Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vesnice: srovnání s Francií nepotěší

  10:20aktualizováno  10:20
Zatímco český a moravský venkov ztrácí svou bývalou krásu, mnozí jeho obyvatelé o dovolené obdivují malebné cizí kraje. Proč si nedokážeme vážit stejných hodnot, jako například Bretonci, jejichž osudy jsou těm našim v lecčems podobné? Velký počet venkovských domů v Bretani byl svými původními obyvateli opuštěn v 60. letech 20. století z důvodů vypjatých ekonomických podmínek.
Mnoho mladých lidí odešlo za prací do Paříže a jiných velkých měst. Proto i v Bretani, podobně jako v Česku, došlo k vylidnění, až zániku některých obcí, ale majetnější obyvatelé měst si naopak začali pořizovat víkendová sídla. Znovuoživení, a nejenom rekreačního rázu, proto zaznamenaly snad všechny bretaňské obce. Noví majitelé, zvyklí na poněkud odlišný životní standard, začali staré domy adaptovat, a kde nebylo co opravovat, vystavěli domy nové.

Novostavba je k nerozeznání
To, co je však hodno obdivu ve srovnání se zdejším venkovem, je stavební disciplína a úcta k tradicím. Charakteristická dispozice domu, jeho hmota a tvar, stejně jako typ střešní krytiny a úprava vnějších ploch dodnes ctí po generace předávaný způsob stavění.

Proto se téměř nerozezná dům ze 16. století od novostavby, aniž by ovšem nebylo dbáno na současné životní nároky se vším moderním komfortem. Bretonci stavěli solidní domy se zdmi z lomového kamene. U novostaveb jsou sice nyní používány modernější tvárnice, jenomže zvnějšku je zakrývá kamenný obklad ve zcela stejné struktuře, jako je tomu u historických domů. Vnější stěny bývají neomítané, s nahrubo upravenými spárami mezi kameny.

Ale není tomu tak všude. Například domy na jihu Bretaně spojují hrubost kamene a jemnost bílé omítky v neuvěřitelně jednoduchý malebný celek. Historií dýchající stavby mají typické komíny na vnější štítové stěně, archaickému vzezření domů napomáhají i strmější sedlové střechy pokryté taškami ze štípané břidlice, avšak na mnoha místech nejsou výjimkou slaměné či rákosové došky.

Okna jsou vždy členěná
Venkovské domy nemívají více pater než jedno. Spíše převládají nad přízemím obytná podkroví prosvětlená vkusnými vikýři, původně "spížními dveřmi", určenými pro uskladňování sena. Okna zachovávají tradiční tvary včetně nezbytného členění příčkami, takže i v případech velkých oken jejich skleněná plocha v režném zdivu nepůsobí rušivě. Častým jevem je různorodá velikost a barevnost oken i dveří.

S přehnaně geometrickou přesností, s plasty, stejně jako s betonovými prefabrikáty se téměř nesetkáte. Velmi příjemné působení venkovských domů dotváří zahrady se záplavou květů, divoké, ale udržované křoviny a rostliny pnoucí se po kamenných zdech, převážně domácího původu, bez stříbrných smrků jako v tuzemsku.

Na rozdíl od českých zvyklostí zahrady nehyzdí žádné boudy, skleníky či hromady materiálu, který se "někdy může hodit". A ještě jeden rozdíl našince překvapí - opojně voňavé ovzduší, umocňující nezapomenutelné dojmy.

Autor je odborník přes architekturu venkova

Základním znakem venkovního prostředí je jeho proměnlivost z hlediska možných povětrnostních vlivů.

Autor:


Témata: Zděné domy


Nejčtenější

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno...
Jako z jiného světa. Opuštěná UFO vesnice na Tchaj-wanu roky chátrá

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno přesunout na jiné místo. Jak se dostaly z Finska na Tchaj-wan, není úplně jasné....  celý článek

Další z rubriky

Náměstí OSN je hlavním veřejným prostranstvím Vysočan, ale jeho současná podoba...
Centrum Vysočan. Pražské náměstí OSN se dočká zásadní proměny

S rekonstrukcí tramvajové tratě mezi zastávkou Na Břehu a odbočkou k vozovně Hloubětín se promění i náměstí OSN, které by se mělo stát centrem pražských...  celý článek

Vzorová individuální pasivní dřevostavba firmy Lucern v Levíně u Berouna má...
Konec zmatků v dřevostavbách aneb jednoduchá vysvětlení složitých pojmů

Chcete-li se něco dozvědět o technologii dřevostavby, která se vám líbí, zavalí vás lavina technických pojmů. Abyste se v ní neudusili, pomůže vám slovník těch...  celý článek

Kemp Nedamov stojí na Kokořínsku od 70. let minulého století.
Autokemp Nedamov v Dubé vstal z mrtvých. Oživení pokračuje

Na Kokořínsku stojí od 70. let autokemp Nedamov u Dubé. V roce 2013 se areál zbavil nevyhovujících chatek a nahradil je stylovými domky od architektonického...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.