Zahradní krby se vám nelíbí, chcete něco méně nápadného. Máte rádi pizzu či chléb. Anebo chcete udit maso. Na to vše si lze postavit zvláštní zařízení.
"Každé může být pořízeno samostatně, nebo být sestaveno víceúčelově, třeba krb kombinovaný s udírnou nebo pec s grilem. Pravidla pro umístění jsou podobná jako u zahradního krbu," vysvětluje David Kolář z firmy Hornbach. Stejné to je u zahradních kuchyní, které poskytují špičkový komfort při přípravy jídla.
Oheň bez komína
Gril se od krbu liší tím, že místo komínu a topeniště uzavřeného z pěti stran jsou tu dva rošty - spodní hustý na dřevěné uhlí či dřevo, horní na přípravu jídla. Místo spodního roštu může být kovová deska. Stavět se dá z cihel, kamene i betonu, konstrukce stačí nižší, a tedy méně nápadná i pracná. Případně lze rošty doplnit jehlou na kuřata či jiné větší kusy masa.
Venkovní kuchyně |
Ke grilování i opékání poslouží otevřené ohniště. Obvykle má kruhový tvar se zděnými či kovovými stěnami. Dřevo a uhlí se vkládá třeba do kovové mísy, nahoru se dává rošt. "Ohniště mohou být pevná i mobilní. Tento typ otevřeného ohně získává na stále větší oblibě. Technické i designové řešení bývá zajímavé a propracované," říká architekt Patrik Tichý.
Šest týdnů čekání
Udírny se dají postavit i koupit hotové. "Někdy bývají součástí krbu, jinak jsou to samostatné prvky, a to i demontovatelné. Jen je třeba upozornit, že udit se musí umět. Je nutné mít kvalitní tvrdé dřevo, dlouhý kouřovod, studený kouř a podobně," podotýká architekt Tichý. Při uzení za studena se musí udržovat teplota pod 24 stupňů po dobu až šesti týdnů a vlhkost 75-85 procent.
Jsou i méně náročné způsoby uzení, ale ke všem je třeba nastudovat informace. David Kolář doporučuje postavit udírnu do stráně. "Tím se vytvoří spád nezbytný pro fungování kouřovodu, který spojuje ohniště s udicí komorou," vysvětluje odborník.
Pec na chleba, pizzu, ale i maso či buchty se dá koupit už hotová, stačí ji dát na místo. Nebo ji koupíte jako polotovar, který je třeba obezdít. Další možností je vyzdít pec z cihel, stavba však vyžaduje um. Rozhodnout se musíte mezi jednokomorovou a dvoukomorovou pecí. V prvním případě se jídlo peče ve stejném prostoru, kde se předtím rozdělal oheň. U dvoukomorové pece se topí ve spodní komoře a peče v horní. Ve všech případech je praktické pec umístit tak, abyste se nemuseli shýbat.
Ti nejnáročnější, kteří chtějí venku stolovat často, mohou krb či několik podobných zařízení zkombinovat ve stavbě zahradní kuchyně.
Všechny materiály a zařízení musí být určeny do exteriéru. Vybavení lze případně na zimu schovávat do chráněných prostor.
Druhý domov na zahradě
Ti nejnáročnější, kteří chtějí venku stolovat často, mohou krb či několik podobných zařízení zkombinovat ve stavbě zahradní kuchyně. Tu je potřeba stylově sladit s domem a zbytkem zahrady.
"Měla by být umístěna blízko domu, abyste nemuseli překonávat velkou vzdálenost při odbíhání pro suroviny nebo pomůcky na vaření. Ideální je kuchyni spojit se stěnou nějaké stavby, buď samotného domu, nebo garáže," radí David Kolář. Kuchyně se však často staví i zcela samostatně v podobě otevřeného zahradního domku či altánu.
Důležité je závětří a dobré odvětrání kouře. Ochranu proti slunci a dešti zajistí přístřešek. "Zavedete-li si do něj též elektřinu, máte možnost používat například osvětlení. Určitě je třeba myslet na odkládací plochy, pracovní plochy, zahradní kuchyňské nádobí jde zavřít do na míru vyrobených skříněk s kovovými dvířky," dává tipy Adam Jasný z Bauhausu.
Všechny materiály a zařízení musí být určeny do exteriéru. Vybavení lze případně na zimu schovávat do chráněných prostor. "Nejoblíbenějšími spotřebiči venkovních kuchyní jsou sporák, udírna se sušárnou na ovoce a houby, pec na chleba a pizzu, pec na prase, kachny nebo krůty, ale také trouba na buchty. Všechny tyto spotřebiče lze odkouřit do centrálního krbového komína, ve kterém se grilují na roštu pláty masa," popisuje Tomáš Hrdina z firmy Hrdina & České pískovce.
