Vybrat správnou baterii není těžké, ale musí se dodržet několik pravidel

- Opravovat donekonečna starou vodovodní baterii není ani příjemné, ani ekonomické. Proto je nakonec výhodnější stařičkou baterii s věčně otlačenými gumičkami vyhodit a nahradit ji novou, moderní, nejčastěji pákovou. Odměnou za tuto investici je nejenom lepší vzhled, ale i podstatně lepší komfort ovládání, úspora vody a větší energie a bezpečnost proti opaření.

Tyto vlastnosti v současné době poskytne téměř každá koupená baterie, ať už je v jakékoliv cenové relaci. Rozdíl mezi kvalitní baterií a šmejdem se projeví až po určité době. Neznačková baterie koupená na tržíčku za polovic běžné ceny může po roce vypovědět službu a prodejce či dovozce už nikdy nikdo nedohoní. U značkových výrobků je zaručený záruční i pozáruční servis, samotná záruka bývá až pětiletá, výrobce je navíc až deset let po ukončení výroby povinen zajistit náhradní díly.

ZNAČKA NEMUSĺ BÝT DRAHÁ
Není přitom pravda, že by značkové baterie byly výsadou horních deseti tisíc. Téměř každý výrobce má ve svém programu typ, který vypadá pěkně a pohybuje se v rozumné cenové relaci. Například umyvadlová stojánková baterie La Torre TOW 3001 stojí 2302 korun i s daní v provedení chrom. Za kombinace barev či zlata se pak samozřejmě připlácí, takže ta samá baterie bude stát téměř tři tisíce korun.
Podobně je tomu i u ostatních výrobců. Věhlasné světové firmy jako Friedrich Grohe či třeba Hansa jsou schopné nabídnout baterii za cenu menší než tři tisíce korun, například typ Praho od Hansy stojí asi 2400 korun. Ve spolupráci se slavnými designéry však firmy vyrábějí i typy za desítky tisíc korun, například baterie řady Axor od Hansgrohe stojí přes třicet tisíc korun.
Pro zákazníka je však podstatná informace, že to, co je pro provoz baterie nejdůležitější, tedy kartuše, je většinou u levné i drahé varianty stejné. I Sony vyrábí televizory v různých cenových kategoriích, kdo si však koupí kterýkoliv z nich, může si být jist kvalitním zpracováním jednotlivých součástí. Tak i zavedený výrobce armatur dává důraz na kvalitu zpracování, což se pak odrazí nejen v životnosti, ale třeba i v nižší hlučnosti baterie.

FILTR PRODLUŽUJE ŽIVOTNOST
Ani ta nejkvalitnější baterie nebude sloužit, pokud se poškodí samotná kartuš. Hlavně ve starších domech, kde jsou zrezlé vodovodní rozvody, hrozí nebezpečí, že se baterie bude zanášet. Proto je lepší - a prodejci tím často podmiňují i přiznání dlouhodobé záruky - před baterii vložit takzvaný rohový ventil se sítkem, který se prodává za cenu něco přes stokorunu, pro rodinný domek je ideální domovní filtr asi za 2000 korun. Někteří výrobci však tento problém předvídají a sítka jsou přímo součástí baterie.

TERMOSTATICKÉ BATERIE UŠETŘĺ VODU
Není nic lepšího, než mít možnost koupelnu předělat zgruntu. To se stane například všem, kdo se rozhodli přestavět jádro v panelovém domě.
V rámci stavebních úprav pak mohou využít všech možných moderních vymožeností a většinou to stojí méně než při postupných předělávkách.
Pro vanu a hlavně sprchu je ideální využít termostatické baterie, které se prodávají asi od pěti tisíc korun. Dokáží ragovat na změnu tlaku a teploty vody a samočinně vodu míchají na zvolenou teplotu. Tím se naprosto vyloučí možnost opaření.
Při celkové rekonstrukci může být zajímavé dát běžnou pákovou vanovou baterii pod omítku. Její výhoda spočívá v tom, že samotná kartuše je pro všechny typy stejná, cenu určuje pouze část, která je vidět nad obklady. Ceny se velmi liší podle výrobce, celý systém i s pevným masážním sprchovým výtokem lze koupit za cenu kolem 4000 korun.

VANA SE NAPUSTĺ I PŘEPADEM
Někteří výrobci nabízejí také možnost napouštění vany prostřednictvím přepadového otvoru. Navázali tak na výrobek, který okouzlil mnoho českých turistů v evropských hotelích v době těsně po „revoluci“: kolečko
v místě přepadu má dvě funkce - kromě své původní bezpečnostní úlohy navíc pootočením uzavírá vestavěný špunt ve vaně. Současné systémy mohou nejen vanu uzavírat, ale zaroveň i napouštět. Výhodou je poněkud menší hluk při napouštění vany, kdo je však zvyklý napouštět si ve vaně kbelík k mytí podlahy, ten neuspěje. Například podomítková baterie firmy Faris řady Delta York s tímto vtokem stojí v chromu asi tři a půl tisíce korun.
Do důsledků dovádí tuto technickou zajímavost baterie firmy Kludi, která do místa přepadu umístila i samotnou páku ovládání baterie. Tím odpadá instalatérům sekání do zdi - celý rozvod vody je v prostoru pod vanou. Za tento výrobek, který potěší milovníky krásných tvarů, se ovšem zaplatí téměř deset tisíc korun.

Na co se ptát při koupi baterie:
- na certifikát výrobku pro místní trh
- na záruční a pozáruční servis, délku záruky
- na možnost omezení průtoku horké vody
- na vestavěné šetřiče vody, příp. takzvanou vodní brzdu
- zda existují ve stejné řadě i koupelnové doplňky
- na způsob údržby
- na reklamační pravidla

Tip pro vás
Na čištění baterií se nejlépe svědčuje obyčejná mýdlová voda nebo slabý roztok saponátu. Odborníci však upozorňují, že se po umytí má roztok ihned opláchnout, protože dlouhodobé působení může povrch baterie poškodit.
Také obyvatelé domů s vlastní studnou jsou zvyklí na vodní kámen, který má tendenci tvořit nánosy nejen na umyvadlech či vanách, ale hlavně na sítkách a perlátorech baterií. Uvolnění kamene prostředky, jako je například Cilit, sice krátkodobě pomůže, vyřešení situace však přinese jedině instalace zařízení pro úpravu vody. To ovšem obvykle znamená investici kolem dvaceti tisíc korun. Pokud někdo kupuje designové baterie za desítky tisíc korun, neměl by této investice litovat.

Někdo dává před pákovou baterií přednost klasickému míchání vody