Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vesmírné nádraží ve Stuttgartu předběhlo dobu

aktualizováno 
To nádraží vypadá jako z jiné planety. Přitom má už za pár let stát v německém Stuttgartu. Neméně fantaskně vypadá i systém schodů a chodníků, které jako visutý most spojují chudinskou čtvrť venezuelského města Caracas se „zbytkem světa“. Právě tyto dva projekty nedávno v Bangkoku vyhrály v celosvětové soutěži Holcim Awards 2006 pro trvale udržitelný rozvoj ve stavebnictví.

Autoři projektu „Hlavní nádraží Stuttgart - Nulová energie“ a urbanistického projektu „Povznesení čtvrti San Rafael“ dostali první cenu a 600 tisíc dolarů.

Živoucí nádraží uprostřed města
Obří nádraží uprostřed města se světelnými průzory a na střeše zelená promenáda. Nový železniční terminál pro německý Stuttgart přesvědčil mezinárodní porotu neotřelou architekturou a svým ekologickým rozměrem.

Hlavní nádraží z roku 1927 brzdí rozvoj středu města a komplikuje napojení na evropskou železniční síť. Německé dráhy již dlouho plánují novou vysokorychlostní trať, zanořenou do podzemních tunelů v hloubce 12 metrů.

Návrh architekta Christopha Ingenhovena nad kolejemi a nástupišti rozprostírá monumentální nádražní halu. Úsporná „kostra“ stavby si vystačí se zlomkem obvyklého množství materiálu.

„Nádraží se obejde bez vytápění a klimatizace, nepotřebuje ani mechanickou ventilaci,“ pochlubil se v Bangkoku při předávání ceny autor projektu.

Nulová potřeba energie („Zero energy“) je jedním z jeho největších trumfů. K větrání slouží přirozené proudění vzduchu skrz tunely a světelná oka, která také zásobují nádraží přirozeným denním světlem.

Jen v noci bude spodní strana „mušlí“ odrážet umělé světlo. Elektřinu budou dodávat solární články. „Nádraží nebude spotřebovávat žádnou primární energii,“ slibuje tvůrce. Zanořením kolejí pod zem získá Stuttgart čtyři hektary zeleně.

Střecha umožní vznik nového městského centra, místa schůzek, procházek, nákupů. Světelná oka umožní průhled shora dolů i zdola nahoru... Že to zní jako pohádka?

„Spojení rozděleného města, pobídka k využívání veřejné dopravy, podpora kontaktů lidí,“ tak zdůvodnila předsedkyně poroty Adele Naude Santosová z Massachusettského technologického institutu udělení první ceny. „Stavba energeticky a materiálově úsporná“ byl důvod druhý.

Zadavatelem projektu jsou německé dráhy. Stavba má stát 160 milionů eur. A nedávno padlo dlouho očekávané rozhodnutí: v roce 2007 se začne stavět, v roce 2013 by mělo nádraží sloužit městu.

Schod k lepšímu životu
Hory odpadků, sesuvy půdy, potoky bahna, ošklivé baráky - to je současný obraz chudé čtvrti San Rafael, která vyrostla na strmých svazích pod venezuelským Caracasem. Čtyřicet let tu panuje chudoba, špína, nedostatek veřejných služeb, lékařské péče, vzdělání.

Obraz bídy, který Evropanovi připomíná minulá staletí. San Rafael je přitom domovem pro téměř sto tisíc lidí. Právě projekt na pozdvižení této čtvrti a na jeho integraci do „oficiálního“ města dostal druhou zlatou v mezinárodní soutěži Holcim Awards 2006.

„Nejlevnějším řešením by bylo všechny obyvatele čtvrti přestěhovat,“ připustila Silvia Soonetsová v Bangkoku, když představovala smělý plán na pozdvihnutí čtvrti, „jenže právě to oni nechtějí. My chceme zachovat jejich život na místě, ale zlepšit jej.“

Schody a nové silnice, které spojují kolonii nuzných domků s ostatním městem. Elektrické vedení, odvodňovací kanály, plyn a vodovody a také chodníky, telefonní budky, náměstí, zastávky autobusů, obchody a školy. Zdánlivé samozřejmosti?

„Doufáme v efekt sněhové koule. Postupně se bude zlepšovat životní prostředí těchto lidí, a tak i jejich sebevědomí a pocit hrdosti na domov,“ dodala architektka.

Projekt i realizaci financuje vláda a Světová banka. „Ocenili jsme tento projekt pro jeho přínos životnímu prostředí a proto, že se věnuje kulturním a sociálním problémům lidí,“ uvedla předsedkyně poroty Adele Santosová.

Zelený cement?
Cementárny a betonárky nemívají zrovna dobrou ekologickou pověst. Co do spotřeby energie jsou hotovým Otesánkem: těžba vápence ukusuje z krajiny, výrobu cementu provází prach i zplodiny...

Kvalita životního prostředí, snižování emisí a spotřeby materiálu, rekultivace krajiny jsou pro dnešní Evropu stále důležitější, a tak heslo trvale udržitelného rozvoje vstoupilo i do života cementářských obrů. „Naše myšlení nekončí u cementu a betonu,“ řekl MF DNES Markus Akermann, předseda představenstva společnosti Holcim Ltd., jednoho z největších světových výrobců cementu.

Proto vznikla v roce 2003 nadace Holcim for Sustainable Construction, do níž jsou zapojeni odborníci ze Švýcarského federálního institutu technologií v Curychu či Massachusettského technologického institutu a dalších univerzit.

Podporu myšlenky trvale udržitelného rozvoje v architektuře a stavebnictví představuje i mezinárodní soutěž Holcim Awards. Do prvního ročníku se přihlásilo 1500 projektů ze 118 zemí světa. Evropského kola se účastnilo i 11 projektů z ČR, žádný však cenu nezískal.

Světelné průzory šetří energii, zásobují nádraží denním světlem a zajišťují větrání.

Světelné průzory šetří energii, zásobují nádraží denním světlem a zajišťují větrání.

Obyvatelé čtvrti San Rafael bydleli v chudých domcích bez elektřiny a bez vody, jejich svět je nyní barevnější.

Obyvatelé čtvrti San Rafael bydleli v chudých domcích bez elektřiny a bez vody, jejich svět je nyní barevnější.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.