Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asketický dům aneb když si žák Plečnika navrhne sám dům i nábytek

  1:00aktualizováno  1:00
I domy mívají někdy život jako na houpačce: rodinná vila architekta Otty Rothmayera ve Střešovicích z roku 1928 upadla časem takřka do zapomnění. Teprve přechodem k novému majiteli se díky náročné rekonstrukci opět zaskvěla v plné kráse.

Vila Otto Rothmayera, žáka Josipa Plečnika, je na nároží ulice U páté baterie v Praze 6 – Střešovicích. Stav po rekonstrukci . | foto: Foibos, Slavné pražské vily

Může se hodit

Také si chcete pořídit bydlení svých snů? Vyberte si ho ze široké nabídky domů i bytů na Reality.iDNES.cz.

Nebo zvažujete rekonstrukci svého domu či bytu? Poptejte ověřené stavební firmy a řemeslníky celé ČR na AAAPOPTÁVKA.CZ.

Zatímco Müllerovu vilu zná (alespoň podle vidění) v Praze téměř každý (více zde), Rothmayerova vila řekne něco jen pár jedincům. Když v roce 2004 vyšla první publikace Slavné pražské vily, kde se o ní psalo, představovala pro čtenáře velké překvapení.

A dnes? Budova prošla za uplynulou dekádu důležitými změnami: přešla ze soukromých rukou do vlastnictví Galerie hlavního města Prahy a po náročné rekonstrukci se stala součástí Muzea hlavního města Praha jako takzvané domovní muzeum s expozicí Otto Rothmayer a Josip Plečnik - žák a jeho učitel. Bude přístupné veřejnosti podobně jako Müllerova vila od Adolfa Loose.

Vila Otto Rothmayera - severní strana, stav po rekonstrukci

Vila Otto Rothmayera - severní strana, stav po rekonstrukci

Dům pro rodinu

Do budování svého rodinného sídla v dnešní ulici U Páté baterie se Otto Rothmayer pustil v roce 1928, ve svých 36 letech. Parcela byla na místě, kde nebylo ani stopy po střešovických vilkách, neřku-li Ústřední vojenské nemocnici, na kterou je dnes z vily dobrý výhled.

Rothmayer projektoval dům jako dvougenerační, pro své rodiče a pro sebe s manželkou (oženil se v roce 1930 s textilní výtvarnicí Boženou Hornekovou) a plánované potomky (v roce 1932 se narodil syn Jan).

Fotogalerie

Třípodlažní rodinný dům se skládá z jednoduchého kubusu (kde jsou obytné místnosti) a k němu se přimykající válcovité věže se spirálovým schodištěm ze suterénu do střešní zimní zahrady se vstupem na střešní terasu. Ze schodiště se na každém podlaží vchází do předsíně. Vlevo a vpravo jsou dveře.

V přízemí vedou do kuchyně a do pokoje, v prvním patře do ložnic. Proti schodišti jsou WC a spíž, o patro výš koupelna. Topilo se tu tehdy v bílých kachlových kamnech pevnými palivy. Vilka vlastně představuje dnešní 3 + 1 s koupelnou, podle dnešních standardů tedy střídmé bydlení.

Jenže tehdy dům odpovídal běžnému bydlení, protože ne každý si mohl postavit vilu a la Lída Baarová. Střídmost domu vystihovala i osobnost tvůrce, který byl známý svou skromnou, až asketickou povahou.

Nábytek jen vlastní

Rothmayer byl původně vyučený truhlář a je pochopitelné, že si do vlastní domácnosti sám navrhl  nábytek, převážně z borovicového dřeva. Kuchyni vybavil jednoduchým masivním pracovním nábytkem, jídelním stolem a židlemi, úložnou lavicí a komodou.

Ve všech pokojích jsou dřevěné parapety, podokenní skříňky a dřevěné obložení. Originální mobiliář, který se zachoval, je nyní v restaurátorských dílnách a po opravě se vrátí na původní místo.

Kuchyňská linka s jídelním stolem a židlemi podle návrhu architekta

Kuchyňská linka s jídelním stolem a židlemi podle návrhu architekta

Rekonstruovaná koupelna s vanou, umyvadlem a toaletou

Rekonstruovaná koupelna s vanou, umyvadlem a toaletou

Otto Rothmayer

1892 – 1966
Vyučil se u svého otce Jana truhlářem. Protože projevil výtvarný talent, otec mu povolil studium na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Rothmayer studoval malířství a pak se zapsal do architektonické speciálky profesora Josifa Plečnika. V roce 1916 narukoval a byl do konce války na italské a ruské frontě.

Po ukončení školy dostal několik pracovních nabídek, ale rozhodl se pro Josifa Plečnika, oficiálního architekta Pražského hradu, aby byl jeho asistentem a zástupcem. Jejich spolupráce trvala 14 let, do definitivního odchodu Plečnika do Lublaně po smrti T. G. Masaryka. Rothmayer dál pracoval pro Pražský hrad i po roce 1936, kdy Plečnika nahradil Pavel Janák.

Rothmayer se podílel i na jiných stavbách, například na kostele Nejsvětějšího srdce na Vinohradech, adaptoval v r. 1933 Klárovu vilu na Opyši 192 na kancelářské prostory, v Lánech upravoval park a navrhl budovu pro lesní správu.
Je autorem rodinného domu Otakara Hátla v Káraném u Brandýsa n. L. (1925) a domu sochařky Wichterlové v Prostějově (1928), jehož původní vzhled bohužel po přestavbě zmizel.

V období 1938 – 1945 se veškeré stavební práce na Pražském hradě zastavily, jen Janák s Rothmayerem a několika pomocníky se starali o technický stav Hradu.

V roce 1947 byl Rothmayer pověřen vedením katedry užité architektury na VŠUP. I když se těšil velké oblibě u posluchačů, jeho pedagogická činnost skončila v roce 1951 na nátlak Ministerstva školství a vedení školy: vyčítaly mu nepřizpůsobivost nové době, politickou neangažovanost a individualismus.

V roce 1956, po pětatřiceti letech, skončil pod nátlakem nové politické garnitury i svou činnost hradního architekta. Odešel do penze a až do své smrti se zabýval navrhováním nábytku, komerčních interiérů a výstav.
 

Portrét architekta Otto Rothmayera

Portrét architekta Otto Rothmayera

Autoři:




Nejčtenější

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Další z rubriky

V obývacím pokoji je ve stejné výši jako spotřebiče v kuchyni zavěšená plochá...
Nový byt 2+kk museli celý předělat, konečně mají i úložné prostory

Ačkoliv má byt 80 metrů čtverečních, dispoziční řešení je pouze 2+kk. Velký benefit ovšem představuje předzahrádka s plochou 90 metrů čtverečních. Jenže...  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.