Každá z provádějících firem má své „nezpochybnitelné argumenty a laik, kterého zajímá hlavně konečný výsledek (tedy ušetřené peníze za vytápění), nemá šanci se z bludiště kladů a záporů sám vymotat.
Vnitří izolace spíše do chráněných budov
Podle Jany Kantorové z Technického a zkušebního ústavu stavebního v Praze se zateplování provádí většinou zvenčí, k vnitřnímu zateplení se sáhne spíše u historických budov, kdy se nesmí poškodit vzácné štuky na fasádách. Podle odborníků se v tomto případě není třeba tolik bát takzvaných tepelných mostů (míst, která jsou v zimě kvůli špatné izolaci podstatně studenější než okolní zeď a na kterých často kondenzuje vlhkost z místnosti), protože tyto budovy byly prověřeny desítkami nebo dokonce stovkami let užívání.
Spíše je potřeba dbát na to, aby se při celkové rekonstrukci zcela nezměnilo klima uvnitř budovy. „Problém nejčastěji vzniká výměnou oken za nová, absolutně těsná. Pokud se navíc zruší kamna a zaslepí komínové průduchy, místnosti nemohou dýchat a hromadí se v nich vlhkost. Ta se za určitých podmínek může začít srážet, varuje specialista na vady staveb Ladislav Bukovský.
V zimě nelze netopit
Jako velkou výhodu uvádějí někteří zastánci zateplení budovy zevnitř odstranění akumulace tepla do zdí s tím, že se přes den nemusí topit, protože se zaizolované místnosti bleskově zahřejí až v okamžiku, kdy přijde rodina z práce nebo ze školy domů. „Přiznám se, že bych se takového argumentu trochu bál, uvádí Ladislav Bukovský. „I když pominu, že na zavěšení každé skříňky nebo těžšího obrazu do polystyrénu a sádrokartonu se musí použít speciální, a tím i dražší hmoždinky, nelze v zimě část dne zcela netopit. I když má zateplená stěna vynikající tepelný odpor, pořád jsou tu ještě okna, která propouštějí daleko větší množství chladu v porovnání se zdí, vysvětluje Ladislav Bukovský. Skla jsou výrazně chladnější a dochází ke kondenzaci hlavně na střešních oknech. Tím se zvětšuje nebezpečí růstu plísní.
K čemu je dobrá akumulace tepla
Stavební systém, kdy se dům postaví z betonových tvárnic a zevnitř odizoluje, pochází z Francie. „Tam jsou ale naprosto rozdílné klimatické podmínky, připomíná Bukovský. Rozdíly teplot uvnitř a vně místností bývají podstatně menší než u nás. „Ve vnitrozemském klimatu se naopak tisíciletou zkušeností přišlo na to, že systém, kdy se do zdí naakumuluje teplo z vytopené místnosti, je výhodnější. Hlavně v přechodných obdobích se často dům vyhřeje z denního slunečního svitu a v noci naopak zdi vrací teplo zpět do místnosti a nemusí se vůbec topit, vysvětluje Ladislav Bukovský. Naopak tam, kde je akumulace tepla úplně vyloučena, jako například po zateplení domu zevnitř nebo třeba v dřevostavbách, se mnohdy v noci přitápí s nadsázkou řečeno už po svaté Anně. V případě jakýchkoliv pochybností je lépe projekt zkonzultovat se znalcem z oboru, bezplatné informace poskytne také Česká energetická agentura na „zeleném telefonním čísle 0800/155 211.
Vnitřní zateplení
+ nevyžaduje lešení
+ zachová členitou vnější fasádu
+ umožní zateplit jen některé místnosti
- rosný bod se posunuje více dovnitř stěny, nebezpečí poškození konstrukce, rozšíření skrytých vad
- snižuje se tepelná akumulace
- snižuje se užitná plocha místnosti
- v průběhu zateplování nelze místnosti užívat
Vnější zateplení:
+ tvoří souvislý obal kolem budovy bez tepelných mostů
+ zachovává akumulaci a vlhkostní mikroklima místnosti
+ snižuje dilatační pohyby původní obvodové konstrukce
+ chrání ji před účinky atmosféry
+ zateplení lze provést za plného provozu v domě
- zateplit se musí vždy minimálně celá stěna domu
- není vhodné pro historické domy s členitou fasádou
 Pro zateplení domu je možné zvolit kombinaci minerální vlny a obložení lícovými cihlami |
