Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Slezských Rudolticích vznikají romská ghetta. Místním to vadí

  1:00aktualizováno  1:00
Slezské Rudoltice, které loni získaly zpět svůj zámek přezdívaný Slezské Versailles, mají potíž s romskými ghetty. Migrace Romů vyvolává podle některých místních v obci s vysokou nezaměstnaností napětí.

Migrace Romů vyvolává často u místních napětí. Na snímku sídliště Sever v České Lípě, které se proměnilo v ghetto | foto: Ota Bartovský MF DNES

"Začíná to tady mezi lidma vřít, někteří už říkali, že tam na ně půjdou," vypráví dva muži před prodejnou potravin. V obci se podle nich po příchodu Romů, kteří bydlí ve dvou bytových domech vedle základní školy a v další "bytovce" v osadě Víno, kde jinak pobývají hlavně chataři, začala ztrácet víka od kanálů, zmizelo třeba i sušící se prádlo z jedné ze zahrad.

Zámek Slezské RudolticeZámek Slezské Rudoltice Zámek ve Slezských Rudolticích přezdívaný Slezské Versailles

"Největší problém je hrozný nepořádek, kteří tito lidé dělají. Když naši zaměstnanci sečou zeleň v okolí bytovek, musí nejdřív vysbírat všechny odpadky, aby nezničili techniku. Za pár dní je ale odpad zpět," říká starostka Slezských Rudoltic Martina Jalamasová.

"Jsou to drobnosti, které ale hodně obtěžují," podotýká a zmiňuje například napětí mezi skupinami romských dětí, které údajně šikanují děti místní, jejichž rodiče si pak chodí stěžovat. V souvislosti s příchodem nových obyvatel se prý častěji ztrácejí třeba i jízdní kola, která si místní nechají stát například před hospodou.

Českolipské sídliště Sever se změnilo v ghetto a je v žalostném stavu

"Radím lidem, ať krádeže hlásí na policii, ta to ale většinou moc neřeší, místní jsou už skeptičtí," uvádí starostka. "Ve Slezských Rudolticích jsme v poslední době nezaznamenali zvýšenou trestnou činnost," říká mluvčí bruntálské policie Pavla Tušková.

Pohled z druhé strany

Jiný pohled na věc mají Romové, jichž se do "bytovek", které kdysi patřily státním statkům a později je od Pozemkového fondu koupili soukromníci, nastěhovaly desítky. V naprosté většině nepracují. Často mají peníze jen na zaplacení kauce, pak už nájem neplatí.

"Jsme z Opavy. Byt tam nemůžu chytnout. Poslali nás sem do holobytu na vesnici. Mám tady sedm děcek, čtyři chodí do školy. Za nájem a kauci platím 10,5 tisíce korun měsíčně. Nevyhovuje mi to tady, ale nemám jinou možnost," vypráví pětadvacetiletý Štefan Mandák, jehož rodině pomáhali zprostředkovávat bydlení ve Slezských Rudolticích pracovníci opavské pobočky Fondu ohrožených dětí.

V obci nemá trvalý pobyt, ztrácí tak nárok na příspěvek na bydlení. Žije z dávek. "Kdybych sehnal práci, tak doma nesedím. V Opavě jsem pracoval rok u technických služeb. Protože nemám výuční list, nechtějí mě nikam vzít. Když člověk přijde osobně, uvidí cigána a řeknou: Nechceme."

"Když naši zaměstnanci sečou v okolí bytovek, musí vysbírat odpadky, aby nezničili techniku." Martina Jalamasová, starostka obce

Martina Jalamasová říká, že obec nově příchozím nabízela práci, ale nikdo o ni neměl zájem. Podle Jozefa Baláže ze sdružení Liga Bruntál, se Romové mířící za bydlením třeba do Slezských Rudoltic, často ocitají v patové životní situaci. Přijmou cokoli, aby mohli někde bydlet.

Řada lidí podle Baláže obtížné situace Romů, kteří jsou často rozsáhle zadluženi, využívá. "Provozují ubytovny, které jsou v zoufalém stavu, a účtují za to poplatky rovnající se nájmu v luxusním bytě. Po právní stránce se to lichvou nedá nazvat, je to zneužívání nouze druhého člověka," říká Jozef Baláž.

S předsedou sdružení Vzájemné soužití Kumarem Vishwanathanem se shoduje v tom, že je nutné, aby se romská problematika řešila komplexně. "Pořád se píšou koncepce, ale nic se neděje, je to jen tlachání. Nemáme partnera pro diskuzi ve státní správě," uvádí Josef Baláž.

Majitel bytového domu v rudoltické osadě Víno, František Šumbera ze Svitav, říká, že v domě, který je dnes zdevastovaný, teď žije jedna romská rodina, jíž v srpnu končí nájemní poměr. Romové neplatí nájem.

Studentka navrhla domy, které mají Romům pomoci z beznaděje

"Věřil jsem jim, přesvědčovali mě, že mají bytové potíže, jsem připravený na ně ale podat trestní oznámení kvůli tomu, že byt by nadále užívali neoprávněně. Byt bude vyklizen exekutorem, dům zazdím, zavřu a počkám. Za pár let bude o byty zájem," říká František Šumbera, jehož žena vlastní ve Slezských Rudolticích dva bytové domy, ani jeden ale není problémový.

"Pokud by našla nezisková organizace, která by si bytovku za rozumnou částku pronajala, byl bych moc rád. Mám s tím dobrou zkušenost, třeba z Javorníka ve Slezsku."





Nejčtenější

Oblé stěny dýhované knihovny přidávají interiéru na útulnosti. Majitel chtěl...
Ve velkém bytě si mohli dovolit dvě ložnice i technickou koupelnu

Prostor s plochou 232 metrů čtverečních v bratislavském Starém Městě byl deset let neobývaný. Majitel se nakonec rozhodl pro zásadní rekonstrukci, a to přesto,...  celý článek

Mírně svažitý pozemek při stavbě domu nebylo nutné nijak zvlášť modelovat.
Dřevo fasády svého domu čistí savem, o šedivou patinu nestojí

Rodina se dvěma dětmi hledala nemovitost v blízkosti Prahy skoro rok. Pak se od známých dozvěděli o příležitosti koupit pozemek v Mnichovicích a stejným...  celý článek

Rodinný dům, Praha. Třípodlažní dřevostavbu s malým objemem kotví v prudkém...
Skvělá architektura v Česku. Kvalitní stavby u nás rychle přibývají

V Čechách a na Moravě se opět urodilo. Není to zásluha přírody, ale především šikovných architektů, osvícených, někdy i odvážných investorů, kteří se pustili...  celý článek

Vila z roku 1955 od začátku sloužila majitelům jako letní rezidence. Má pět...
Padesátá léta v Dubrovníku. Vila se schody na pláž má pět teras

Vila z roku 1955 od začátku sloužila majitelům jako letní rezidence. Má pět teras a schody vedoucí přímo na pláž. „Rezidenci dnes vlastní chorvatský hráč...  celý článek

Další z rubriky

Hlavní obývací prostory v domě jsou orientovány do zahrady a bohatě prosvětleny...
Elegantní dům, kde architekt respektoval styl a přání majitelů

Střízlivě elegantní, z ulice spíše nenápadný dům vychází ze zásad funkcionalistické architektury. Jeho hlavní kvality, účelnost, pohodlí, vzdušný prostor a...  celý článek

Třípodlažní domky zavěšené na skále připomínají ptačí budky.
Ptačí domky pro lidi. Kdo nemá vlastní pozemek, pověsí si dům na skálu

Unikátní projekt švédských architektů Elisabetty Gabrielli a Pontuse Öhmana představuje netradiční bydlení budoucnosti. Jejich třípodlažní domky zavěšené na...  celý článek

Konstrukce domu, postavená na železobetonové základové desce, je z...
Svépomocí si postavil pasivní dům plný technických vychytávek

Majitelé si přáli pasivní dům, ale zároveň nechtěli slevit ze svých požadavků na funkční i estetické prvky, které se s pasivními standardy právě neslučují,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.