Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z původního Véčka na Pankráci zbyl jen obrys, říká Martin Jaroš

  1:00aktualizováno  1:00
Nálepce pan Véčko se brání s tím, že na výstavbě nejvyššího a prvního českého obytného mrakodrapu na pražské Pankráci se podílí tým lidí. Martin Jaroš, předseda představenstva PSJ Invest, jej však vede.

Mrakodrap není jen hodně vysoký dům s výhledem. Je to specifická stavba, ve které platí vlastní pravidla. | foto:  Michal ŠulaMAFRA

Vysoké stavby Martina Jaroše fascinovaly už při studiu na stavební fakultě. Ve společnosti PSJ Invest postavil už nákupní centrum i kancelářské výškové budovy, ale třicetipatrové Véčko je s přehledem nejvyšší a nejsložitější stavba, do které se zatím pustil.

„V září 2012 jsme koupili pozemky a projekt, který jsme s architektem Radanem Hubičkou podstatně přepracovali. Pokukovali jsme po něm už několikrát předtím, polohou a vzhledem je jedinečný a v Praze neopakovatelný. V těsné blízkosti metra, s dobrou dopravní dostupností, pár minut od centra, a navíc ještě na pláni, z které je vidět celé město,“ popisuje Martin Jaroš. Véčko, vysoké 104 metrů, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu nejen Pankráce, ale i celé Prahy.

Život v budoucnosti

Developerský byznys v sobě skrývá mnoho úskalí a rizik, protože kombinuje několik oborů a zároveň má každý projekt dlouhou dobu realizace.
„Developer stanovuje základní filozofii a náplň, dává projekt dohromady, budovu sice nenavrhuje ani přímo nestaví, ale zároveň musí být u všeho a rozhoduje každou drobnost. Musí umět byty také dobře představit na trhu a prodat. Jde zkrátka o spekulaci a odhad, co lidé budou za pět až sedm let chtít,“ vysvětluje Martin Jaroš.

Fotogalerie

„Snažili jsme se vcítit do lidí, kteří budou ve Véčku v roce 2018 a dalších letech bydlet, jak budou žít, co budou potřebovat i vyžadovat. Development cílí na budoucnost, problém nastává, když předběhnete dobu a unikátní projekt zeje prázdnotou, nebo pokud se snažíte přilákat kohokoli a projekt správně nezacílíte.“

Rodiny s dětmi mají jiné potřeby a nároky na bydlení než singles nebo aktivní senioři a pokusit se je naskládat všechny do jednoho domu může být dost obtížné.

Ve Véčku najdete byty o rozloze 50 až 250 metrů čtverečních, střešní apartmány mají vlastní bazén. Díky schodišťové šachtě uprostřed každé věže a šikmým sloupům, které Véčku dávají jeho charakteristický tvar.

„Každý byt je jiný a má jedinečný výhled, a tak každému klientovi hledáme byt, který by mu nejvíc vyhovoval. Atmosféra bydlení se mění i mezi patry - první byty začínají na úrovni pátého patra a nabízejí výhled na blízké okolí, čím stoupáte výš, tím se vám odkrývá širší pohled. Při dobrém počasí dohlédnete na Milešovku, Krušné hory, České středohoří, Ještěd i Krkonoše, o Pražském hradu a ostatních památkách nemluvě,“ říká Martin Jaroš.

Blízký park na Kavčích horách se hodí na běhání, na procházky s pejskem i řádění dětí, v centru jste za patnáct minut metrem a z Prahy vyjedete také velmi rychle.

Výhodou je recepce s 24hodinovou službou. Otravné stání na poště, přebírání zásilek a balíků, řešení drobných závad a malérů v bytě, krátkodobé dohlédnutí na psa či spící dítě za vás vyřeší někdo jiný.

Specifika mrakodrapu

Mrakodrap není jen hodně vysoký dům s výhledem. Je to specifická stavba, ve které platí vlastní pravidla. „Zjednodušeně lze říci, že všechno by mohlo být problém, a je třeba na to myslet. U každé položky musíte pečlivě zvážit, jak to bude fungovat. Od systému vody, kanalizace, vzduchotechniky a chlazení přes vyhazování odpadu a bezpečnost na balkonech až po zajištění před povětrností nebo třeba bleskem,“ vysvětluje Martin Jaroš.

Původní projekt nechal přepracovat a absolvoval znovu i kolečko schvalování na úřadech. Než se koplo do země, trvalo to téměř dva a půl roku. Z původního plánu zbyl jen obrys, architekt Radan Hubička v projektu změnil technologie, systémy komunikace, statiku i dispozice.

Nároky trhu bydlení jsou v Praze vysoké, tomu bylo třeba přizpůsobit vše. Každý pokoj má vlastní koupelnu, v bytě je toaleta pro hosty, součástí většiny ložnic je poměrně velkorysá šatna.

Zařízení interiéru splňuje vysoké standardy, dřevěné podlahy, dveře od podlahy po strop, velkoformátové obklady z přírodního kamene v koupelně, kvalitní koberce.

V Tower na pražské Pankráci - návrh interiéru

Snažili jsme se vcítit do lidí, kteří budou ve Véčku v roce 2018 bydlet, říká Martin Jaroš

Architekt myslel i na bezpečnost obyvatel. Celoprosklené dveře na balkon se otevírají posunem od sebe, dospělý je otevře lehce, ale dítě do určité výšky a váhy to nedokáže. Konstrukce zábradlí zabraňuje pohledu přímo pod sebe, který může být pro někoho nepříjemný, ale zároveň vidíte do dálky. Klidně nechte okna zavřená, nasvícené město uvidíte z postele nebo třeba z vany.

Technická řešení hledali po celém světě, inspirovali se hlavně v New Yorku, Londýně a Asii, kde mají s mrakodrapy dlouhodobě největší zkušenosti. „Bydlení je individuální, zvyky se liší lokálně, ale technologie přenést lze. Snažili jsme se například o minimalizaci tepelných zisků budovy, abychom následně nemuseli řešit náročné chlazení. Každý byt má vlastní vzduchotechniku, která nasává vzduch z balkonu, upravuje ho a přes filtry vyměňuje vzduch uvnitř bytu. To je nejekonomičtější řešení výměny vzduchu a vytápění, “ ukazuje Martin Jaroš jeden z příkladů.

To všechno, spolu s použitím ekologických a současně ekonomických řešení zdrojů tepla a chladu, snižuje provozní náklady.

Fasáda je povrchově upravena tak, že ničí škodlivé zplodiny pocházející především z aut a pro představu nahradí účinek zhruba šesti set vzrostlých stromů. „Stavět ekologicky je asi o trochu složitější, ale nemusí to být nutně o dvacet procent dražší, jak se často uvádí. Spíš než použití ekologických opatření je důležitější jejich soulad a sestavení energetického a funkčního řešení na míru budově a jejím obyvatelům.“

V Tower na pražské Pankráci

Development cílí na budoucnost, problém nastává, když předběhnete dobu.

Posouvání hranic možného

PSJ Invest oslaví v září dvacet dva let na trhu a za tu dobu postavil několik komerčních budov, logistických center a rezidenčních projektů, například City Park Jihlava, prvních pět etap BB Centra včetně bytového domu nebo Main Point Karlin oceněný Mipim Awards 2012 v Cannes za nejlepší administrativní stavbu světa.

„Development v sobě spojuje stavařinu, ekonomii, financování, marketing, prodej i pronájem. My se soustředíme na jednotlivé projekty, které se snažíme propracovat a promyslet do hloubky. Souběžně tak realizujeme jednu až dvě stavby, proto jsme schopni zvládnout i technicky nejnáročnější řešení,“ vysvětluje filozofii firmy Martin Jaroš. Kromě Véčka staví momentálně ještě kancelářskou budovu Main Point Pankrác.

Developerský tým tvoří patnáct lidí, někteří do firmy nastoupili před dvaceti lety a Martin Jaroš si je sám vybírá. „Najít někoho, kdo s námi vydrží, intenzivně a zaníceně pracuje a současně se ztotožní s filozofií naší firmy, není jednoduché. Ale když už takového kolegu najdeme, zpravidla s námi zůstane a někteří i přivedou své známé. Bez nadšení není možné tak složitý projekt jako Véčko postavit,“ směje se Martin Jaroš.

S úsměvem reaguje i na výtky, že do Prahy se mrakodrapy nehodí.
Do starého centra by ho samozřejmě nezasadil, ale na volné místo v širším centru ho doporučuje.

„Pankrácká pláň je pro jeho umístění vhodná, získá tím výraznou podobu. Mrakodrap nikdy nebude běžnou součástí Prahy, ale Véčko se může stát jedinečnou dominantou, podobně jako třeba Tančící dům, který zpočátku také budil vášně a dnes je v každém turistickém průvodci,“ dodává Martin Jaroš.

Mrakodrap na Pankráci čeká na první nájemníky

Autoři:


Témata: Praha, Praha-město


Nejčtenější

V obýváku zůstala zachovaná parketová podlaha, stačilo ji jen přebrousit a...
Byt pro rodiče, kterým se odstěhovaly děti: konečně mají pohodlí

Když se z bytu odstěhují dospělé děti, řada lidí se rozhodne pro totální rekonstrukci. Není divu, konečně si mohou dopřát bydlení pouze pro sebe, podle svých...  celý článek

1
Věčně opilý soused je vulgární a vše mu vadí. Z bytu se mu line zápach

Bydlím v brněnském činžáku, do kterého se před rokem nastěhoval starší soused, který chodí domů opilý, je vulgární a vadí mu vše, co je umístěné na společné...  celý článek

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Nákladná rekonstrukce statku se povedla.
Manželé zachránili historický statek u Broumova. Trvalo to šest let

Manželé Verstappenovi koupili rozpadlý statek z roku 1863 a vrátili jej zpět do života. Nákladná rekonstrukce se povedla. Historické detaily a původní...  celý článek

Další z rubriky

Nové sídlo společnosti se sběrným dvorem bude mít podobu spirály s vyhlídkou do...
I sběrný dvůr může vypadat jako kultivovaná stavba a pomoci vychovávat

Češi patří v Evropě k těm nejlepším, tedy pokud jde o recyklování odpadů. Dokonce se zajímají i o výchovu. Třeba v Hranicích na Moravě vyroste nový areál...  celý článek

Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt dosahují podle společnosti...
Hotovo, parcela je volná. Z domu na Václavském náměstí nic nezůstalo

Na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze už skončila demolice nadzemní části rohového domu č. 47. Parcela se připravuje k stavbě skleněného...  celý článek

Jezírko z bývalé nádrže tvoří dominantu zahrady.
Rekonstrukce starého stavení je naplněním snu a píle majitelky

Údolí Podolánek na okraji Beskyd patří k místům, které si nelze nezamilovat. A když se zde ještě designérka Daniela Hradilová potkala s bílým stavením z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.