Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Všechno, co byste chtěli vědět o dřevostavbách. Co vlastně vydrží

  1:00aktualizováno  1:00
Na vše, co se týká dřevostaveb, se tu můžete zeptat, o všem polemizovat, a to přímo s autory domů ze dřeva. A samozřejmě si je prohlédnout. Už pátý ročník mezinárodního veletrhu Dřevostavby proběhne v pražských Letňanech od 25. do 28. února.

Rodinný dům Klánovice, návrh Prodesi | foto: Lina Németh

Na veletrhu se objeví více než 160 vystavovatelů z deseti zemí, hlavní doprovodný program představuje nesoutěžní přehlídka Salon dřevostaveb. Ten staví zejména na osobním kontaktu. Mezi těmi, kteří na něm pravidelně přednášejí, jsou i architekti Pavel Horák a Václav Zahradníček ze společnosti Prodesi.

Téma dřevostaveb čtenáře iDNES.cz hodně zajímá. Dokazuje to i statistika. Mezi šesti nejčtenějšími články v historii rubriky Bydlení by ve sportovní terminologii "braly" zlato, stříbro a šesté místo. (Odkaz na tyto tři články i další najdete pod rozhovorem.) I proto jsme vyhledali účastníky Salonu.

Jak se vybíralo 36 účastníků Salonu dřevostaveb?
Pavel Horák:

Celý rok sledujeme a schováváme si zdařilé realizace. Před Salonem pak vyzýváme architekty, aby se akce zúčastnili. Snahou je nesoustředit se pouze na rodinné domky, ale ukázat dřevostavby v celém spektru možných stavebních druhů - továrny, nástavby, pavilonky nebo i dřevěné rozhledny. Už nyní máme vyhlídnuté první stavby pro příští rok.
Václav Zahradníček:
Kritériem pro výběr byla hlavně kvalitní architektura těchto staveb, protože prezentace vyspělých a architektonicky zdařilých domů je právě hlavním smyslem tohoto Salonu.

Zahradní altán, návrh Ing. arch. Luděk Rýzner

Zahradní altán, návrh Ing. arch. Luděk Rýzner

Které akce mohou návštěvníci Salonu v Letňanech vidět?
Václav Zahradníček:

To nechám samozřejmě na návštěvnících. Mohu-li doporučit, přišel bych jako návštěvník v sobotu 27. února, protože tu proběhne blok zajímavých přednášek o některých z vystavovaných domů a o dalších souvisejících tématech.
Pavel Horák:
Snahou je, aby program byl co nejlákavější pro široké spektrum návštěvníků. Nejde o strohou konferenci. Každý architekt má jednu hodinu času a je pouze na něm, jak ji využije. Kromě toho jsme letos připravili na odpoledne moderované diskuse s architekty a dalšími odborníky. Cílem je na jednom místě ukázat rozdílnost možných pohledů, a tím nechat prostor různým názorům. V podvečer se uskuteční promítání dokumentu "Pahrbek český" režisérky Lucie Králové o zrodu minimalistického domu poštovny na vrcholu Sněžky, jeho autorka je připravena odpovídat na dotazy hned po filmu.

Poštovna na Sněžce

Poštovna na Sněžce

Dřevostavby vzbuzují u našich čtenářů často negativní emoce. Lze odhadnout důvody tohoto přístupu?
Václav Zahradníček:
To je zvláštní. Já se setkávám v poslední době jednoznačně s pozitivním postojem k tomuto způsobu stavění a bydlení. Obavy a často bohužel i argumenty odpůrců dřevostaveb pramení většinou z nedostatku informací. U starší generace bývá důvodem odmítavého postoje určitá zatvrzelost.
Pavel Horák:
Dřevostavby mají samozřejmě i své nevýhody, ale odpovědný architekt či dodavatel s nimi dokáže dobře pracovat a řešit, ne je schovávat nebo zapírat. Myslím, že v tomto směru udělaly dřevostavby obrovský krok dopředu a spolu s posunem ve stavebních technologiích se tak řadí dnes ke špičce stavitelství. A nejen u nás.

Rodinný dům Dolní Lhota, návrh Ing. arch. Pavel Mudřík

Rodinný dům Dolní Lhota, návrh Ing. arch. Pavel Mudřík

Výrazný nástup dřevostaveb přišel zejména v posledních pěti letech. Změnily se výrazně stavební postupy nebo technologie?
Václav Zahradníček:

Právě před nějakými pěti či šesti lety se u nás začaly objevovat dřevostavby s velmi kvalitní konstrukcí a technologií difúzně otevřené skladby. V současnosti si může klient vybrat typovou dřevostavbu, nebo individuální návrh a realizaci moderní dřevostavby. Tyto dva přístupy jsou samostatné světy, které toho však mají společného mnohem méně, než se na první pohled zdá. V Letňanech bude k vidění obojí.

Rodinný dům Ptice - návrh Prodesi

Rodinný dům Ptice - návrh Prodesi

Liší se české dřevostavby od těch, které se třeba staví v Německu, Finsku či Rakousku?
Václav Zahradníček:

Jak které. Do zahraničí jezdíme hodně a mohu říci, že drtivá většina individuálních, ale už i typových dřevostaveb tam používá difúzně otevřenou skladbu a vesměs poměrně klasickou skladbu sendviče. Takže žádné experimenty, ale jistota a kvalitní materiály.
Pavel Horák:
Mnozí čeští dodavatelé také do těchto zemí již léta dodávají. Otázkou však zůstává "špička ledovce" v podobě špičkových architektonických a technických děl. Těch je u nás stále poskrovnu. Problém představuje poptávka po takových stavbách a jejich finanční náročnost, i když se na tento argument jen velmi nerad vymlouvám.

Zároveň cítíme minimální zájem ze strany státních zakázek, které jsou například v Rakousku hnacím motorem vývoje. Kolik tam již stojí moderních škol a školek, hasičských zbrojnic, komunitních center či radnic? A to často v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu.

Čajový domek, návrh A1 Architects

Čajový domek, návrh A1 Architects

Jaké argumenty hovoří ve prospěch dřevostavby v porovnání s klasickým zděným domem?
Václav Zahradníček:

U moderních dřevostaveb uvedu ty nejzásadnější:
- Nízká energetická náročnost jak při výstavbě, tak při samotném provozu, takže menší zatížení životního prostředí a hlavně vaší peněženky.
- Příjemnější tepelný režim, kvalitní dřevostavba se vytopí 10 x rychleji než zděný dům a při správném zaizolování teplo bez problémů udrží velmi dlouho. To je zásadní argument při dnešním rychlém životním tempu.
- Variabilita konstrukce při budoucích úpravách nikde nepřekáží masivní nosná stěna, ale nanejvýš několik subtilních sloupků.

- Díky subtilnější nosné konstrukci a tloušťce obvodových stěn vychází například u domu o ploše 120 m2 navíc 8 m2 podlahové plochy, což je jeden malý pokoj navíc!
- Obstojí lépe např. při zemětřesení a za určitých podmínek i při povodni.
- Zdravější a příjemnější vnitřní prostředí
- Jsou "kompatibilní" s moderními trendy v architektuře
Pavel Horák:
K tomu bych ještě přidal možnost recyklovat velké množství použitých materiálů, tedy stavět v souladu s udržitelným rozvojem.

Ateliér, návrh Ing. arch. Martin Rajniš

Ateliér, návrh Ing. arch. Martin Rajniš

S jakou dobou životnosti lze u moderních dřevostaveb počítat?
Václav Zahradníček:
Pokud jde o fyzickou životnost, tak u hlavní konstrukce minimálně 100 let a u fasádního pláště (střecha, fasáda, okna, oplechování) asi 40 až 60 let. Důležitější je ale možná morální životnost, tedy po jak dlouhou dobu bude dům naplňovat požadavky moderního způsobu bydlení a odpovídat požadavkům na hospodaření s energiemi. V tomto parametru převyšují moderní dřevostavby standardní zděné domy o třídu.

Rodinný dům Zaječice, Domesi

Rodinný dům Zaječice, Domesi

Jste podepsáni pod desítkami a desítkami staveb. Máte k nějaké bližší vztah, třeba kvůli náročnosti zadání?
Václav Zahradníček:
Bližší vztah mám ke dřevostavbě v Zaječicích (celodřevěný dům na svahu s rozsáhlými terasami), ale je to dáno spíše samotným procesem zrodu a realizace tohoto domu než nějakými "ztíženými podmínkami". S těmi totiž pracujeme poměrně často…
Pavel Horák:
Nelehké úlohy bývají nakonec ty nejlepší. Pokud totiž musíte překonávat obtížné překážky a nakonec se vše podaří, tak je následně vztah s klientem zpravidla na vyšší úrovni. Zároveň vás obtížná zadání nutí více přemýšlet a vytvářet zajímavé koncepty. Rozhodně se nebojíme stavění v citlivém historickém nebo krajinném kontextu nebo v chráněných krajinných oblastech.

Rodinný dům Zádveřice, návrh Ing. arch. Pavel Mudřík

Rodinný dům Zádveřice, návrh Ing. arch. Pavel Mudřík

Ing. arch. Pavel Horák

*1978
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 2002 spolupracuje s Václavem Zahradníčkem postupně ve společnostech Prodesi a Domesi na vývoji a aplikaci systému dřevostaveb pod stejnojmenným označením. Má za sebou desítky návrhů a realizací individuálních moderních domů ze dřeva.

Kromě práce architekta je ředitelem Salonu dřevostaveb, přednáší na odborných konferencích a seminářích. Je autorem řady odborných článků o dřevostavbách a o výhodnosti jejich aplikace v současné výstavbě bytových i komerčních objektů.

Ing. arch. Václav Zahradníček

*1979 – absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze. Od roku 2002 se intenzivně věnuje oblasti bydlení, zejména dřevostavbám. V roce 2002 založil spolu s Pavlem Horákem nejprve architektonický a projekční ateliér Prodesi, kde byl vyvinut systém dřevostaveb Domesi.

Později vznikla firma Domesi, která se specializuje na realizace dřevostaveb podle vlastních návrhů obou architektů. Obě společnosti se snaží maximálně propagovat ideu domů ze dřeva jako moderního a ekologického způsobu stavění. Václav Zahradníček spolupracoval, vystavoval a přednášel na dosavadních ročnících Salonu, jeho práce se objevují i v odborném tisku.

Veletrh Dřevostavby 2010

25.-28. února 2010

Pražský veletržní areál v Letňanech

Vystavuje zde kolem 160 firem z deseti zemí.

Součástí je již pátý ročník Salonu dřevostaveb, největší české přehlídky architektury dřevostaveb a staveb s použitím dřeva.
Stavby z výstavy budou prezentovány v Ročence dřevostaveb. Na nejnabitější program se návštěvníci mohou těšit v sobotu, kdy bude od 11 hod. probíhat cyklus přednášek českých architektů včetně moderované diskuse.

V dalších měsících Salon zavítá také do Liberce, Ostravy, Olomouce nebo Benešova. Pod patronací Salonu pak poslední březnový víkend proběhnou Dřevěné dny otevřených dveří, 3. ročník dnů otevřených dveří ve dřevostavbách. Zájemci budou mít možnost přijet si osobně prohlédnout dvě nové dřevostavby v okolí Prahy a pohovořit si zde přímo jejich architekty i majiteli.

Autor:




Nejčtenější

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Nejúčelnější částí domu je vnitřní nádvoříčko s dřevěnou cedrovou terasou.
Nejkrásnější řadový dům vystavěla architektka pro svou rodinu

Stará řadovka na předměstí Sydney nevypadala vůbec lákavě. Přesto ji architektka Laine Richardsonová koupila a pro svou rodinu celou přestavěla. Z nudného...  celý článek

Ložnice se od čistých nových prostor odlišuje. David ji zařídil klasickou...
Jak se bydlí sólistům. Zoufalé osamělce nečekejte

David, Eva, Hynek a Karel jsou dospělí a žijí sólo. Co pro ně jednočlenné bydlení znamená, přibližuje kniha Sami doma. Publikace, která vzešla ze studie...  celý článek

V koupelně je vana Rosa s délkou 140 cm (Ravak) a umyvadlo ze stejné řady.
Rekonstrukce bytu, kde koupelna vystačí sotva pro jednoho

Kritickým místem při rekonstrukcích panelových bytů bývá zejména kuchyň a koupelna, jejichž rozměry neodpovídají současným standardům. To je i případ bytu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.