Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vraťme Liberci „Benátky“, navrhuje student architektury čtvrť u Nisy

  8:22aktualizováno  8:22
Liberec by mohl mít znovu své Benátky. Tak se kdysi říkalo nábřeží Nisy mezi mosty v ulicích Orlí a 1. Máje a části Harcovského potoka za kavárnou Nisa. Dnes zpustošené místo navrhuje znovu oživil student třetího ročníku architektury v Liberci Andreas Dzikos.

Student Andreas Dzikos navrhuje zpustošenou oblast u Nisy opět přeměnit v zajímavé a poetické místo. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Student s nápadem uspěl i u svého profesora Jiřího Bučka z ateliéru Sial. "Myslím, že se mu to povedlo," zmínil Buček.

Liberecké Benátky

Liberecké Benátky se kdysi říkalo nábřeží Nisy mezi mosty v ulicích Orlí a 1.

Liberec býval v minulosti plný mlýnů, nádrží a náhonů. Například v ulici Na Rybníčku býval v 17. století skutečně rybník.

Na místě Soukenného náměstí byla ulice Brückengasse, která získala jméno podle mostu přes náhon a Harcovský potok. Právě náhon, který vedl mezi ulicemi Barvířská a Široká, byl inspirací pro označení Liberecké Benátky, vlhké čtvrti plné barvíren.

Jako má Praha svou Čertovku, mohl se i Liberec pyšnit náhonem městských mlýnů. Začínal velkým jezem nedaleko dnešní budovy Libereckého kraje a pokračoval podél ulice U Jezu směrem k Soukennému náměstí - místy, kde později stával dnes již zbouraný obchodní dům Ještěd. Městské mlýny byly postaveny v roce 1559.

Andreas Dzikos si místo vybral ze dvou důvodů. Jednak proto, že ho oslovila zajímavá historie, a také proto, že dnes je tato část města zanedbaná.

"Jsou tam zarostlé zahrady a celé je to takové ošklivé. Přitom dříve to bývalo zajímavé a poetické místo, které poskytovalo náměty i místním umělcům. Byl tu mlýnský náhon, protože řeka se v době textilních továren průmyslově využívala," zdůraznil student.

Ve svém projektu tak na historii Benátek jen navázal, vymyslel design a moderní řešení celé bytové zástavby, v níž by využil právě řeku Nisu.

"Je ale pravda, že vodní toky jsem nakonec přizpůsobil svým představám a projektu. Do detailů jsem je nekopíroval," poznamenal Dzikos.

Byty a obchody s půjčovnou loděk

Podle jeho návrhu by u Nisy vyrostl bytový komplex, kde by lidé v přízemí našli i menší obchody, galerii, ale také půjčovnu loděk, aby se mohli vydat na romantickou vyjížďku po řece.

"Samozřejmě bych byl rád, aby to někdo podle mého návrhu postavil, ale nevím, jak moc je to reálné. Vůbec jsem se třeba nezabýval finanční stránkou, takže ani nevím, jak velká by to byla investice," dodal student.

Kromě peněz neřešil ani problém stoleté vody. Ta by zřejmě Benátky zatopila a neochránila by je ani plánovaná protipovodňová opatření. Jak ale student podotýká, jeho cílem bylo hlavně vytvořit místo, kde by se lidé cítili dobře. "Zkrátka jsem chtěl do ošklivého prostředí vrátit život," uvedl.

Student liberecké architektury Andreas Dzikos by na nábřeží Nisy rád viděl
Student liberecké architektury Andreas Dzikos by na nábřeží Nisy rád viděl
Student liberecké architektury Andreas Dzikos by na nábřeží Nisy rád viděl

Na to, že řeka Nisa do života Liberečanů příliš nezasahuje, přestože protéká dolním centrem města, upozornilo loni také občanské sdružení Pravý zastupitel. Oslovilo architekty tří ateliérů, kteří měli oživit břehy řeky v okolí budovy krajského úřadu (návrhy najdete zde).





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.