Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vybíráme varnou desku: plyn, nebo elektřina?

aktualizováno 
Už se nemůžete dívat na svoji starou kuchyni, na starý sporák? Pak jste zralí na koupi nového kuchyňského vybavení. A když už novou kuchyni, pak určitě s vestavnými spotřebiči. Mezi ně patří i varná deska.

Varná deska | foto: Ariston

Rozhodovat se budete pravděpodobně podle média, které budete používat na „pohon“ desky. Ve starší zástavbě převládají domovní rozvody s plynovou přípojkou, obyvatelé paneláků zase častěji využívají elektrické vaření.

Ale ani kuchyňští experimentátoři, kteří chtějí přejít z plynu na elektřinu, nejsou bez šancí. Záleží jen na stavu domovních rozvodů. Příkon průměrné elektrické varné desky má kolem 6 kilowattů, většina z nich potřebuje (kvůli obří maximální spotřebě přes 27 ampérů) připojení na třífázový rozvod, což v některých bytech není možné.

Na trhu se ale najdou i jednofázové desky. Umožňuje to například nový model Mora 4385. Využívá toho, že při vaření se skoro nikdy nepoužívají všechny plotýnky najednou. Proto má tato deska jen tři plotýnky, místo pro čtvrtou se používá jako odkládací. Maximální příkon varné desky je 3,5 kW, což umožňuje jednofázové připojení.

Samostatná, nebo kombinace?
V nabídce výrobců najdete možnost vybrat samostatnou desku, nebo desku pro kombinaci. V praxi to znamená, že samostatnou můžete umístit na kterékoliv místo v kuchyni, ale musí mít integrované ovládání. Knoflíky (nebo dotekové senzory) jsou součástí výrobku. 

Tato koncepce přináší klady i zápory. Protože se v posledních letech dává přednost umístění trouby do výšky očí (kvůli snadnějšímu přístupu a bezpečnosti práce), bývá výhodné mít možnost umístit varnou desku kamkoliv na pracovní desku tak, aby to odpovídalo ergonomii práce v kuchyni.

Na druhou stranu – ovládání knoflíky umístěnými na desce na čelní straně nebo na boku ztěžuje údržbu. To se týká plynových desek a některých levných elektrických sklokeramických.

Určitě se při koupi vyplatí trochu připlatit a zvolit model se senzorovým ovládáním, tedy s absolutně hladkou a rovnou plochou. Například nejlevnější samostatnou desku od Whirlpool s ovládáním knoflíky koupíte za 6400 korun, se senzorovým ovládáním stojí 9400 korun.

Varná deska Ariston

Plynová klasika
Proč ještě tak mnoho z nás lpí na vaření na plynu, když v porovnání s elektrickým nenabízí vlastně nic nového? Běžná deska má čtyři hořáky nabízející různé výkony a průměry (na trhu jsou i s pěti či šesti hořáky). Už po desetiletí nemáme jinou možnost než nastavit regulátor na maximum, zapálit (dnes už většinou piezo-elektrickým zapalovačem) plamen - a to je vše.

Příčina tkví zřejmě v naší konzervativnosti. Většina domácností vaří podobným způsobem, jako vařili rodiče toho, kdo v kuchyni kraluje.

Další z příčin je historického charakteru. V městských lokalitách se první rozvody plynu objevovaly od začátku 19. století. Za průkopníka bývá považován anglický inženýr a vynálezce William Murdoch, který zavedl osvětlení svého domu už v roce 1792.

V době, kdy se začalo s hromadnou elektrifikací měst, existovaly ve větších městech husté sítě plynových rozvodů. To se samozřejmě netýkalo jen Anglie, ale i Itálie, odkud se dnes dováží velké množství plynových varných desek. Pro zastánce vaření na plynu to má obrovskou výhodu: italské výrobky obvykle nesou pečeť místní designérské tradice a nad mnohou devadesát centimetrů širokou varnou deskou osazenou pěti nebo šesti hořáky zaplesá srdce kuchaře.

Plyn je hlavně praktický. Můžete okamžitě podle potřeby redukovat intenzitu a teplotu plamene, není třeba čekat, až plotýnka vychladne.

Na druhou stranu – přestože výrobci často tvrdí, že je možné používat jejich nádobí pro jakýkoliv druh ohřevu, může někdy docházet při intenzivním ohřevu k deformaci dna nádoby. To se týká zvláště pánví, které se kvůli dosažení co nejvyšší teploty kladou na nejvýkonnější hořák.

Pokud lze v poslední době vysledovat nějaký trend v designu plynových varných desek, pak je to zřejmě příklon k technice, jakou známe z profesionálních kuchyní. V obchodech najdete až devadesát centimetrů široké desky z nerezu s litinovými mřížkami a držáky hrnců.

Zajímavou inovací jsou také hořáky, které nabízejí nástavec pro umístění pánve wok, kterou na sklokeramickou plotýnku nepostavíte. Zkrátka nepřijdou ani ti, kteří potřebují ohřívat na desce pekáč – některé modely se nabízejí s podlouhlými hořáky.

Varná deska Mora

Moderní elektřina
Druhá skupina kuchařů dává přednost vaření na elektrické plotýnce. Zatímco „plynaři“ se holedbají schopností plynu kdykoliv operativně snížit teplotu plamene, „elektrikáři“ naopak argumentují schopností využít zbytkové energie k tomu, aby potraviny takzvaně „došly“. Tedy aby se dovařily pomocí tepla vycházejícího z rozpálené, ale již vypnuté plotýnky. S trochou cviku se to lze naučit.

Argument, že elektrická plotýnka se příliš dlouho zahřívá na požadovanou teplotu, zcela odstraňují moderní sklokeramické desky, které v současné době převažují. Moderní hi-light varné zóny zahřejí plotýnku během několika vteřin.

Proti klasickému „starodávnému“ provedení s topnou spirálou nabízejí sklokeramické varianty několik výhod. Vaříte na absolutně rovném a hladkém povrchu, který lze snadno vyčistit od omastku nebo překypělé vody. Moderní nádobí se zabroušeným dnem na rovnou plochu dokonale přilne, takže přenos tepla je téměř bezztrátový.

Modernější modely se řídí elektronicky, takže není problém vybavit je například ukazatelem zbytkového tepla nebo dětskou pojistkou, což slouží ke zvýšení bezpečnosti při vaření. Ještě dokonalejší systémy umožňují nastavení stabilní teploty tak, aby plotýnka po dosažení varu udržovala pouze mírný var.

Podobně jako plynové i sklokeramické desky nabízejí pro různé druhy hrnců různé průměry plotýnek a různé výkony. Kdo uvažuje o koupi, měl by požadovat, aby alespoň jedna z plotýnek byla takzvaná dvojokruhová, tedy přepínatelná na ohřev různých průměrů hrnce. A v paralele s plynovými deskami můžete u některých modelů sklokeramických desek najít i dvojokruhové zóny, kdy jedna z nich kopíruje tvar pekáče.

Jak si vede indukce
Když před několika lety přišli výrobci spotřebičů s indukčním ohřevem, zdálo se, že tento účinný a úsporný ohřev brzy vytlačí běžné sklokeramické desky. Desky lákaly i na bezpečnost, protože se u nich zahřívá pouze dno hrnce, nikoliv deska – ta se „ohřívá“ právě jen od nádobí, takže pár sekund po sejmutí můžete na desku takřka sáhnout.

Zázrak se ale nekonal, protože indukční desky svou cenou odradily většinu zájemců, vadila i nutnost mít nádobí, které lze zmagnetizovat (takže nikoliv nerez, pokud nemá dvojité dno). V poslední době ale ceny klesly, takže čtyřplotýnkovou desku koupíte už za méně než dvacet tisíc korun. Jak je to možné?

Výrobci došli ke kompromisu a vyrábějí kombinované desky s dvěma zónami klasickými a dvěma indukčními. Tím se odstranila i nevýhoda plnoindukčních desek, které pro vaření potřebovaly nádobí ze zmagnetizovatelného materiálu, takže například skleněnou zapékací misku byste na nich neohřáli. U kombinace se jednoduše využije hi-light zóna.

Více se dočtete v Living kuchyně č. 2/2006

Autor:


Témata: Plyn


Nejčtenější

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Aneta Dvořáková získala za „Párání“ ocenění Special Mentions  v kategorii...
Česká studentka vyhrála za „Párání“ prestižní světovou soutěž

Aneta Dvořáková, studentka Ateliéru textilní tvorby VŠUP v Praze, vyhrála cenu v rámci soutěže Young Creations Award. Akce pro mladé tvůrce se uskutečnila v...  celý článek

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.