Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vilové čtvrti vznikaly jako satelity

  1:00aktualizováno  1:00
Čtvrti Ořechovka a Hanspaulka, ve kterých je nejdražší bydlení, vznikly za první republiky, podobně jako dnešní satelitní městečka. Měly však výhodu - blízkost Pražského hradu a přední české architekty.

Vila Lídy Baarové. Prvorepublikový dům prochází rekonstrukcí | foto: Ilona ŠáralováMF DNES

Architekti, kteří Ořechovku a Hanspaulku stvořili, mysleli nejen na architektonické ztvárnění nových domů, ale i na kino, hospody, školy a obchody... "Vše bylo dokonale promyšleno," říká architekt Zdeněk Lukeš.

Byly Hanspaulka s Ořechovkou vždy symbolem prestižních adres?
Samozřejmě ano - už proto, že se v centru Prahy podařilo realizovat takzvaná zahradní města podle anglického nebo německého modelu. Tehdejší radnice navíc trvala na kombinaci luxusní zástavby a jednoduchých řadových domků pro nižší střední vrstvu. Chtěla tak předem vyloučit, aby se z těchto enkláv staly jen oblasti pro zámožné.

Jak vůbec tyto vilové čtvrti za první republiky vznikly?
Byly to původně nezastavěné oblasti, kde se nalézaly pouze staré usedlosti, jinak sady, pole a v případě Vořechovky (jak se dříve jmenovala) také vojenské objekty. Na Ořechovce nechalo město udělat na počátku dvacátých let regulační plány po soutěži, kterou vyhrál Kotěrův žák, architekt Jaroslav Vondrák. Domy, řadové domky nebo dvojdomky tam pak projektovali slavní architekti té doby: Roith, Hübschmann, Janák, Sláma a samozřejmě Vondrák, později přibyli další. Zástavba Hanspaulky byla řešena podobně, byly tu skupiny řadových domů i vil - tu první si postavil vlastně ještě před první světovou válkou architekt Klenka. Nejznámější z nich byla samozřejmě kolonie Svazu čs. Díla na Babě.

Daly by se nové kolonie přirovnat k dnešním satelitním městečkům?
Ne tak docela - vždyť třeba Ořechovka je jen kousek od Pražského hradu.

Nechyběla tehdejším obyvatelům nových čtvrtí občanská vybavenost? Na tu dnešní majitelé domů v nových satelitech žehrají.
Vše bylo dokonale promyšleno - vznikla tu centra s obchody, biograf, hospody i školy.

Jaké nejcennější domy tu lidé najdou?
Na Ořechovce je jistě ikonou číslo jedna Müllerova vila od světoznámého Adolfa Loose, ale velmi cenná je také umělecká kolonie v holandském stylu od Pavla Janáka s vilami pro profesory Fillu, Kafku, Beneše, Jaroslava Bendu. Stojí tu dům Václava Špály od Otakara Novotného, Španielův dům od Ladislava Machoně nebo vlastní vila architekta Bohumíra Kozáka. Velmi cenná je i Traubova vila od známého berlínského architekta a designéra Bruno Paula (dnes je to maďarská rezidence). Na Hanspaulce je kromě Baby asi nejkrásnější vila herečky Lídy Baarové od Ladislava Žáka, ale krásné domy tu projektovali také Štipl, Mendl, Benš, Tyl, Starý a F. M. Černý. Za mimořádně cenný lze považovat vlastní dům architekta Eugena Linharta, který snad viděl za své návštěvy Prahy v roce 1928 i Le Corbusier. No a vlastní Baba, to je plejáda skvělých projektantů tří generací: jen namátkou slavný Holanďan Mart Stam, dále Gočár, Janák, Starý, Kavalír, Kerhartové, Zelenka či Kučerová-Záveská.

Zmínil jste jméno slavné herečky Lídy Baarové. Které další slavné osobnosti tu bydlely?
Na Ořechovce kromě výše jmenovaných třeba výtvarníci Václav Fiala, Břetislav Benda, básník Vilém Závada, architekti Hübschmann, Vondrák, Ossendorf, filozof Krejčí, na Babě třeba architekt Pavel Janák, autor urbanistického řešení kolonie, designér Sutnar či ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Herain.

Pokazily některé pozdější dostavby urbanistickou koncepci těchto míst?
Takzvaná "výstavní kolonie" na Babě je vlastně nejzachovalejším souborem tohoto typu v Evropě, protože obdobné kolonie ve Stuttgartu, Vídni a Vratislavi byly značně poškozeny válkou a brněnská byla hrozně poničena adaptacemi v minulé éře. Ale i Baba dostala zabrat nevhodnými úpravami řady domů, nicméně alespoň urbanismus je celkem zachován. Na Ořechovce spatříte rovněž pár necitlivých zásahů a také Hanspaulka dost utrpěla, i když některé nové domy jsou kvalitní.

Jak se podle vás současní majitelé k domům chovají?
Mezi majiteli najdeme mimořádně kultivované lidi, kteří se snaží domy udržet v původním stavu nebo je do tohoto stavu navracejí. Na Babě je krásně udržovaný třeba Herainův dům od architekta Žáka nebo dům architekta Antonína Černého, slušně opravena je Janákova vilka, vzorná je rekonstrukce Stamova domku od architekta Lábuse. V Neherovské ulici stejný projektant opravuje vilu Lídy Baarové. Rovněž na Ořechovce je řada domů v původním stavu, z citlivých oprav je třeba na prvním místě jmenovat vilu Müller, která je navíc otevřena pro veřejnost. Tato stavba by si velmi zasloužila statut památky UNESCO.

Uvažovalo se někdy na Ořechovce nebo na Hanspaulce o vzniku nějaké naučné stezky?
To nevím, ale třeba radnice v Praze 6 něco podobného plánuje. Zatím, pokud vím, chystá speciální expozici věnovanou funkcionalistické architektuře obvodu. Ta by měla být v opraveném Skleněném paláci na náměstí Svobody v Bubenči - další krásné moderní stavbě obvodu od architekta R. F. Podzemného. Na Babě měla být také postavena replika dřevěného srubu, který tu kdysi stával jako infocentrum výstavní kolonie. Taková infocentra mají i další kolonie. Teď to nějak vázne, ač byl již hotov projekt profesora Lábuse. Bylo by také hezké, kdyby vyšel průvodce po architektuře této oblasti, která patří v Praze k nejzajímavějším, co se týče moderní architektury, a to nejen té funkcionalistické. A je tu ještě jedna věc, na kterou neupozorňuji poprvé. Profesor Pavel Janák, který zanechal v této oblasti nesmazatelné stopy (byl také třeba architektem Pražského hradu po Plečnikovi a rovněž vynálezcem architektonického kubismu), přišel o svůj hrob na hřbitově u sv. Matěje. To je velká ostuda, kterou však lze jistě snadno napravit. Je hezké, že mu bylo posmrtně loni uděleno čestné občanství Prahy 6, ale bylo by ještě hezčí, kdyby mu bylo možno dát na hrob aspoň kytku.

Autoři:




Nejčtenější

Sousedova zídka se značně naklání.
Sousedova zídka se kácí na náš pozemek. Na opravu prý nemá peníze

Bydlíme v řadovce a bojujeme se sousedem a s jeho zídkou, která se nebezpečně naklání na náš pozemek. Soused tvrdí, že na opravu nemá peníze a že jsme špatný...  celý článek

Výjimečnost přináší koncepce a materiálové provedení domu, který stojí ve...
Dvojvila v Kuvajtu má minimalistický interiér a garsonky pro řidiče

Dva bratři a jejich rodiny se rozhodli, že si postaví společný dvojdomek. Dům na předměstí hlavního města Kuvajtu ve čtvrti Al Yarmouk má dvacet koupelen,...  celý článek

Nový vhodný nábytek by si měli lidé pořizovat ještě před odchodem do důchodu.
Co změnit v bytě, aby se v něm dobře cítil padesátník i senior

Slovo senior nezní příliš populárně, ale starším pětašedesáti let se stane většina z nás. I bydlení ve stáří má svá specifika, která se postupem času ještě...  celý článek

Rodinný dům, Praha. Třípodlažní dřevostavbu s malým objemem kotví v prudkém...
Skvělá architektura v Česku. Kvalitní stavby u nás rychle přibývají

V Čechách a na Moravě se opět urodilo. Není to zásluha přírody, ale především šikovných architektů, osvícených, někdy i odvážných investorů, kteří se pustili...  celý článek

Mírně svažitý pozemek při stavbě domu nebylo nutné nijak zvlášť modelovat.
Dřevo fasády svého domu čistí savem, o šedivou patinu nestojí

Rodina se dvěma dětmi hledala nemovitost v blízkosti Prahy skoro rok. Pak se od známých dozvěděli o příležitosti koupit pozemek v Mnichovicích a stejným...  celý článek

Další z rubriky

Novinkou jsou zlaté sloupy v hlavní barové místnosti.
Bar podle Becherovky a pístů z ponorky z filmu Vynález zkázy

Filmový festival v Karlových Varech finišuje. V těchto dnech se městu dokonce přezdívá „Karlovy Bary“. Hosté tu mají řadu příležitostí, kde se občerstvit....  celý článek

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny...
Stylovou restauraci v Michli zdobí zrárna masa a grafika steaků

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny restaurace v pražské Michli. Dock House potřeboval po deseti letech provozu atraktivnější...  celý článek

Mutants - regálová reprosoustava z pryskyřice
Designéři vytvořili koberec ve tvaru Beskyd či reproduktory jako sochy

Vzlétnout do oblak, zachytit inspiraci a přistát na zem s nápadem, který osloví veřejnost. Takové jsou imaginární cesty Petry Krausové a Libora Sošťáka ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.