřebnými údaji (vzdálenostmi, rychlostmi, požadavky na pohonné hmoty či proviant) a on nám do dvou minut 'vyplivne' optimální varianty, z nichž si můžeme podle situace vybrat," popisuje výsadkář Opata vliv špičkových technologií na život jeho praporu. Za největší výhodu považuje to, že úmornou štábní dřinu a papírování nahradila zajímavá a tvůrčí práce. Opata se přesto brání srovnání výcviku či ostrých akcí v Bosně, kde působil, se zábavnou počítačovou hrou. "Připravujeme se na zabíjení lidí, což není žádná zábava. Systém nám však usnadňuje práci natolik, že se můžeme soustředit jen na to, jak na protivníka vyzrát či jak nejlépe splnit úkol," vysvětluje podplukovník. Elmet vyniká i tím, že když některý z výsadkářů objeví důležitý cíl, vyfotografuje ho a odešle snímek do Opatova počítače. A naopak: důstojníkovy pokyny (kromě toho, že vždy přesně vidí, kde má své jednotky) se již v době, kdy je Opata formuluje, objevují na obrazovkách řidičů bojových vozidel. Jednu podstatnou nevýhodu však Elmet přece jenom má: cena je natolik vysoká, že jej kromě chrudimských nikdo jiný v české armádě nevlastní. Opatovi muži ho dostali vlastně jen kvůli tomu, že patří k elitním silám rychlé reakce NATO.