Obývací pokoj

Obývací pokoj - Někdy pomůže optickému oddělení různých částí kuchyně, jídelny a obývacího prostoru skleněná příčka. Pískováním lze dosáhnout velmi atraktivní podoby.

Vaříme v obýváku, bydlíme v kuchyni

  • 43
Nejen v módě se odborníci inspirují v minulosti. Platí to i pro bydlení. Kdysi se v jedné místnosti odehrával veškerý rodinný život. Vařilo se tu, pracovalo, odpočívalo i spalo. Podobný trend se nyní do českých domácností vrací.

Nově vznikající domy a byty se vyznačují spojením kuchyně a jídelny s obývacím pokojem.

Toto v poslední době módní řešení obytných prostor umožňuje společně trávit čas všem členům rodiny, a to včetně rodinného příslušníka, který na sebe vzal úlohu kuchaře.

Má i svá úskalí: při vaření se od kuchyňské linky celým prostorem šíří pach a někdy i hluk.

Bourání příček
Pokud se rozhodnete, že ve svém starším bytě propojíte kuchyň s obývákem, většinou se neobejdete bez bourání příček. V případě cihlového domu to po technické stránce není takový problém, pokud však zeď, pro lepší bydlení kterou chceme zbourat, není nosná.

V panelových domech je to záležitost poněkud problematičtější, především vinou tvrdého betonu. Avšak za námahu to stojí. Obývací prostor se z klasických 20 metrů čtverečních zvětší zhruba o třetinu.

V případě, že zasahujete do dispozic bytu, to znamená bouráte příčky a měníte členění místností, je nutné zažádat o stavební povolení.

Jak oddělit prostory
V některých bytech stačí pouze zbourat jednu příčku. V případě, kdy je zapotřebí zpřeházet celé stávající členění bytu, byste měli znát několik zásad týkajících se velikosti místností. Aby se totiž nestalo, že obývák pro čtyřčlennou rodinu uděláte z bývalého mini dětského pokoje.

„Minimální velikost obývacího pokoje je stanovena normou vycházející z počtu členů rodiny. Pro jednoho obyvatele až dvoučlennou domácnost je minimem šestnáct metrů čtverečních, pro tří- až čtyřčlennou rodinu pak aspoň osmnáct metrů. A vícečlenná potřebuje aspoň dvacet metrů,“ říká projektant Josef Šusta.

A jak je to v případě propojení? Optimální velikost obývací místnosti s kuchyňskou a jídelní částí je 30 a více metrů. Šířka by měla být alespoň 3,3 metru.

Oblíbené barové pulty
Když se vám někdy podaří navštívit bydlení některých známých osobností, velmi často se s propojením obou místností setkáte. A také si všimnete optického rozdělení - většinou pomocí barových pultů.

Tak to má třeba Bára Štěpánová, Alena Zárybnická nebo Světlana Nálepková. Jiní si oba prostory rozdělili opticky pomocí rozdílných podlah. Například Heidi Janků. Ta má v kuchyni dlažbu, na kterou navazuje koberec. A Jan Kalousek či Fero Fenič zvolili rozdělení výškové. Kuchyň s jídelnou mají o schod výše.

„Dalšími možnostmi jsou posuvné panelové stěny nebo klasické šoupací dveře,“ říká architektka Josefína Slezáková.


další foto

Nejlepší kuchyně do tvaru U
Nábytek v kuchyni i v obytné části by měl být ve stejném stylu. Módní je v současnosti použití dřeva v kombinaci s kovem a sklem. Použité kuchyňské přístroje pak v provedení nerez nebo vestavné.

Ideálním řešením kuchyně je uspořádání do tvaru písmene U, jehož jednu stranu tvoří přípravná a mycí zóna, druhou varné centrum a třetí takzvaná odbytová zóna, která je otevřena do prostoru a zároveň opticky odděluje kuchyňskou a obytnou část.

U vstupu do kuchyně by měl být skladovací prostor s lednicí a mrazákem. Vedle pak odkládací plochy a mycí zóna s dřezem, dále pracovní plocha pro přípravu jídla, varné centrum, plocha pro konečnou úpravu a servírování jídla. Pro takovou zónu je ideální místo pod barovým pultem.

„Zvláštním a nyní moderním řešením je takzvaná ostrůvková kuchyň, kde střed kuchyně tvoří varné centrum a vše se odehrává kolem něj. Toto řešení však vyžaduje mnohem více prostoru a větší pozornost je třeba věnovat odvodu pachů z ostrůvkové digestoře,“ říká projektant Josef Šusta.

Pozor na hlučnost
U vybavení kuchyně spotřebiči musí být kladen velký důraz na kvalitu - především na energetickou spotřebu, hlučnost a výkonnost spotřebičů. Například u myčky by hlučnost neměla přesáhnout 48 decibelů.

Výkonnost digestoře, a to buď s přímým odtahem, nebo s cirkulací, by měla zajistit spolehlivé odvádění pachů. „Také doporučuji drtič odpadků, neboť biologický odpad v koši může obtěžovat obyvatele obytné části,“ dodává architektka Slezáková.

Výška linky a zejména mycího a přípravného bloku by měla být minimálně 90 centimetrů, výška varného centra 80 a digestoře nad ním pak minimálně 65 centimetrů.

A jak rozčlenit obytný prostor? To je dáno jeho velikostí. U stávajících bytů nelze očekávat mimořádně velké obývací pokoje. Proto se prostor zpravidla dělí na jídelní část a část společenskou, vybavenou sezením a audiovizuální technikou.

Naopak u nově stavěných rodinných domů a větších bytů, kde nejsou výjimkou obývací místnosti o ploše 40 m2, lze použít dalšího členění. To je například kombinace sezení s prostorem kolem krbu, zvlášť umístěný audiovizuální koutek, dětský koutek, pracovní koutek a podobně.

Spojení kuchyně s obývacím pokojem

+ Výhody

Spojením kuchyně a obývacího pokoje vznikne velký prostor, což se ocení hlavně u původních panelákových bytů, kde pokoj nad 20 m2 byl zvláštností.

Kuchař pak není postaven mimo dění v rodině, nestojí ani stranou při návštěvách, o které se významnou měrou stará.

- Nevýhody

K nevýhodám řešení patří možnost šíření pachu připravovaného pokrmu po celé místnosti nebo hluku z kuchyňských přístrojů.

Obojímu lze čelit použitím kvalitních spotřebičů (výkonná digestoř, myčka s hlučností menší než 48 dB a podobně).