»Když se někdo pro využití tohoto alternativního zdroje energie rozhodne, nejprve ho čeká na místě, kde má být vrtule postavena, minimálně půlroční měření,« informuje Vladimír Česenek z firmy BW stavitelství, »při něm se zjistí, zda průměrná rychlost větru dosahuje opravdu takových hodnot, aby se investice do malé větrné elektrárny vyplatila.« Větrná elektrárna, která dodává elektrickou energii během celého roku, pracuje na stejném principu jako větrné mlýny. V ítr roztáčí svou silou vrtuli, ta pohání generátor, který vyrábí elektrickou energii. T u lze pak dodávat do sítě nebo využít. Pro vytápění a ohřev vody v běžné domácnosti je nutná elektrárna s výkonem zhruba deset kilow att. Její pořizovací náklady se pohybují kolem 350 tisíc korun. Návratnost zde nezávisí na množství spotřebované energie, ale na rychlosti větru. Je-li roční průměrná rychlost jen čtyři metry za sekundu, vrátí se investice při současných cenách energie za dvanáct až patnáct let. Zvýší-li se však rychlost větru o 0,5 až 0,8 metru za sekundu, zkrátí se doba návratnosti i o dva roky. »Nevýhodou větrné energie je její kolísavost,« říká František Šustr z firmy Forte, »proto se využívá tam, kde to nepřekáží, právě při ohřevu teplé vody, vytápění nebo dobíjení akumulátoru. V těchto případech se voda ohřívá průběžně, a proto nevadí, sníží-li se na nějakou dobu rychlost větru a tím i množství dodávané energie.« Navíc elektrárny bývají doplněny automatickým spínačem. Ten v případě bezvětří, kdy teplota vody klesne pod stanovenou hodnotu, sám přepne na jiný zdroj ohřevu - plyn nebo elektřinu z veřejné sítě. V ětrnou energii je možné i akumulovat do elektrických akumulátorů. T ato varianta je vhodná například do chatových oblastí, kde není zavedena elektrická přípojka. Pro chatu (pokud ji však majitel nemá vybavenou stejně jako byt) stačí elektrárna s nižším výkonem, která přijde zhruba na 180 tisíc korun. Kdo však chce v zahradním domku jen svítit, a to pomocí větrné energie, stačí mu zařízení za 25 tisíc korun. Stavba větrné elektrárny je stavbou jako každá jiná. Kromě stavebního povolení však zájemce ještě musí získat souhlas vlastníků pozemků, kde elektrárna stojí nebo kudy vedou kabely. Když vlastní majitel všechna povolení a naspoří potřebnou částku, postaví mu firma na vybraném místě, kde jsou podmínky pro využití větrné energie nejvhodnější, stožár s vrtulí ve výšce patnáct až dvacet metrů. U elektráren s menším výkonem je výška zhruba desetimetrová. Pokud si někdo pořizuje elektrárnu s výkonem menším než jeden kilow att, lze vrtuli umístit prakticky kamkoli na větrné místo. Stožár s vrtují je samozřejmě konstruován a ukotven tak, aby odolal i vysokým rychlostem větru bez toho, že ohrozí okolní domy.
 Vybudovat větrnou elektrárnu trvá odborné firmě zhruba čtyřicet dnů. |
