Volba technologie příliš neovlivní cenu materiálu na hrubou stavbu

- Co se skrývá pod omítkou moderního domu Doby, kdy se rodinné domky stavěly výhradně z cihel, jsou nenávratně pryč. Výrobci stavebních hmot nabízejí nepřeberné množství stavebních systémů, z nichž mnohé kolem tradičních domů neprocházely ani zpovzdálí. Který z nich vybrat, když cena za materiál na hrubou stavbu není u jednotlivých technologií zase tak rozdílná? Dřevocementová kostra v kombinaci s polystyrenovou vložkou se vyplní betonem repro: durisol

Když se dřív někdo chystal stavět dům, měl to poměrně jednoduché. Věděl, že bude stavět z cihel, písku, vápna. Dnešní stavebníci mají těžší rozhodování. Domy zvenčí vypadají všechny stejně, s obyčejnou cihlou malého formátu se však pod omítkou setkáte už jen málokdy. Přednost dostávají duté cihelné bloky, beton, polystyrén, pórobeton a další materiály. Ceny jednotlivých technologií se sice nepatrně liší, například metr čtvereční obvodové zdi s omítkou a bez práce stojí mezi patnácti a sedmnácti sty korunami, protože však hrubá stavba tvořívá zhruba jen polovinu ceny domu, celkové výdaje za nové bydlení to příliš neovlivní.

Který ze stavebních materiálů je tedy nejvýhodnější? Odborníci se shodují, že každý má své pro a proti a žádný z nich nelze jednoznačně preferovat před ostatními či naopak zcela zatratit.
PLNÁ CIHLA UŽ JEN NA PŘĺČKY
Klasické maloformátované pálené cihly byly dřív nejběžnějším stavebním materiálem. Mají mnoho dobrých vlastností - dobré akustické vlastnosti, akumulují teplo. Dají se libovolně skládat a upravovat, takže je možné z nich vystavět na domě každý detail.
Bohužel vnější nosné stěny postavené z plných cihel v běžné tloušťce 45 centimetrů neodpovídají zdaleka současným normám pro minimální tepelný odpor. Navíc vzrůstající cena lidské práce odsoudila tento materiál do vyprávěnek prarodičů. Stavba z tak drobných prvků totiž pokračuje pomalu, spotřebuje se hodně malty, proto by se dům zbytečně prodražoval. Plná cihla se proto používá spíše na vnitřní příčky.
DUTÁ CIHLA DOBŘE IZOLUJE
Nevýhody plné cihly odstranil systém velkých cihelných bloků, které mají vevnitř duté komůrky a skládají se do sebe pomocí pera a drážky. Dobré vlastnosti přitom zůstávají - akumulují teplo, je to přírodní materiál, takže se v něm dobře bydlí.
Podle posledních zkušeností stavebních firem se ceny podobných systémů v poslední době snížily, takže hrubá stavba nemusí být drahá.
Nejznámějším systémem je zřejmě Porotherm, který má velmi propracovaný systém doplňků a překladů tak, aby bylo možné postavit jakkoliv členitý dům, podobné systémy však vyrábějí i jiné cihelny.
Klasicky jako s keramickými bloky se pracuje i s betonovými tvárnicemi, které jsou vevnitř vyplněny vložkou z polystyrenu, která zajistí dobré izolační vlastnosti. Stavebník však musí doslova s bičem v ruce hlídat zedníky, protože tvárnice se musí klást tak, aby izolace plynule navazovala po celé ploše stěny. Pokud by se tato zásada nedodržela, může se vytvořit takzvaný tepelný most, kde chlad může téměř bez odporu pronikat stěnou. Důsledkem je srážení vlhkosti a všechny ostatní potíže, které s tím souvisí.
PÓROBETON SE NEOMĺTÁ
Rychle a snadno se staví také z přesných pórobetonových tvárnic, z nichž nejpopulárnější jsou Ytong a Hebel. Jejich ceny se mírně liší. Zatímco například Ytong má podle rozpočtářů o něco dražší tvárnice pro obvodové zdivo, naopak mírně se zase prodraží příčky z konkurenčního Hebelu.
Tyto tvárnice mají velkou výhodu v tom, že se nemusí omítat, čímž se ušetří mnoho času při stavbě. Jsou navíc lehké, lze je snadno tvarovat či řezat, mají dobré akustické vlastnosti. Kdo však staví z pórobetonu, musí si dát velký pozor na skladování. Tento materiál má velkou nasákavost, proto by neměl zmoknout. Odborníci ho nedoporučují do vlhkého prostředí a stavět z něj například v záplavových oblastech by byl přímo nerozum.
MůJ POLYSTYRENOVÝ DOMOV
V době všeobecného nedostatku peněz se mnohé rodiny začínají vracet k naději s názvem stavba svépomocí. Na tuto strunu hrají nabídky firem, které přišly s nápadem, že je možné snadno postavit jakousi vnější slupku domu obloženou zevnitř polystyrenem. Když se postaví stěny, přijede míchačka s betonem a obal se jím vyleje. Tím vznikne jednolitá pevná betonová skořepina, která bude mít i dobré tepelně izolační vlastnosti.
Toto schéma rozvíjejí jednotlivé firmy každá po svém. Například systém Velox staví stěny z velkoformátových dřevocementových desek, Durisol sází mimo jiné na malé tvárnice z téhož materiálu, se kterými se na stavbě snadno manipuluje.
Firma Cepol dovedla tuto myšlenku do krajnosti tím, že samotný systém, který se vyleje betonem, je z polystyrenu. Výsledkem jsou vynikající izolační vlastnosti a snadná manipulace s lehkými tvárnicemi, ale také měkký povrch stěn, problémy při budoucích opravách a rekonstrukcích či neprodyšné vnitřní prostředí.
Tyto a podobné firmy nabízejí svým klientům, že na stavbu dodá svého technika, pod jehož odborným vedením je možné postavit hrubou stavbu prakticky svépomocí a tak ušetřit.
CENY SE PRŮBĚŽNĚ MĚNĺ
Cenová výhodnost jednotlivých stavebních systémů se průběžně mění. „Například mnohé cihelny mimo sezonu snižují ceny. Kdo má možnost cihly skladovat alespoň trochu v suchu, může na materiálu hodně ušetřit,“ radí Zdeněk Archleb z firmy Ekospol. „Dobře vypálený keramický materiál má totiž podstatně menší nasákavost než třeba pórobeton. Ten zmokne a rozpadne se,“ upororňuje Archleb.
Na nestálost cen stavebních materiálů poukazuje i Lumír Tomandl z firmy Porings, která se zabývá normováním cen ve stavebnictví. „Ceny se obvykle aktualizují každého půl roku, jednotliví výrobci do tohoto procesu navíc vstupují cenovými akcemi v rámci konkurenčního boje. Ceny se liší i podle regionu. Proto je třeba se dívat na tabulkové ceny opatrně a používat je hlavně jako vodítko a pro orientaci,“ říká Tomandl.

Co je pod omítkou tohoto domu? Cihla, beton či polystyren?