Nenajdete pulty, ale expozice, neobsluhují vás prodavači, ale většinou přímo majitelé galerií. Na kávu se posadíte do improvizované kavárny Slavia nebo bambusového háje a pokud je to všechno ještě stále málo avantgardní, obujete návleky a půjdete se válet do mezipatra.
Tady je v prostoru celé galerie vytvořená expozice doprovodného programu výstavy, projekt Air polstairs. Lenka Žižková ji jako kurátorka připravila s jedenácti studenty VŠUP v Praze a fakt, že se podařilo akci dotáhnout do finální podoby, je jí velkým zadostiučiněním.
Málokdo totiž v začátcích věřil, že se jedenáct individualit dokáže domluvit a vytvořit společný projekt. Stalo se. Sněhové království měkce vystlané vlyselínem (z recyklovaných pet lahví vyrobil a sponzorsky dodal Silon Planá nad Lužnicí) je zaplněné položenými i zavěšenými polštáři nejrůznějších dekorů, tvarů i materiálů.
Až v návlecích vystoupáte po schodech, pravděpodobně se nejdřív jen tak zkoumavě projdete po galerii. Pak vám to ale nedá. Každý se tu přece uvolněně povaluje. Víme o tom své, tisková konference proběhla částečně vleže a pohled nezasvěceného diváka by připomínal spíš antické lázně, než seriózní zahájení výstavy. Jaké je tedy poučení z prvního dne?
Vezměte si s sebou dost peněz (abyste nemuseli zbytečně vybíhat na Strossmayerovo náměstí k bankomatům, jako se to stávalo mnoha návštěvníkům úvodního dne) a udělejte si na výstavu Veletržního paláce čas. Člověk, který spěchá, si designu, nákupů ani povalování příliš neužije…
 stojan na víno |
