Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vilu Tugendhat si postavili v USA. Inspiraci si majitelé přivezli z dovolené

  1:00aktualizováno  1:00
"Těbůh! Projelo mi hlavou," vzpomíná architekt Martin Werminghausen z bostonského studia Next Phase. Za 600 000 dolarů měl totiž postavit dům. Ovšem ne ledajaký, ale ve stylu brněnské vily Tugendhat, kterou navrhl Ludwig Mies van der Rohe.

Vila "Tugendhat" v Bostonu je zvenčí obložena cedrovým dřevem | foto: Archiv Martina Werminghausena

Martin Werminghausen výzvu přijal. A byla opravdu velká. Svazující byl nejen finanční limit, ale také omezený půdorys (bylo nutné se vejít maximálně do 297 m2 zastavěné plochy). A samozřejmě velký závazek představovalo jméno Ludwiga Mieseho van der Roheho.

"Uvidíme, co s tím svede Mies," řekl si architekt Werminghausen a pustil se do práce. Výsledný nový dům splňuje všechny požadavky na moderní prostory pro rodinu. "Korpus" domu pod střechou slouží jako nástroj, který rozehrává přirozené světlo pod velkými stromy. Soukromé místnosti domu jsou kompaktní a půvabně uspořádané kolem velkého centrálního dvouposchoďového prostoru s vyvýšenou částí.

Dům tak žije v symbióze s malebnou zámožnou čtvrtí krásným "stromovým prostorem", slunečními cykly a ročními obdobími stejně jako slavná vila Tugendhat v Brně. Promlouvá vlastním jazykem díky vyhraněné čistotě zvenčí a prostorovou volnosti uvnitř.

Dům je určen pro čtyřčlennou rodinu

Dům je určen pro čtyřčlennou rodinu

Inspirace z dovolené

A jak rodinný dům v Bostonu vlastně vznikl? Investoři, venezuelský podnikatel a jeho manželka, která překládá lékařské texty a tlumočí na odborných lékařských akcích (a má tudíž slušné příjmy), žili předtím více než deset let v bostonské čtvrti Brookline se svými dvěma dětmi. V lokalitě chtěli zůstat.

Když však přišla možnost koupit nejstarší a nejmenší dům v blízké čtvrti Chestnut Hill, což je velmi konzervativní a drahá obytná čtvrť, neváhali. Cenná však byla pouze parcela, původní stavba byla zralá na zbourání.

Dům těsně před dokončením

Dům těsně před dokončením

"Klient přišel za mnou do kanceláře i s manželkou a ukázali mi video ze své rodinné dovolené v Evropě. Na záběrech byla vila Tugendhat, kolem ní se procházeli lidé… Manželé tvrdili, že si tu vilu zamilovali a chtějí něco podobného za 600 000 dolarů," vzpomíná Martin Werminghausen.

"Uvedlo mě to do rozpaků, protože se mi nikdy předtím nestalo, že by mě nějaký klient požádal, abych mu postavil Miese! Musím uznat, že ho velmi obdivuji. Je jedním z mých oblíbených architektů, skutečný mistr. Svým způsobem bylo ze strany klienta tou největší poctou, že nasadil laťku tak vysoko tím, že zmínil Miese. Jak mohli vědět, že jsem jeho fanoušek? Ta výzva mně chytla a čím více jsem se o té rodině dozvídal, tím jsem ji měl raději," popsal pro iDNES.cz architekt Werminghausen.

Vila "Tugendhat" v Bostonu je zvenčí obložena cedrovým dřevem

Vila "Tugendhat" v Bostonu je zvenčí obložena cedrovým dřevem

Cíl: rozehrát světlo

"Zajel jsem si tu parcelu obhlédnout," líčí dál Werminghausen. "Byl to krásný pozemek o rozloze něco přes 2 000 metrů čtverečních. Duby kolem domu byly nádherné a vytvářely stromovou prostoru, na niž jsem chtěl dům napojit – podobně jako Mies. Chtěl jsem, aby si dům pohrával se světlem stejně, jako si nástroj pohrává ze zvukem."

Neměl pochopitelně ani rozpočet, ani úmysl kopírovat přímo vilu Tugendhat, to by se u tak malého domu realizovalo poměrně těžko. "Připomínka Miese se mi však podařila tím, že jsem vytvořil otevřený a kontinuální prostor, jejž aktivují stromy a světlo," popisuje architekt Werminghausen.

Dům před nastěhováním

Dům před nastěhováním

Exteriér domu je dramaticky soudobý, má vodorovné cedrové vnější obložení, velká okny s centrálním skleněným pilířem a prolamovanou střechou s masivním přesahem, který spojuje obytnou část s oddělenou garáží. Další široké přesahy chrání před poměrně drsným podnebím Nové Anglie.

Vnitřek domu je ale naprosto moderní. Má bílé stěny, podlahy z tmavého dřeva a kování z průmyslové oceli na dveřích, oknech a schodišti. Werminghausen však zachoval klasický čtvercový podlahový půdorys s prostorem nahoře vypínajícím se nad přízemím.

Krb byste v brněnské vile hledali marně

Krb byste v brněnské vile hledali marně

Dům snů za dostupnou cenu

"Je to velmi symetrický dům s křížem ve středu," říká Werminghausen, "s dvouposchoďovým prostorem. Je jako kostel, až na to, že bohem tohoto kostela jsou stromy a příroda a denní světlo."

Přímá připomínka vily Tugenhadt je skryta ve čtyřech křížových ocelových sloupech uprostřed domu, které dal Werminghausen vyrobit na zakázku přímo podle brněnské vily.

"Chtěl jsem se na Miese nějakým způsobem odkázat, postavit reminiscenci k ocenění tohoto génia. Nikdo si nejspíš tohoto ´věnování´ nevšimne, ale já o něm vím," říká Werminghausen.

Vila "Tugendhat" v Bostonu

Vila "Tugendhat" v Bostonu

Vila "Tugendhat" vyrostla na předměstí Bostonu

Vyrostla na předměstí

Pokud jde o rozpočet, Werminghausen jej překročil jen nepatrně – a to ještě kvůli rozhodnutí doplnit přízemí o koupelnu, druhý rodinný pokoj a hudební salonek, s nímž majitelé přišli na poslední chvíli.

"Na začátku se zdálo, jako by postavení tohoto domu bylo cosi jako sen, víte," říká majitel, který největší zásluhy na udržení nízkých nákladů přičítá stavební firmě z West Roxbury, jež Werminghausenův projekt realizovala. "Ale když si člověk hlídá každou vydanou penci, je přesto možné získat dům svých snů této velikosti za umírněný rozpočet."

Dům před nastěhováním majitelů

Dům před nastěhováním majitelů

Galerie v patře

Galerie v patře

autor

Martin Werminghausen (14. 10. 1960) absolvoval Technickou univerzitu v Západním Berlíně (1985), obor architektura, pět let nato si odnesl doktorát z architektury z univerzity v Darmstadtu, následovala výuka architektura na řadě evropských a amerických univerzit (mj. na Massachusettském technickém institutu).

V letech 1996 až 2004 působil jako projektový architekt ve stuttgartském ateliéru Behnisch, Behnisch und Partner, kde mj. navrhl vědecký komplex Genzyme Center na Harvardově univerzitě, za nějž v roce 2005 obdržel platinovou cenu LEED (za nejlepší energeticky a ekologicky řešený projekt).

Komplex Genzym tvoří čtyři propojené budovy s kancelářemi, laboratořemi a společenskými prostorami a s centrálním dvorem uprostřed. Tím integruje jak celkovou zeleň, tak atmosféru harvardského kampusu. Inovativní systém vytápění a chlazení umožnil přinejmenším padesátiprocentní snížení spotřeby energie oproti srovnatelným budovám.

Vedle toho je Werminghausen nositelem více než dvacítky dalších architektonických cen v Německu, Rusku, Číně či Bulharsku a první platinové ceny LEED za maloobchodní budovu: supermarket v Augustě ve státě Maine, který má plochu 4 410 m2 osvětlenou denním světlem a spotřebuje o 59 % méně energie než srovnatelné areály.

"Z hlediska městské výstavby a architektury dávám přednost neobvyklému, snažím se zavádět obvyklé neobvyklým způsobem. Při navrhování a kompozici staveb v prostoru usiluji o koncepci, jíž by se dalo říkat ´humanistický´ design. Jsem přesvědčen, že tento přístup může rovněž vést k prostotě projektů, k důrazu na udržitelnost a vztah designu k přírodě a technice, že je to přístup biofilní," říká o své tvůrčí metodě architekt.

Od roku 2004 je partnerem v bostonském ateliéru Next Phase (USA).

Stejně jako Tugendhat v Brně i v Bostonu byla snaha nabídnout co největší výhled do zahrady

Stejně jako Tugendhat v Brně i v Bostonu byla snaha nabídnout co největší výhled do zahrady

vila Tugendhat v BRně

Nejslavnější brněnská vila byla v roce 1995 prohlášená národní kulturní památkou. V roce 2002 byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví.

Vila Tugendhat

Vila Tugendhat

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.