Architektonická dvojice Miguel Angel Borras a Elodie Grammont ze španělského studia Miel říkají, že k nápadu protnout celý byt zcela netradiční diagonální chodbou je inspirovala Descartesova karteziánská soustava souřadnic
Vznikly tak v podstatě dva základní trojúhelníky. První, napravo od vchodových dveří, poskytuje soukromí a zázemí majitelům, levý trojúhelník je takzvaný společenský, určený i pro návštěvy.
Plánek bytu s nábytkem
Diagonální chodba protíná celý byt
Víc než sto metrů čtverečních velký byt s vysokými štukovanými stropy, balkonem a terasou získal oproti původní nevhodné dispozici tří průchozích místností dvě samostatné ložnice, dvě koupelny a dostatečně velkou kuchyňkou linku s barem a jídelnou. Dále je v bytě obývací část, čítárna a především dostatek komfortních úložných prostor, které zde před přestavbou zcela chyběly.
Ty vznikly částečně jak v různých nikách, tak především v nově přidaném patře. Do něj lze vystoupat po schodech z obývací části, kde je malá "zašívána" s čítárnou. Druhou možností, jak se do patra dostat, je vylézt po posuvném žebříku z diagonální chodby.
Po schodech z obývací části lze vystoupat do patra, kde je malá "zašívána" s čítárnou.
Jídelní a obývací část ve společném prostoru nenásilně vymezují zvolené barevné kombinace, ve kterých vždy dominuje určitý odstín, kompaktně doplněný o barvy sousední palety.
Hořčicová je vodicím barevným prvkem v obývacím koutě, zelená zase v jídelně, kde se objevuje na sedácích židlí i na vzoru koberce. Výrazné barvy jsou vybrané velmi citlivě a ač se na první pohled může zdát pravý opak, objevují se jen na malých a vybraných plochách.
Základ v bytě tvoří chladné odstíny bílé a šedé, které protíná jen plechová zlatohořčicová lišta ve výšce 2,2 metru. Opticky vyznačuje prostor přistaveného patra. Kromě estetické a sjednocující funkce má lišta navíc i funkci technickou: kryje kolečkové mechanismy posuvných dveří, odvětrávací systém a rozvody elektřiny.
Z obývacího pokoje je díky řešení diagonální chodby vidět až do předsíně.
Vzory na kobercích a tvary nábytku jsou inspirovány samotnou Barcelonou, městem Gaudího osobité architektury. Například barevné víry na moderním koberci Swirl od Paula Smithe v obývací části bytu připomínají mozaiky v Parku Güell. Celek působí vesele, živě a svérázně.
Interiér je vybavený jedinečnou směsí moderního a klasického nábytku. Téměř pod každým kouskem je podepsán některý ze slavných a proslulých designérů. V obývacím pokoji je pohodlná sedačka Togo od Michela Ducaroye z roku 1973, která je jednou z vlajkových lodí značky Ligne Roset, a stojací lampa Panthella od Vernera Pantona, kterou vytvořil pro firmu Louis Poulsen v roce 1971.
Polštáře a textilie pochází od mladých barcelonských designérů Lu Ink. Koberec Homegrown green je od designérské dvojice Edward Barber a Jay Osgerby. Na schodišti do patra je dlažba s klasickým perským vzorem. Jeho efekt násobí kombinace se zrcadly na podschodnicích a knihovna zabudovaná do stěny schodiště. Architekti tak objevili další, originální vnímání prostoru.
Okna vedou na úzký balkon. Historické štuky na stropech architekti zachovali a barevně oživili.
Na stěně mezi klasickými francouzskými okny s bíle natřenými dřevěnými okenicemi visí knihovna Bookworm, kterou vytvořil Ron Arad pro Kartell. Barevné barové židle jsou z obchodu Ganduxer 90. Jídelní kout, stůl i židle pochází od Eero Saarinena, který je navrhl v roce 1956. Nad jídelním stolem visí lampa Coderch od José Antonia Codercha z roku 1952.
Kuchyňskou linku vyrobil truhlář na míru podle návrhu designérů studia Miel, stejně jako úložný nábytek v chodbě, v předsíni i v ložnicích. V ložnici doplňuje řadu zvučných jmen Eric Jourdan, který pro Ligne Roset navrhl postel Snowdonia. S bílou, která v jednoduché ložnici převládá, kontrastuje černá plastová židle od Vernera Pantona. Obě koupelny jsou kompletně zařízené výrobky firmy Villeroy & Boch, kuchyň pak od firmy Hansgrohe.
Samotná přestavba bytu stála přibližně tři a půl milionu korun a realizace trvala déle než rok. Majitelé se nastěhovali do nového v roce 2008. Zpočátku designové zařízení neměli, nejprve si sami byt zařídili jednoduchým obyčejným nábytkem. Pro nové vybavení interiérů, které dává prostoru další rozměr, se rozhodli teprve loni.
