Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vilu Romana Janouška i dům Zdeňka Bakaly navrhl stejný architekt

  1:00aktualizováno  1:00
O lobbistovi Romanu Janouškovi lze napsat mnohé. Rozhodně má však dobrý vkus, pokud jde o výběr architekta. Radan Hubička navrhoval i dům Zdeňka Bakaly na Modravě či pracovnu Fidelise Schlée.

Známý pražský architekt Radan Hubička se může pochlubit celou řadou zajímavých realizací. Například restaurací Aureole v mrakodrapu City Tower (109 metrů) na Pankráci, která je umístěna v posledním 27. patře. Podnik s terasou nabízí úžasný výhled na celou Prahu.

Radan Hubička je totiž zastáncem výstavby mrakodrapů v Praze, byl i v expertní skupině architektů pro Národní knihovnu. Je také autorem vily v Praze 4, jejíž existence vyvolala v poslední době nebývalý zájem veřejnosti. V katastru nemovitostí je totiž uvedena jako její majitelka Simona Janoušková, manželka lobbisty Janouška. Sousedé z ní radost nemají.

Letecký pohled: vlevo je vila Romana Janouška, vpravo stojí vila Miroslava

Letecký pohled: vlevo je vila Romana Janouška, vpravo stojí vila Miroslava Dvořáka.

Majitelům vedlejší vícegenerační vily vadí zejména bílá stěna a ztracený výhled na Prahu, o nějž přišli. "Jsou dodrženy všechny zákonné odstupy tak, aby nedošlo ke snížení komfortu domu zadních sousedů. Samozřejmě, že polovina domu přišla o výhled na Prahu, stejně jako kdysi oni zabránili výhledu domu za nimi přes ulici. K obdobné situaci nedošlo jen tady, ale vznikají na celém světě. Pokud je před vaším domem volná parcela, musí majitel počítat, že někdy bude zastavěna, a tím přijde o výhled," vysvětluje architekt Hubička.

"Bydlím tady 36 let, pozemek byl vždy volný, využívala jej pouze britská ambasáda. Každý rok v březnu tady pořádali ohňostroj, jinak nic. Výhled na celou Prahu jsme měli opravdu nádherný," vzpomíná Vladimír Kuna, jehož rodina vlastní dům vedle Romana Janouška. Pak však přijely maringotky Metrostavu a začala stavba, která idylu ukončila.

Dům se zvědavým pohledům brání pevnými stěnami.

Dům se zvědavým pohledům brání pevnými stěnami.

Pohled z podkrovního bytu rodinné vily

Pohled z podkrovního bytu rodinné vily

Právě od Diplomatického servisu (příspěvkové organizace ministerstva zahraničních věcí) odkoupil Roman Janoušek pozemek za necelých sedm a půl milionu korun. Stavba byla zahájena v roce 2005 a i přes protesty sousedů dostavěna v podobě třípodlažní vily s obytnou terasou.

Zvláštní je, že se hned několik architektů odmítlo vyjádřit se pro iDNES.cz s hodnocením stavby. Stručně: jako stavba kvalitní, ovšem v daném kontextu necitelné vůči okolí...

Architekt Jan Rampich, který netušil, kdo je autorem, pro časopis Dům a zahrada napsal: "Půvabná, ba špičková stavba velkorysého rozvrhu. Pokud je to vícebytový objekt (tzv. viladům), který je v dané lokalitě územním či regulačním plánem přípustný - bez připomínek. Pokud to bylo stavěno jako rodinný dům (nejvýše dvě nadzemní podlaží + podkroví), je to jen důkaz hypertrofované duševní flexibility příslušného úředníka: to horní podlaží za podkroví zajisté nemůže pokládat ani slepý krtek, natož ctihodný vašnosta s kulatým razítkem."

Fotogalerie

Vila s výtahem

Stavba na rohové parcele v lukrativní části Prahy 4 Podolí nabízí zejména z obytné terasy a třetího podlaží panoramatický výhled na Prahu.

Proto architekt Hubička umístil denní zónu právě do třetího podlaží a ložnice naopak do druhého. V prvním je bazén se spa a výstup na zahradu.

"Hmota domu je situována rovnoběžně s ulicí a tvoří ji tři prosklené kvádry položené na sebe jedním směrem. Jsou různých délek a na západní straně různě tvarované, horizontální linie podtrhují vrstevnatost obou domů," je popsán dům na stránkách studia.

Hned vedle domu Romana Janouška totiž stojí druhá vila od stejného autora, kterou vlastní Miroslav Dvořák, generální ředitel Českého aeroholdingu.
Architekt Hubička mohl zapustit suterén první vily do svahu.

Svažitý terén dovolil zapustit suterén horní vily do svahu.

Svažitý terén dovolil zapustit suterén horní vily do svahu.

Z jižní strany je tak vila třípodlažní, s hlavním vstupem na úrovni prvního nadzemního podlaží. Naopak vjezd do garáže a druhý vstup do domu je v rovině suterénu stejně jako vstup do vedlejšího domu Miroslava Dvořáka.

Ing. arch. Radan Hubička

* 1960 v Praze

Autorizovaný architekt, člen České komory architektů, absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Pracoval jako architekt v Ateliéru C 12, v Krajském projektovém útvaru Praha,

1989 – stáž v projekční kanceláři CBC Paříž
1990 – architekt v Architektbüro Tadeusz Spychala, Vídeň
1991–1995 – architekt v Architekturatelier Boris Podrecca, Vídeň
1995 – založil Architektonický ateliér Radan Hubička

Zdroj: AARH

Janouškův třípodlažní dům má výtah, jímž jsou propojena všechna podlaží. Kvádry různých délek, z nichž je vila složena, umožňují zajímavé průhledy a odlehčují hmotu domu.
Jenže právě "průhlednost" k sousedům nebyla žádoucí, a tak zde vznikla plná stěna oddělující vilu od sousedního domu.

Vladimír Kuna tvrdí, že na plánech stěna nebyla, pouze prosklené plochy. Rodina se ohradila i proti "třetímu podlaží", tím je však podle architekta Hubičky pouze střešní nástavba, která vznikla na další stavební povolení.

Stejně tak byla podle něho součástí projektu již od počátku plná stěna. "Domnívám se, že pro sousedy je lepší koukat do zeleně než do oken souseda," dodává Radan Hubička..

Tento výhled měli majitelé vily před stavbou.

Tento výhled měli majitelé vily před stavbou.

Námitky obyvatelů vedlejší vily zpracované právníkem proti částečně kryté obytné střeše postoupil stavební úřad magistrátu. Ten je neuznal. Architekt Hubička obhajuje i plnou stěnu, která by podle něho měla časem obrůst přísavníkem a nabídnout sousedům výhled do zeleně, nikoli do zdi. Bohužel zatím je stěna holá.

Architekt, který navrhoval třeba dům Zdeňka Bakaly na Modravě (ten je zapuštěný do terénu, aby splynul s okolím), zdůrazňuje, že obě vily plně respektují nejen zákonné předpisy, ale svým pojetím odpovídají rezidenční čtvrti, kde ve 30. letech minulého století vznikla celá řada funkcionalistických staveb.





Nejčtenější

Osvětlení jídelního stolu zajišťuje ikonická lampa Tolomeo (Artemide),...
Ve vile z 20. let vznikl podkrovní byt. Boj s trámy nebyl jednoduchý

Do Řevnic se Barbora vracela, dříve tu bydlela. S manželem Janem teď měli štěstí, koupili zde dvoupodlažní podkrovní byt s plochou 150 metrů čtverečních v nově...  celý článek

Pokud se na pánvi smaží, plocha s patentovanou  úpravou SensoRed je pouze...
Kuchyňské trendy opisují od profesionálů, někdy jde ale jen o módu

Evropa propadla euforii z domácího vaření a pečení. A také nutnosti dodržování pitného režimu. Jen tak si lze vysvětlit letošní nabídku únorového veletrhu...  celý článek

Rachel Robertsová stojí před svým domem v anglickém městě Stoke-on-Trent.
Koupila dům za jednu libru. Po rekonstrukci ho může prodat za 50 tisíc

Rachel Robertsová se v roce 2014 přihlásila do programu, který vyhlásila radnice anglického města Stoke-on-Trent. Vybraní zájemci získali vybydlené obecní...  celý článek

Stropní závěsné svítidlo - inspirace továrními svítidly je zcela zřejmá.
Staré industriální lampy nevyhazujte. Patří k módním trendům

Ani svítidlům se nevyhnula vlna industriálního nadšení. Různé industriální prvky se v poslední době uplatňují v architektuře, ale také v nábytku. Některé jsou...  celý článek

Koupelna je vizitkou udržovanosti bytu a v palermských obydlích bývá pro Čecha...
Palermo podruhé. Koupelna je kamenem úrazu, pračku najdete na balkoně

Neznalost místních poměrů a jazyková bariéra jsou při pronájmu bytu v sicilském Palermu citelným problémem. Město má pověst odpadky zapáchajícího mafiánského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.