Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejlepší vily v Brně jsou po rodině Löw-Beerů, zaplatili i Tugendhat

  1:00aktualizováno  1:00
Zatímco Praha láká na památky spojené s Karlem IV., pro Brno představují hlavní lákadlo stavby spojené se jménem Alfreda Löw-Beera. Právě on totiž zaplatil dceři Gretě slavnou vilu Tugendhat a i jeho vila je po rekonstrukci otevřená veřejnosti.

Pohled na vilu ze zahrady. Za prvního majitele zde byly čtyři byty se čtrnácti pokoji a sedmi kabinety, třemi kuchyněmi, dvěma koupelnami a šesti záchody. | foto: Tomáš Dittrich pro RAKO

Brno dnes zájemcům o architektu prezentuje silné vilové kvarteto: vilu Tugendhat (více o ní zde), vilu Stiassni (více zde), Jurkovičovu vilu (více zde) a jako poslední doplnila čtveřici vila Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhatové. Nechal ji ovšem postavit továrník Moritz Fuhrmann už v letech 1903 až 1904.

Po jeho smrti ji v roce 1913 za 290 tisíc korun koupila právě zámožná rodina Löw-Beerových. Pocházeli původně z Boskovic, do Brna se však Alfred s manželkou Mariannou a dětmi Maxem, Gretou a Hansem přestěhovali ze Svitávky. I zde jsou dnes k vidění dvě vily po rodině Löw-Beerů, jedna je v soukromém vlastnictví (takzvaná malá vila, kterou nechal postavit Alfred), druhá (tzv.velká) dnes slouží Úřadu městyse Svitávka.

Památková obnova uliční fasády vily rodiny Löw-Beerů v ulici Drobného (dříve...

Památková obnova uliční fasády vily rodiny Löw-Beerů na Sadové proběhla v roce 2015.

Brno teď řeší i další vilu spojenou s rodinou Löw-Beerů, známou pod označením Arnoldova z roku 1862, která stojí nedaleko vily Tugendhat.

Od roku 1909 v ní žila sestra Alfreda Löw-Beera Cecílie. S manželem, právníkem Korneliem Hože, ji nechala přestavět v duchu art deco s prvky secese. Dnes je vila spravovaná městskou částí ve špatném stavu.

Od roku 1952 sloužila jako mateřská škola, před čtyřmi lety ji však uzavřeli kvůli nevyhovujícím podmínkám hygienici. Teď se hledá řešení, náklady na rekonstrukci se totiž odhadují na 75 milionů (více zde).

Smutné osudy domů i lidí

Může se hodit

Rezidence U Bojovníka: Nový developerský projekt od PSN - Rezidence U Bojovníka...

Rezidence U Bojovníka - zrekonsrtuovaný činžovní dům na Praze 3 - Žižkov.

Alfred Löw-Beer nebyl jen tak nějaký továrník. Za první republiky patřil mezi nejbohatší podnikatele v Československu vůbec. Podnikal jak ve vlnařském průmyslu, tak také v cukrovarnictví a lihovarnictví.

Proto si také mohl dovolit darovat dceři Gretě horní část parcely při ulici Černopolní, aby si mohla nechat postavit vlastní dům, jehož stavbu Alfred i zaplatil. A s velkorysými podmínkami: rozpočet neomezený. Možná to měla být „náplast“ na dceřino velmi nešťastné první manželství, v němž přišla kvůli manželovi i o několik dětí.

Fotogalerie

Vše vypadalo idylicky. Otec Alfred postupně rekonstruoval a modernizoval vilu na Sadové (dnes ulice Drobného) , mladá rodina bydlela jen pár set kroků od nich, její dům díky štědré ruce otce vstoupil do dějin architektury.

Idyla však brzy skončila. Válka se blížila a Löw-Beerovi museli, podobně jako rodina Grety, svůj domov opustit. Alfred se pokoušel zachránit co nejvíce z rodinného majetku, zatímco ostatní členové odjeli včas. Nakonec ho našli mrtvého na jaře 1939 na kolejích nedaleko Stříbra v okrese Tachov. Byl pohřbený pod cizím jménem, pod nímž se pokoušel utéci.

Gestapo vilu zabralo a na konci války ji zcela vyplundrovalo (navíc dům poškodily i nálety). Následovala národní správa a poté se vila stala majetkem Československého státu, který ji od roku 1958 prohlásil nemovitou kulturní památkou. Od roku 1962 zde celých 50 let, tedy do roku 2012, sídlil domov mládeže.

Bohužel se na rozdíl od vily Tugendhat nedochovaly ani fotografie interiéru, nebylo tak možné obnovit zařízení ani pomocí replik. Dnes je dům ve správě Muzea Brněnska, najdete zde trvalou expozici Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat.

Podívejte se do vily Tugendhat:

Secesní skvost opět ožil

Moritz Furman si nechal postavit svou rodinnou vilu nedaleko lužáneckého parku patrně od architekta Alexandra Neumanna v secesním stylu v letech 1903 až 1904. Obecní věstník pro zemské hlavní město Brna uvádí, že v dvoupodlažní vile se třemi trakty byly celkem čtyři byty se 14 pokoji, třemi kuchyněmi, sedmi kabinety, dvěma koupelnami a šesti záchody.

Původní secesní dlaždice RAKO s rostlinnými motivy se bez úhony dočkaly...

Původní secesní dlaždice RAKO s rostlinnými motivy se bez úhony dočkaly dnešních dnů. Vila byla přitom postavena už v letech 1903 až 1904.

Secesní dekor zdobí uliční i zahradní průčelí, obdobný se opakuje i na stěnách a stropech v interiérech včetně truhlářských konstrukcí. Secesní rostlinné motivy zdobí litinové zábradlí vstupního schodiště, ale také původní keramické dlaždice RAKO v dolním a horním foyer.

Dlažba zde vydržela nezakrytá bez poškození po celou dobu existence domu, vydržela gestapo i provoz domova mládeže. To hodně vypovídá o odolnosti a kvalitě tradičních keramických dlaždic české výroby.

Srdcem celého domu je centrální schodišťová hala s horním prosvětlením, kde se za časů Löw-Beerových i stolovalo. Dominantu zde tvoří mramorový krb z 30. let od architekta Rudolfa Lothara Baumfelda. Nemá komín, je totiž plynový. Před krbem býval sedací nábytek, ten však zmizel i s gestapáky.

Jediným původním kusem nábytku v hale a bohužel i v celém domě je napevno umístěná umyvadlová skříňka v jídelní části haly. Z jídelny lze projít do knihovny s pracovnou a na terasu s nádherným výhledem do zahrady.

Při nedávné rekonstrukci se přišlo na to, že ve 30. letech, kdy se Alfréd Löw-Beer snažil o zmodernizování domu (proto do ní přišel i plynový krb), nechal masivní secesní výplně zábradlí z jilmu s motivem šištic nahradit jednoduchými výplněmi.

Největší část domu tvoří reprezentativní schodišťová hala, které dodává...

Největší část domu tvoří reprezentativní schodišťová hala, které dodává monumentálnost přirozené denní světlo procházející velkým střešním světlíkem.

Tehdejší řemeslníci však postupovali citlivě. Původní výplně ponechali a pouze je překryli. Dnešní restaurátoři, pro něž byl objev původních výplní velkým překvapením, se proto rozhodli ponechat jen část novějších, větší část zábradlí má opět původní výplně.

Z boční části haly vede prostorné schodiště do patra domu. Z pokojů určitě upoutá původní ložnice manželů, z níž se jde na terasu. Okno s dveřmi bylo v místnosti upraveno plátkovým zlatem, dnes je to pouze „zlatý“ nátěr.

Kde byla v prvním patře původní koupelna, poznáte podle odkrytého fragmentu původní výmalby z počátku 20. století. Manželka majitele prý nechtěla klasické obklady, proto je nechala pouze „namalovat“.

Vila byla na svou dobu také velmi dobře technicky vybavená. Systém vytápění a chlazení v zimě přiváděl teplý vzduch do všech místností a v létě zajišťoval větrání.

Kompletní památková obnova

Z vybavení interiéru vlastně téměř nic nezbylo, na druhou stranu nedošlo k žádným stavebním úpravám, které by vilu poškodily. Obnova vily začala v květnu 2013 a dokončena byla v prosinci 2014. Autorem projektu byla společnost Arch.Design.

Pohled z bývalé ložnice do zahrady, na jejímž druhém konci stojí vila Tugendhat.

Pohled z bývalé ložnice do zahrady, na jejímž druhém konci stojí vila Tugendhat.

Vila získala novou střešní krytinu, opravily se krovy, zateplil se strop, nová je i venkovní fasáda. Provlhlé podzemní podlaží bylo izolováno, položily se nové podlahy (původní dlažba zůstala), instalovalo se ústřední topení a vyměnit se musely i rozvody (kanalizace, voda, plyn, elektřina). V nových sociálních zařízeních byly opět použity dlaždice RAKO.

Repasí prošly původní prvky stavby, okna, ale také štuky na stropech, zábradlí, mříže či kovová světla, venkovní oplocení a kovové části krbu. Restaurovat bylo nutné také sokly, chodník v průjezdu, venkovní schodiště, obklady krbu a parapetů a dřevěné prvky (vrata, dřevěné schodiště v hale a obklady). Nově byl zřízen výtah pro invalidy.

V zahradě najdete Celnici, původní zahradní domek, kde je kavárna a bývají zde i tematické výstavy. Jde o nejstarší stavbu na parcele, pochází již z 18. století. Sloužila jako konírna a kočárovna, později zde bydlel správce vily. Ovšem prapůvodně to byla „celnice“, kde museli ti, kteří přijížděli do města, zaplatit clo za dovážené zboží.





Nejčtenější

Bytem prochází motiv tartanové kostky, barvy jsou ve světlých přírodních...
Za slovo útulný se nestydí, byt zrekonstruovala v tomto duchu

Byt o velikosti 55 metrů čtverečních není velký, ale pro ženu středního věku, která zde žije sama, naprosto dostačující. I proto se pustila do rekonstrukce....  celý článek

Malý pařížský byt proměnila Carla Lopezová a Margaux Meza z pařížského...
Proměna za milion korun. Z nemožné špeluňky je bydlení k nakousnutí

Mladý pár si v Paříži koupil byt velký 36 metrů čtverečních, do kterého dvacet let nikdo neinvestoval. Zanedbanou špeluňku si vzaly do parády dvě...  celý článek

1
Problém v domě. Předseda SVJ chce dluhy neplatičů uhradit z fondu oprav

Na shromáždění majitelů bytů vystoupil předseda společenství vlastníků jednotek (SVJ) podporovaný dvěma členy výboru s návrhem, aby dluhy neplatičů, byly...  celý článek

Koupelna po rekonstrukci: sprchový kout s odtokem do stěny, velké umyvadlo s...
Když si majitel sám zrekonstruuje koupelnu, dohlédne si na kvalitu

Kámen patří k nejstarším přírodním materiálům spojeným s koupelí, v interiéru působí luxusně. Tmavě šedý keramický obklad s kamenným designem, k nerozeznání od...  celý článek

Další z rubriky

Na předměstí Melbourne stojí unikátní rodinný dům od slavného australského...
Místo domu mají umělý kopec. Po zelené fasádě se mohou procházet

Na předměstí Melbourne stojí unikátní rodinný dům od slavného australského architekta Andrewa Maynarda. Hill House má moderní interiér, velkou kuchyň, krásné...  celý článek

Z železobetonu mohou být stropy, stěny i schodiště.
Železobeton vymyslel před 150 lety zahradník. Naštvaly ho květináče

Nedávný požár Grenfell Tower v Londýně opět drsně připomněl, že ani železobetonové budovy nevydrží vše. Přelomový stavební materiál, jenž umožnil stavbu...  celý článek

Mutants - regálová reprosoustava z pryskyřice
Designéři vytvořili koberec ve tvaru Beskyd či reproduktory jako sochy

Vzlétnout do oblak, zachytit inspiraci a přistát na zem s nápadem, který osloví veřejnost. Takové jsou imaginární cesty Petry Krausové a Libora Sošťáka ze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.