Vše v kuchyni má své místo

  • 18
Statistiky hovoří jasně: nejvíce úrazů se stane v domácnosti, zejména v kuchyni. Důvodů je hned několik. Přecenění vlastních schopností ("Na tu polici přece ze židle dosáhnu!") či nevhodné umístění spotřebičů. To samozřejmě souvisí s celkovou dispozicí kuchyně. A tady nebývá problémů málo.

 "Velká část chyb souvisí s nedostatkem místa. Lidé se snaží dostat i do malých kuchyní víc nábytku, než je únosné," vysvětluje Drahomíra Rumpelová z firmy Koryna nábytek. Ta je největším tuzemským výrobcem kuchyní a nabízí i speciální program pro panelové byty.

"Vždycky zákazníkům vysvětlujeme, že třeba před troubou sporáku potřebují pro pohodlný a hlavně bezpečný přístup volný prostor 120 centimetrů. Ale když si někdo postaví hlavu, že mu stačí 80 centimetrů, nemůžeme mu to zakázat," popisuje Drahomíra Rumpelová přístup zákazníků. Některé klienty lze přesvědčit v kuchyňských expozicích v prodejnách, protože si tu mohou sami všechno osahat, jiní jsou však neoblomní.

Boj o centimetry
Architekti totiž spočítali, že jednou ze základních podmínek bezpečné kuchyně je volnost pohybu. To znamená, že například tam, kde máte pracovní plochy s hloubkou 60 centimetrů po obou stranách, potřebujete mezi nimi uličku širokou 110 až 120 centimetrů, aby se tu mohly bez problémů vyhnout dvě osoby.

Proto se v takovém případě uvádí minimální šířka kuchyně 240 centimetrů. Pokud ji nemáte, je doporučení jednoduché: neumisťovat nábytek po obou stranách, ale pouze na jedné, nebo zvolit uspořádání ve tvaru písmene L.

"Když máte k dispozici šířku pouze dva metry, což je typické u mnoha panelákových kuchyní, použijte alespoň na jedné straně spodní skříňky hluboké pouze 40 centimetrů, případně police," radí Drahomíra Rumpelová. Tutéž šířku potřebujete také pro manipulaci s troubou sporáku či pro ukládání nádobí do myčky.

Mimochodem, dostatek místa oceníte i při úklidu, hlavně v případě kuchyně na nožkách. Abyste totiž mohli bez problému vytřít pod nábytkem, potřebujete vzhledem k délce mopu či smetáku volný prostor až 140 centimetrů. Nejde však jen o centimetry před sporákem, ale také vedle něj.

"Ke spoustě opaření dochází jen proto, že není odkladní prostor po obou stranách sporáku," varuje Helena Prokopová, která učí ergonomii na odborných školách pro nábytkáře. Běžně doporučovaným minimem bývá 30 centimetrů široký prostor. Kvůli bezpečnosti malých dětí přišli výrobci s mechanickou zábranou, která vypadá jako malý nerezový "plůtek" kolem varné desky.

Když děti dorostou, zábrana se prostě odstraní. Pro pohodlí a bezpečí dospělých při vaření je doporučená výška varné desky přibližně 15 centimetrů pod úrovní pracovní plochy, tedy asi 10 až 17,5 centimetru pod úrovní ohnuté ruky, abyste dobře viděli i do zadních hrnců a mohli s nimi snadno manipulovat.

CENTIMETRY PRO BEZPEČÍ

* Police či horní skříňky by neměly být vyšší než 190 cm, aby byly dostupné bez použití schůdků (nebo židle), navíc by měly mít šířku jen 15 až 30 cm, aby všechny uložené věci byly dobře viditelné.

* Vzdálenost mezi sporákem a digestoří má být 65 cm v případě elektrické varné desky, u plynové musí být z bezpečnostních důvodů minimálně 68 cm a více.

* U nízko položených dvířek trouby sporáku potřebujete manipulační prostor 120 cm.
Stolování bez rizika

Málokdo si také uvědomí, že při přenášení jídla na podnose do obývacího pokoje či do jídelny by měly mít dveře šířku jeden metr, klasické "osmdesátky" vás už budou nutit k různým eskamotérským kouskům. To je také jeden z důvodů, proč dříve vedly do jídelen dvoukřídlé posuvné dveře.

Dokonce u starých panelákových kuchyní s plochou jen devět metrů čtverečních bývaly dvoukřídlé, byť jen otvírací dveře! Na osvědčené věci se pak bohužel zapomnělo. I kolem stolu potřebujete dost místa. Mezi stolem a kuchyňskou linkou či zdí by mělo být kolem 120 až 130 centimetrů, aby za židlí zůstal průchod široký alespoň 50 až 55 cm.

Dvířka občas bolí
Klasická dvířka u horních kuchyňských skříněk už způsobila nejeden karambol. Řešení? Žaluziová dvířka nebo výklopné typy, jež pružina drží nahoře po celou dobu přípravy jídla.

Vedle bezpečnosti tato dvířka oceníte i z jiného důvodu. Zatímco klasická dvířka musíte neustále zavírat a otvírat, a tudíž se při vaření často zašpiní, žaluzie nebo výklopná dvířka zůstávají čistá. Architekti nabízejí i další řešení prodloužení hloubky pracovní plochy z běžných 60 na 70 až 75 centimetrů. Pak lze horní skříňky zavěsit níže.

Zbavíte se tak nebezpečí zbytečného kontaktu. Pokud chcete zůstat u klasických dvířek, volte v každém případě alespoň závěsy (panty) umožňující otevření dvířek až na úhel 125 stupňů. Ukládání i vyjímání nádobí je pak mnohem bezpečnější než u standardních závěsů s úhlem otevření pouze 90 stupňů. "Ideální jsou takzvané vyklapovací závěsy, protože u nich můžete celá dvířka snadno vyjmout a třeba umýt v dřezu. Právě při čištění pantů a dvířek dochází totiž k častým úrazům," varuje Helena Prokopová.

Proč se ohýbat?
Všude tam, kde je dostatek místa, se doporučuje umístit troubu mezi úroveň očí a pasu. Dno trouby tak bývá ve výšce 115 centimetrů. "I mikrovlnky se vyplatí umístit výš, buď do takzvaného technického bloku nad troubu, nebo pod horní skříňky. Budete mít víc místa na pracovní ploše a i vyjímání nádobí bude bezpečnější. Jen je třeba u návrhu pamatovat na dostatečné odvětrání," radí Drahomíra Rumpelová.

V prodejnách Koryna se s mikrovlnnými troubami postavenými volně na pracovní ploše ani nesetkáte. Personál má i další argument, proč volit vestavěné typy snadnější úklid. Kdo má problémy s páteří, ocení výsuvné police nebo zásuvky s takzvanými plnovýsuvy. Odpadne pracné ohýbání, či dokonce potupné lezení po kolenou, které zná snad každý, kdo hledal něco vzadu v nejspodnější polici.
 
 

Závěsný program v kombinaci hliníku s bukovým dřevem