Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Pondělí 20. října 2014. Vendelín

Česká Niagara: vodní elektrárnu na Šumavě srovnávali s niagarskou

  1:00
Když byla postavena pod Čertovou stěnou u Vyššího Brodu vodní elektrárna, stala se svým výkonem rázem největší svého druhu v Rakousko-Uhersku i ve střední Evropě. Noviny impozantní stavbu dokonce srovnávali s tou, která byla vybudována na Niagaře.

Pro Šumavu měla elektrárna obrovský význam, protože pomohla rozvoji místního průmyslu, dodávala elektrický proud i městům jako byl Vyšší Brod nebo Český Krumlov i dalším městečkům a obcím.

Fotogalerie

Tvůrcům díla se podařilo řeku přivést na kopec. Byli tak "úspěšnější" než čert v pověsti. V té se totiž praví, že chtěl zabránit výstavbě kláštera v nedalekém Vyšším Brodě tím, že postaví přes údolí hráz z kamení, aby zadržel vodu a tou klášter zatopil.

Jenže svůj úkol do půlnoci nesplnil, a tak se kamenná hráz zřítila a balvany zavalily koryto řeky a její svahy.

Právě síla vody, která prochází přes tyto kameny, inspirovala Bedřicha Smetanu k dílu Čertova stěna. Historii unikátní vodní elektrárny je věnována epizoda z dokumentárního cyklu Zrezivělá krása (ČT2 v sobotu 31. března ve 14:30).

Zázrak zvaný lidská dřina

O elektrárně pod Čertovou stěnou se začalo hovořit už v 80. letech devatenáctého století, ale myšlenku svést vodu Vltavy od Loučovic až k Vyššímu Brodu jako první zpracoval až inženýr František Karel. Konečný projekt nakonec ale dodala projekční kancelář Ganz & Comp.

V kamenitém terénu začal obtížný výkop přírodního kanálu v roce 1896, vodoprávní povolení vodního díla bylo ale schváleno výnosem Císařského a královského místodržitelství v Čechách až v březnu 1898.

Elektrárna byla spuštěna v roce 1903.

Elektrárna byla spuštěna v roce 1903.

Přírodní koryto bylo obloženo kamenem.

Přírodní koryto bylo obloženo kamenem.

Místo původně předpokládaných Giradotových turbín se použily tehdy nové, mnohem výkonnější Francisovy turbiny. Ty stačily pouze čtyři. Kolaudace proběhla v roce 1903.

Elektrárnu zničila přehrada

Když se spustil provoz elektrárny, tvořilo ji šest částí. Především jez pod Loučovicemi. Měl 32 m dlouhou korunu s rybí propustí, na niž navazovala pětimetrová trámová základová výpusť.

Obří dílo představoval náročně vyhloubený přírodní kanál o délce 1 650 m, šířce 5,7 m, hloubce 3,2 m a spádu jedno promile. Další část představoval vodní závěr neboli komora, kde končil kanál a začínalo tlakové potrubí. To bylo ocelové, nýtované, o délce 560 m a průměru 1 800 mm. Dodávalo až 7,5 m3 vody za vteřinu.

V roce 1926, tak, jak se elektrárna neustále rozšiřovala, dodaly Vítkovické strojírny ještě druhé tlakové potrubí o délce 640 m a průměru 2 000 mm.

Přírodní kanál se začal kopat v roce 1896, stavba byla schválena až výnosem v

Přírodní kanál se začal kopat v roce 1896, stavba byla schválena až výnosem v roce 1898.

V budově strojovny (49 × 12,3 m a výšce 9 m) byly umístěny hydroagregáty. Dálkové vedení dlouhé 25 km přenášelo výkon elektrárny bez transformování do vlastního závodu v Pečkách (Větřní).

Pamětníci v epizodě vzpomínají i na hluk, elektrárna totiž "vypouštěla" do okolí 100 decibelů. Když probíhala nutná odstávka, budili se prý lidé nenadálým tichem.

Sláva elektrárny pod Čertovou stěnou skončila s výstavbou Lipenské přehrady a svedením veškeré vltavské vody do podzemního tunelu. Pouze se musela nějaký čas upouštět voda z přehrady dál do vltavského koryta, protože některá zařízení papírny ve Větřní byla stavěna na kmitočet 42 Hz.

Strojní zařízení tvořily tři hydroagregáty, v roce 1911 přibyl čtvrtý.

Strojní zařízení tvořily tři hydroagregáty, v roce 1911 přibyl čtvrtý.

Hala strojovny měla 49 × 12,3 m, výšku 9 m a tloušťku stěn 0,8 m. Bohužel

Hala strojovny měla 49 × 12,3 m, výšku 9 m a tloušťku stěn 0,8 m. Bohužel strojní vybavení je už nenávratně pryč.

Časem však došlo k jejich výměně, a tak postupně zmizelo i veškeré vybavení strojovny. Zmizelo i jedno tlakové potrubí. Zbývající dnes využívají tři malé soukromé vodní elektrárny.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.